Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Stalo se tak v době přetrvávajícího napětí mezi vládou a katolickou církví, potažmo mezi Pekingem a Vatikánem. Joseph Čang Jin-lin byl jmenován biskupem koadjutorem (spolusprávcem) z An-jangu v provincii Che-nan, uvedla dnes agentura AP. Příslušná diecéze informace potvrdila, ale neposkytla žádné podrobnosti.

Podle katolických webů je shoda na obsazení postu vzácným případem souladu mezi čínskými úřady a vedením římsko-katolické církve.

Vztahy mezi katolickou církví a Čínou jsou ale stále napjaté. Čínský prezident Si Ťin-pching nedávno zopakoval varování před údajným nebezpečím zahraničního vlivu prostřednictvím náboženství v Číně.

Tlak vlády na odstraňování křížů a bourání "načerno" postavených katolických či protestantských kostelů ve východočínské provincii Če-ťiang v posledních týdnech vyvolaly bezprecedentní veřejný protest ze strany tamního biskupa a dalších 26 kněží.

Zahraniční servery AsiaNews a Ucanews uvedly, že vysvěcení biskupem se odehrálo se souhlasem Vatikánu, což by mohlo naznačovat návrat k praxi, kdy čínské úřady, které si nárokují výhradní právo na jmenování biskupů, jmenují takové kandidáty, které pak mlčky akceptuje i Vatikán.

Svěcení se konalo v katedrále Svatého srdce ve městě An-jang a  předsedal mu devadesátiletý biskup Thomas Thang Huaixin. Ceremonie se zúčastnilo 1400 lidí, včetně 75 kněží a 120 řádových sester. Někteří čínští kněží cestovali z USA, Itálie a Francie. Naopak se obřadu nezúčastnili biskupové, již nejsou Svatým stolcem uznáni.

Nový biskup se narodil v roce 1971 ve městě Linzhou. Studoval v semináři v Pekingu a v 25 letech byl vysvěcen na kněze. Posléze začal působit jako generální vikář diecéze An-jang.

Vysvěcení nového biskupa bylo zároveň prvním, které se odehrálo v době pontifikátu papeže Františka, který se několikrát vyslovil pro přátelství s Čínou.

Třiačtyřicetiletý Čang je zástupcem mladší generace kněží, kteří chtějí nalézt kompromis mezi oddaností vůči Vatikánu a přáním komunistické strany kontrolovat všechny sociální a náboženské instituce.

Oficiálně ateistická Čína v roce 1951 katolíky žádala, aby zpřetrhali vztahy s Vatikánem. Krátce poté zavřela kostely a kněze vsadila do vězení, některé na desítky let.

Nyní už Peking Číňanům povoluje veřejné konání pobožností, ale podle AP trvá na tom, že pravomoc jmenovat biskupy má katolická asociace pod kontrolou komunistické strany. V Číně, která má téměř 1,4 miliardy obyvatel, je odhadem 12 milionů katolíků.

Zdroj: christnet.cz