Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Jak informoval slovenský deník SME, zajímavé podněty k zamyšlení poskytl nejnovější podzimní průzkum Eurobarometr, který zkoumal vztah Slováků k jednotlivým aspektům členství našich východních sousedů v Evropské unii.

Co se týče samotného zájmu občanů o děni v Unii, je Slovensko téměř na konci pelotonu. Dnes dění v Unii zajímá něco přes polovinu Slováků. Menší zájem o eurozáležitosti jeví už jen občané Rumunska – 38% a Česka – jen 34%. Zároveň však Slovensko patří k těm zemím, v nichž vzrostl počet lidí přesvědčených, že z členství v Evropské unii země neprofituje. Výsledky průzkumu zveřejnil Robert Hajšel, ředitel Informační kanceláře Evropského parlamentu na Slovensku. Většina Slováků je přesvědčena, že stále klesá síla hlasu Slovenska v unijním rozhodování. V to, že Slovákům v Bruselu někdo naslouchá, věří už jen 41 % respondentů průzkumu.

Slováci také celkově negativněji než dříve vnímají Evropský parlament. Průzkum ukázal, že většina informací o Europarlamentu, které Slováci nedávno dostali, byla negativní. Jen 23% dotazovaných zmiňovalo nějakou pozitivní informaci. Celkové vnímání Evropského parlamentu na Slovensku v posledním období pokleslo o 16 procent, což je největší pokles v celé Unii. Jen 30% Slováků by si přálo, aby Evropský parlament v budoucnosti sehrával významnější roli.

Celých 52 % Slováků Evropskému parlamentu spíše nedůvěřuje.

To jsou všechno velmi varovná čísla, nad nimiž se bohužel u nás zatím nikdo moc nezamýšlí. Naše politické elity nepodpořily slovenskou reprezentaci v jejich podání žaloby na Evropský soudní dvůr ve věci migračních kvót. Naši politici zastávají pozici chytré horákyně, která sice navenek cosi říká, ale když dojde na lámání chleba, raději zaleze do kouta a vyčkává, kdo vyhraje, aby se pak přidala na tu stranu. Upozorňuje ve svém komentáři Petr Žantovský.

Je příznačné, že dnes má na Slovensku mnohem větší kredit maďarský premiér Orbán. Ne proto, že by Slovensko hořelo láskou ke svému jižnímu sousedovi, ale prostě proto, že obě země řeší společný problém a mají na to stejně rozumný pohled, což Slováky a Maďary asi vůbec poprvé v dějinách doopravdy spontánně sblížilo. Takových okamžiků bychom si měli vážit, a ne jejich aktéry činit terčem kritiky či posměchu. Protože oni to jsou, kdo nadřazují zájmy svých občanů nad krátkodobou popularitu v očích bruselské vrchnosti či vidinu příští tučné kariéry v unijních strukturách.

Slováci jsou ovšem emancipovanější než my i v mnoha jiných, u nás nemedializovaných případech. Například když londýnské centrum spisovatelské organizace Pen-klub nařídilo všem národním pobočkám z politických důvodů pranýřovat olympiádu v Soči, jediní Slováci se postavili proti takovému povelu. Už tehdy se dalo říci, že v Bratislavě se bojuje i za Prahu, a to, jak vidno, platí stále.

Zdroj: prvnizpravy.cz