Ukrajina má nový problém, který přišel z nečekané strany. Ze západu

Analytička Tereza Spencerová se na webu Literarky.cz zamýšlí nad několika okolnostmi, které naznačují užší spolupráci současné maďarské vlády s Ruskem. V úvodu svého článku upozorňuje, že Ukrajina neztratí jen Krym a zřejmě i Donbas, ale možná i Zakarpatskou Ukrajinu, a píše o roli Maďarska v této věci.

„Lídr samozvané republiky Podkarpatská Rus Petr Hecko 19. září na tiskové konferenci v Budapešti oznámil, že maďarský parlament uzná zakarpatské referendum o sebeurčení z roku 1991, jehož výsledky Kyjev tehdy ignoroval,“ píše Spencerová s tím, že v Budapešti má tato idea podporu „dvou stran, které tvoří 70 procent poslanců parlamentu“. A podobnou podporu prý ukrajinští Rusíni a Maďaři cítí také z Ruska a Rumunska. Analytička poukazuje i na to, že maďarský premiér Viktor Orbán prý letos v květnu prohlásil, že 200 tisíc Maďarů žijících na Ukrajině musí získat možnost sebeurčení.

Povinná vojna na Ukrajině omezuje práva Maďarů v Zakarpatsku

Ministr zahraničí Orbánovy vlády Tibor Navracsics mimo jiné zkritizoval ukrajinskou obnovenou povinnou vojenskou službu, která podle něj „omezuje práva Maďarů v Zakarpatsku a ohrožuje jejich životní styl“. Podle maďarského magazínu Index má maďarské občanství, ať legálně nebo ilegálně, asi 120 až 150 tisíc lidí z Ukrajiny.

Spencerová upozorňuje i na to, že Orbánova Budapešť hraje v posledních letech v rámci EU roli „nacionalistického disidenta“, který nebude „kolonií Bruselu“, a maďarský premiér patří k nejhlasitějším kritikům unijní sankční války proti Rusku. Podle analytičky je Rusko hlavním maďarským obchodním partnerem hned po zemích EU, navíc Budapešť letos v lednu vpustila ruskou jadernou energetiku na své území, když podepsala smlouvu o výstavbě dvou bloků jaderné elektrárny v Paksi. „A ve svém letním 'legendárním' projevu, v němž Orbán popsal společensko-ekonomický systém v zemi jako 'liberální demokracii', veřejně konstatoval, že vzory pro další směřování Maďarska vidí v Číně, Rusku, Singapuru nebo Turecku,“ upozornila Spencerová.

Maďarský ministr zahraničí pochyboval o odhodlání Západu bránit Maďarsko

Proto ji nijak nepřekvapilo, když maďarský ministr zahraničí Navracsics v rozhovoru pro Die Welt krátce před nedávným summitem NATO zapochyboval o odhodlání Západu případně bránit Maďarsko. A na otázku, zda Budapešť na své území přijme základnu NATO, ministr zahraničí odpověděl, že na rozdíl od Pobaltí se Maďarsko necítí být nikým ohroženo.

Orbánův veletoč na summitu NATO překvapil

Proto tolik překvapil Orbánův veletoč přímo na aliančním summitu ve Walesu, kde premiér nejenže slíbil navýšit zbrojní výdaje, ale zároveň nabídl 500 vojáků do společných sil „rychlé reakce“. Spencerová ale upozorňuje, že maďarská opozice vnímá Orbánovu snahu „proniknout“ do společných jednotek NATO jen jako výsledek „příkazu z Moskvy“, která chce mít v této miniarmádě „své lidi“.

Spolupráci Ruska a Maďarska napovídají i další náznaky

Podle Spencerové by úzké spolupráci mezi Moskvou a Budapeští mohly napovídat i další náznaky. Poukázala na to, že Maďarsko například ve čtvrtek přestalo Ukrajině dodávat reverzní zemní plyn z Ruska, oficiálně z „technických důvodů“. Podle nepotvrzených zpráv s vedením maďarského plynárenského sektoru ve středu jednal ruský Gazprom, a v pátek ruský ministr energetiky Alexandr Novak už varoval Evropu, že v případě pokračujících mimosmluvních dodávek reverzního plynu na Ukrajinu jí hrozí, že Rusko otočí kohoutky.

Zdroj: parlamentnilisty.cz

Spencerová Tereza