Patriarchální vikář: Katolíci hebrejského jazyka jsou mostem smíření

otec David NeuhausJeruzalém. Před šesti desetiletími vzniklo tzv. Dílo sv. Jakuba, tedy první katolický vikariát hebrejsky mluvících katolíků. O rok později se v Haifě slavila vůbec první mše svatá v hebrejštině. Dnes v Izraeli existuje sedm společenství, která shromažďují asi 800 hebrejských katolíků a od 45 do 60 tisíc přistěhovalců z Asie a Afriky.

Nevelkou skupinu tvoří katolíci, kteří konvertovali ze židovství. Patří k nim také jezuita německého původu otec David Neuhaus, který je při latinském jeruzalémském patriarchátu pověřen pastorací hebrejsky mluvících křesťanů. V souvislosti s výročím Díla sv. Jakuba vydal otec Neuhaus obsáhlý pastorační list. Popisuje v něm vznik hebrejsko-křesťanského společenství v Izraeli, které po roce 1948 vytvořili tisíce křesťanských přistěhovalců, ale také Židé, „které setkání s Kristem vedlo k tomu, že Jej uznali za Pána a Mesiáše“.

Existuje tu velké množství katolíků, kteří žijí v židovské společnosti jako Židé a zároveň se chtějí modlit v katolické církvi. Společným jazykem všech našich přistěhovalců byla hebrejština, a proto vyvstal nárok, jak pro tyto katolíky vůbec poprvé v dějinách církve nalézt jazykové vyjádření pro modlitbu, myšlení i běžný hovor. Jsme církví, která je nepatrnou katolickou menšinou v převážně židovském prostředí, avšak v srdci neseme vůli k dialogu a smíření s judaismem. Jako církev můžeme svobodně pracovat, díky svobodě poskytované Státem Izrael a díky podpoře místní a všeobecné církve. Děkujeme za to Bohu a koncilu, který byl darem papežů sv. Jana XXIII. a bl. Pavla VI. Také Bohu děkujeme za návštěvy všech papežů, kteří sem přijeli.“

V pastoračním listě vysvětlujete, že vaším povoláním je být mostem ve velmi obtížném kontextu, poznamenaném vleklým konfliktem…

Doufám, že najdeme způsob, jak být mostem mezi židy a křesťany, kteří za sebou mají tvrdou minulost, ale také mostem k našim arabsky hovořícím bratrům, tedy palestinským křesťanům arabské národnosti. Vyrostlo tu mnoho zdí z důvodu politické a historické situace v zemi. Nepřátelství mezi mluvčími arabského a hebrejského jazyka je velmi hluboké a my v této situaci musíme najít způsob, jak vyslovit, že s arabskými křesťany tvoříme jedno Kristovo tělo. Jsme povoláni k tomu, abychom byli jednotnou a jedinou církví, která bude nahlas mluvit o pokoji, spravedlnosti a smíření mezi arabským a izraelským světem. Není to jednoduché, protože velký počet lidí chce násilí a válku a nepomýšlí na smíření. My, kdo mluvíme hebrejsky, musíme toto svědectví vnášet do židovské společnosti, tedy být s židy a pro židy, ale také být Kristovými následovníky, kteří jasně mluví o pokoji, spravedlnosti a smíření. Jiná cesta tu není. Hlásáme ji v hluboké jednotě se svými arabskými křesťanskými spolubratry, kteří říkají totéž v palestinské společnosti a arabském světě.“

V jedné části vašeho pastoračního listu píšete o důležitosti předávání víry novým generacím. Považujete za zásadní úkol čelit odlivu mladých generací …

Mladí katolíci nekonvertují k židovství proto, aby se z nich stali praktikující židé, nýbrž aby se stali součástí většiny. Největší problém tedy není přechod od praktikovaného křesťanství k ortodoxnímu judaismu. Je to spíše otázka mladého člověka, který je křesťan a narodil se ve věřící rodině, avšak prostřednictvím školy, služby v armádě a sociálního života vstupuje do laické židovské společnosti. Většina našich mladých lidí pochází z původně ruských, polských nebo filipínských rodin. Nabízí se jim tu přestup k judaismu, který jim usnadňuje život a který se většinou odehraje při vojenské službě. Další otevřenou otázkou jsou kupříkladu smíšená manželství. Izraelská společnost je dnes více liberální, otevřená, laická – což zdůrazňuji, ale stále má své hranice. Jednou z takových hranic je skutečnost, že pokud se chce člověk stát plnohodnotnou součástí této společnosti, musí se jakýmkoli způsobem stát židem, jako všichni ostatní.“

Shromáždění katolických ordinářů ve Svaté zemi v minulém týdnu vydalo prohlášení, kterým se ohrazuje proti extrémistickým výrokům rabína Benziho Gopsteina. Hlavní představitel hnutí Lehava veřejně vyzval k vypalování křesťanských kostelů. V prohlášení připomínáte, že tyto výzvy zazněly nedlouho po řadě vandalských útoků, namířených na křesťanská svatá místa…

Myslím, že je důležité, aby stát podnikl opatření vůči člověku, který takto otevřeně mluví. V poslední době došlo k více než čtyřiceti vážným útokům na kostely a mešity. Jako ordináři Svaté země doufáme, že nastane změna ve výchově, zejména v židovských náboženských školách. Je nutné jinak učit o tom, kdo jsou křesťané a muslimové, zdůrazňovat, že jsou součástí společnosti a že mají práva jako všichni ostatní občané.“

Spíše než na úrovni právního postihu tedy změna probíhá na úrovni výchovy a vzdělání, uzavírá pro naše mikrofony otec David Neuhaus.

Zdroj: radiovaticana.cz

-mp-