„Nepřizpůsobuj se. Měň společnost,“ tak zní heslo Alt Pride s poukazem na to, že Prague Pride se až příliš přizpůsobuje většině a usiluje o integraci.
To, že jsou zástupci předních britských médií pedofilové, je známá věc. Nejznámějším případem se stal moderátor BBC Jimmy Savile, který zneužil zhruba 500 dětí. Nejmladšímu z nich byly prý pouhé dva roky.
Trochu méně se ví o tom, že mezi pedofily je překvapivě mnoho vlivných lidí – politiků, tajných agentů, významných státních zaměstnanců a podobně. Pokud vám nevadí číst v angličtině, můžete si přečíst něco o Westminsterské složce a o pedofilním skandálu v Elm Guest House. Tyto a další kauzy se vyznačují tím, že jsou do nich zapleteni významní lidé, a že se je policie a úřady snaží ze všech sil (a obvykle úspěšně) ututlat.
Norská policie nedávno rozkryla několik pedofilních sítí, a tím odhalila pravděpodobně největší skandál se zneužíváním dětí v historii země. Fotografie a videa ukazují neuvěřitelnou krutost vůči dětem a kojencům. Informovala o tom norská i evropská média.
Pachatelé – výhradně muži – se setkávali na Dark Netu, temném webu, kde se dá najít mnohem víc věcí než na Googlu. Tam si nerušeně a v klidu vyměňovali informace. Mezi obžalovanými lze nalézt mnoho vysoce vzdělaných lidí s vynikajícími počítačovými dovednostmi. To znamená, že používali šifrovanou komunikaci.
Mezi údajnými pachateli jsou podle údajů policie politici, vychovatel v mateřské školce nebo policista.
Pedofilní skandály se nevyhýbaly ani katolické církvi. Informace o širokém zneužívání dětí kněžími v minulých dekádách přicházely v posledních letech například z Austrálie, kde je podle poslední studie podezřelých ze zneužívání dětí mezi lety 1980 a 2015 asi sedm procent katolických kněží.
Oběti zneužívání a jejich advokáti si dlouhodobě stěžovali také na to, že biskupové nedokázali ochránit své mladé věřící před pedofilním násilím a že církev takové činy kryla.
Jako reakci na tyto skutečnosti vydal papež František dekret, na jehož základě mají být odvoláváni biskupové, kteří nebudou rázně řešit případy sexuálního zneužívání nezletilých ze strany katolických představitelů.
Na druhé straně jsou zde radikální zastánci menšin i pedofilů. V provokativním textu „Budoucnost je radical queer“ publikovaném koncem června v Tvaru „aktivistka“ Marie Feryna uvádí:
„Zkrátka a dobře – budoucnost není jen queer, ale radical queer, respektive taková být musí. Je třeba skončit s izolovaností jednotlivých podskupin queer komunity, vzpomenout si, že ještě není dobojováno, a to ani legislativně. Navíc legální rovnost není rovností osobní a rovná práva ještě neznamenají rovné podmínky a příležitosti,“ píše.
„Radical queer znamená zrušit sexuální a rodové normy, očistit stigmatizované menšiny, včetně pedofilní komunity,“ domnívá se.
Podle většiny politiků jde o ujeté názory, kterým je třeba říci jednoznačné ne. Lze pozorovat, že aktivisté tohoto typu používají k prosazování svých zvrácených cílů takzvanou salámovou metodu. Právě proto je nezbytně nutné chránit manželství jako svazek muže a ženy, který nemá alternativu.
Víme, že homosexuálové salámovou metodou dosáhli mnohého. Mohou legálně uzavírat sňatky, registrovaní homosexuálové mohou adoptovat děti.
Po tom, co někdejší americký prezident Barack Obama vyjádřil naději, že Nejvyšší soud Spojených států umožní sňatky homosexuálů ve všech amerických státech, zde máme novou třešinku na dortu pro jinak sexuálně orientované spoluobčany. Možná, se dočkáme beztrestného sexu s dětmi. Zní vám to odporně?
Konference, která nedávno proběhla pod označením „Debata o DSM-5, klasifikující sexuální zaměření“, hostila několik přednášejících, kteří hovořili ve prospěch sexu s dětmi.
Americká psychiatrická asociace tuto tezi vyprodukovala poté, co prošla závarem debaty nad tím, zda by hebefilie měla být zařazena mezi poruchy. Hebefilie je sexuální náklonnost k dětem v rané pubertě, nejčastěji 11 až 14-ti letým.
Tento názor byl diskutován na konferenci, která se konala celkem nedávno za účelem debaty o klasifikaci sexuality v Diagnostickém a statistickém manuálu mentálních poruch (DSM), standardním mezinárodním psychiatrickém manuálu, užívaném v právnickém systému.
Tom O’Carroll, vícenásobný pedofilní delikvent a dlouholetý aktivista za legalizaci sexu s dětmi (bývalý šéf Paedophile Information Exchange), byl jedním z nehorlivějších diskutujících.
Po zuřivé bitvě uvnitř Americké psychiatrické asociace (APA), která se tímto zabývá, byl zamítnut návrh na zahrnutí hebefilie v renovovaném vydání manuálu DSM.
Profesor psychiatrie na univerzitě v Torontu Ray Blanchard, jenž vedl pracovní skupinu asociace APA na toto téma, řekl, že „sice nebyl nalezen jiný způsob, jak zahrnout hebefilii do nového manuálu, nicméně vše odpovídá tvrzení, že oficiální postoj asociace APA spočívá v tom, že sexuální preference dětí v rané pubertě je normální“.
Pokud by se tyto deviantní myšlenky staly normou, pak by deviace nebyly deviacemi. Každý zoofil by si mohl do paneláku vzít místo manželky svou kozu, krávu nebo slepici. Sadistický pedofil by si mohl vzít beztrestně to, po čem touží, protože ty touhy jsou vlastně u některých lidí normální atd.
Sexuolog Jaroslav Zvěřina ve svém nedávno vydaném článku píše:
„V poslední době se na internetu a v médiích často objevuje tvrzení, že muži, kteří trpí pedofilií, nejsou pro děti nebezpeční. Většinu sexuálních deliktů prý na nich páchají lidé, kteří netrpí žádnou úchylkou. Zřejmě v duchu hloupého vtipu, že „pedofil má děti doopravdy rád“. Není to pravda. Naprostou většinu opakovaných sexuálních deliktů na dětech páchají jedinci s pedofilní orientací. Pachatelé, kteří netrpí sexuální deviací, se dopouštějí trestných činů spíš na dospívající mládeži. Následky pohlavního zneužívání jsou někdy závažné, až tragické. Závisí na stupni násilí, se kterým pachatel přistupuje ke své oběti. I nepříliš agresivní sexuální zločin však může mít pro oběť velmi negativní důsledky. Není náhodou, že vysoký výskyt pohlavního zneužívání v dětství jsme zjistili mezi prostitutkami a prostituty. Nejlepší ochranou pro dítě je dobře fungující rodina.“
Proč tedy EU a USA hlasovaly proti rezoluci OSN za přirozenou rodinu? Komu záleží na rozkladu hodnot, které tvořily po tisíciletí naši kulturu?
Nacházíme se v globální sexuální revoluci, kterou prosazují mocenské elity. Tato ideologie osudovosti a falešné svobody se nazývá genderismus. Je to ideologie, která ničí rodinu. Důsledky jsou: vykořenění člověka, rozbití rodiny, sociální anarchie. To všechno vede k totalitnímu státu.
Stalo se obtížným přesvědčit rozumného člověka o tom, že homosexualita, bisexualita, transsexualita, transgender, intersexualita, querresexualita atd. mají pro jednotlivce a společnost stejnou hodnotu jako heterosexualita. Jenže heterosexualita je podmínkou pro existenci lidského rodu, předpokladem pro manželství a rodinu.
Protože je těžké změnit základní postoje člověka, dělá stát to, že sahá po dětech, aby je sexualizoval a převychoval.
Vytváří zákony, které nás kriminalizují, když zastáváme základní hodnoty, které jsou sloupy naší kultury. Prý za tím stojí mocenské elity OSN, EU a levicových vlád.
Žijeme v postmoderní době a všichni jsme slyšeli o černých dírách. Věda nám říká, že černé díry jsou „nejhladovějšími obyvateli“ vesmíru. Polykají hvězdy i celé galaxie.
Je dokázáno, že černé díry jsou natolik nenasytné, že je teoreticky možné, že jednoho dne slupnou všechno. Potom se po opravdu dlouhé době vypaří i ony samy. A zbude tu věčné nic. A všechno se děje jaksi samozřejmě a postupně – takovou tou salámovou metodou.
Ano, jdeme cestou postmoderní osudovosti. Málokdo z nás si však uvědomí, že výše popsaná cesta může vést do samotného středu černé díry, chtělo by se říct do... Promiňte. Tedy tam, kde je ono věčné nic.
(upraveno)
Zdroj: czechfreepress.cz
Kalabus Emil