„Migranti, kteří přicházejí do Francie hledat svobodu, se musí na svobodě také aktivně podílet. Nepřicházejí hledat azyl do Saúdské Arábie, ale do Německa. Proč? Kvůli bezpečnosti, svobodě a prosperitě. A proto nesmí přicházet vytvořit nový Afghánistán“, řekl alžírský spisovatel Kamel Daúd. Správně. Ale současným Evropským trendem je nechat je přetvořit naši kulturní krajinu v další Afghánistán.
Západ býval hrdý na to, že je zemí svobody. Místo toho se evropská muzea stále více podvolují islámské korektnosti. Na výstavě „Vášeň pro Svobodu“ v londýnské Mall Gallery bylo cenzurováno tablo, vyobrazující rodinu hraček-zvířátek žijících v kouzelném údolí.
V roce 2010 prohlásil prezident Nicholas Sarkozy: „Louvre zasvětí novou sekci uměleckému odkazu ortodoxního křesťanství.“ Ale tento projekt byl později zrušen novým vedením muzea se souhlasem ministerstva kultury prezidenta Hollanda. A tak má dnes Louvre sekci zasvěcenou islámskému umění, ale žádnou ortodoxnímu křesťanství.
* * *
Maastricht v Nizozemsku je malebné město, které dalo své jméno slavné smlouvě podepsané v roce 1992 dvanácti státy Evropského společenství, a která vydláždila cestu pro základ dnešní Evropské unie a jednotné měny, eura. Maastricht, však je také domovem „Tefafu“, nejdůležitějšího veletrhu umění a starožitností na světě.
Výstava uměleckého díla „Persepolis“ od italského umělce Luca Pignatelliho byla již připraveny, když ji komise nařídila zrušit. Práce dokončená v roce 2016 kombinovala islámský perský koberec s hlavou ženy. „Jsme všichni velice zklamáni, nemáme slov“, prohlásil Pignatelli s tím, že jeho práce původně komisi nadchla. Jako důvod uvedli pořadatelé veletrhu fakt, že Pignatelliho práce je „provokativní“.
Vytvořit nový Afghánistán
Pořadatelé pravděpodobně nechtěli urazit islám a případné muslimské kupce Pignatelliho kombinací modlitebního koberce a ženského obličeje:
„Jsme šokováni. Tohle je první podobný případ a myslím si, že je potřeba o tom mluvit“, řekl Pignatelli. „Fakt, že je možné i v Římě zakrývat umělecká díla, abychom neurazili návštěvníky z cizích zemí – s tím prostě nelze souhlasit.“
Odkazoval tak na rozhodnutí italské vlády zakrýt antické římské sochy, ze strachu z možné urážky íránského prezidenta Hassana Ruhaního.
Současný evropský trend směřuje k tomu nechat cizince přetvořit naši kulturní krajinu v další Afghánistán. Talibán vraždil umělce a ničil umělecká díla.
Západ býval hrdý na to, že je zemí svobody.
Cenzuroval jsem se
Místo toho se evropská muzea stále více podvolují islámské korektnosti. Na výstavě „Vášeň pro Svobodu“ v londýnské Mall Gallery bylo cenzurováno tablo, zobrazující rodinu hraček-zvířátek, žijící v kouzelném údolí. S názvem „ISIS ohrožuje Sylvanii“, bylo vyřazeno po poukázání britské policie na jeho „pobuřující“ obsah. Dříve zakázala londýnská Tate Gallery dílo Johna Lathama vyobrazující Korán zalitý ve skle.
Další britský umělec, Grayson Perry, přiznal, že cenzuroval sám sebe ze strachu, že dopadne jako Theo van Gogh, nizozemský filmař zavražděný muslimským extremistou, Mohammedem Bouyerim, za natočení filmu o ženách v islámu. „Cenzuroval jsem se,“ řekl Perry. „Důvodem, proč jsem naplno ve svém umění nešel do útoku na islamismus, byl strach, že mi někdo prořízne hrdlo“.
Victoria and Albert Museum (aplikované a dekorativní umění, pozn. překl.) v Londýně vystavilo a později stáhlo portrét „Prorok Islámu“, dílo náboženské povahy zobrazující proroka Mohameda.
Britská fotografka Syra Miah, jejíž rodina pochází z Bangladéše přihlížela stažení její práce z birminghamské galerie po protestu skupiny muslimů. Fotografie zobrazovala polonahou, psychicky nemocnou ženou žijící pod autobusovou zastávkou v Bangladéši.
„Museum of Cultures of the World“ ve švédském Göteborgu uspořádalo výstavu s názvem „AIDS v éře globalizace“. Louzla Darabi na ní vystavila obraz „Scene d’amour“, zobrazující ženu při souloži s mužem, jehož obličej není vidět. Na obraze je napsán v arabštině verš z Koránu. Za méně než tři týdny po slavnostním otevření výstavy byl obraz stažen. Belgické Hergé Museum v Louvain plánovalo výstavu k uctění karikaturistů Charlie Hebdo, ale i ta byla nakonec zrušena.
Omluvit se Talibánu
Francouzský prezident François Hollande nechal odstranit z Louvru sekci věnovanou ortodoxním křesťanům, kteří jsou poslední dva roky decimováni Islámským státem. V roce 2010 prohlásil prezident Nicholas Sarkozy: „Louvre zasvětí novou sekci uměleckému odkazu ortodoxního křesťanství.“ Tento projekt však byl později zrušen novým vedením muzea se souhlasem ministerstva kultury prezidenta Hollanda.
Marie-Hélene Rutschowscaya, bývalá šéfka koptské sekce v Louvru a jedna z předních odbornic na ortodoxní křesťanství, rozhodnutí odsoudila:
„Dramatické události, jejichž jsme svědky na Blízkém Východě a ve Východní Evropě, by nás měli naopak motivovat k vytvoření a zachování stálých kulturních vazeb,“ napsala Rutschowscaya v dopise Hollandovi. A tak má dnes Louvre sekci zasvěcenou islámskému umění, ale nemá tu o ortodoxním křesťanství.
Ale třeba měli íránští ajatolláhové pravdu, když požadovali zakrýt sochy v Kapitolských muzeích v Římě během návštěvy presidenta Rouhaního. A třeba se islámští fundamentalisté mýlí a Západ není tak svobodný, jak o sobě tvrdí. A možná bychom se měli omluvit Talibánu za kritiku jejich zničení Buddhů z Bámijánu (Afghánistán). Vzhledem k nové kulturní morálce Západu, by přece i tyto sochy mohli být označeny za „rouhání“.
Jsme na kraji propasti.
Zdroj: cs.gatestoneinstitute.org
Meotti Giulio