Vědci předpovídají rychlý konec křesťanství v kontinentální Evropě. Podíl nevěřící mládeže roste každým rokem, a to i v Rusku. A to se děje na pozadí přílivu migrantů z muslimských zemí.
Evropa: křesťanství není v módě
Ještě před deseti lety se v klášteře řádu kapucínů, jedné z atrakcí Prahy, nemohli vměstnat na bohoslužbě všichni farníci různého věku. Dnes nedělní mši navštěvuje několik desítek lidí, a to většinou postarších.
„Mladí sem přijíždějí jen proto, aby se vyfotografovali“, stěžuje si anonymně jeden z kapucínských mnichů.
„V České republice je domácí ateismus velmi silný. O co se jedná? Češi nejsou ateisté, což by se dalo pochopit, naopak – téměř všichni jsou pokřtění, slaví Vánoce, jedí kapra. Jenže jedná se o lidi zcela sekulární, kteří prostě nemyslí na Boha. Můžeme dokonce říci, že křesťanství již tuto zemi opustilo,“ říká mnich mrzutě.
Jeho slova potvrzuje vědecký pracovník Londýnského institutu sv. Marie Stephen Bullivant. Podle jeho zprávy 91% české mládeže nevěří v Boha. A to je nejvyšší míra v Evropě.
Bullivant odkazuje na údaje z Evropského sociálního průzkumu (ESS), které byly shromážděny během dvou let ve 22 státech včetně Ruska. Průzkum byl proveden mezi občany ve věku 16 až 29 let. „Až na některé významné výjimky se mladí lidé stále více neidentifikují s náboženstvím,“ říká Bullivant.
Absence „náboženské příslušnosti“, jak říká, se stává celoevropskou módou. Pouze málo opravdově náboženských lidí „pluje proti proudu“.
Navíc je křesťanství postupně nahrazováno islámem. Porodnost je v muslimských rodinách mnohem vyšší. Také do Evropy neustále přicházejí migranti z muslimských zemí. Každý desátý občan Francie a Rakouska dnes vyznává islám.
„Muslimové vykazují mnohem vyšší procento realizace uvnitř náboženství, mají relativně soudržné komunity,“ upozorňuje Bullivant.
„Křesťanství jako norma z Evropy mizí – a pravděpodobně navždy. Nebo alespoň pro příštích sto let,“ dodává. Vědec je přesvědčen, že „za 30 let nebude náboženství Ježíše Krista vyznávat téměř nikdo.“
Rusko: kolik má ateistů?
Některé údaje uvedené ve zprávě vědeckou komunitu velmi překvapily, například to, že se podíl ateistů mezi občany ve věku 16–29 let v různých postkomunistických zemích značně liší. V Polsku žije pouze 17% nevěřících, v Estonsku až 81%. V Litvě, tedy kulturně blízké zemi, se jedná pouze o 25% nenáboženské mládeže.
Údaje pro Rusko odpovídají celoevropskému kontextu. Téměř polovina ruské mládeže, konkrétně 49%, nevěří v Boha – z věřících se 40% považuje za pravoslavné a 9% za muslimy. Jedno procento patří judaismu a „dalším náboženským hnutím“.
Zajímavé je, že pouze čtyři procenta věřících Rusů ve věku od 16 do 29 let se nejméně jednou týdně účastní bohoslužeb. Přesně stejné ukazatele má Švédsko, Dánsko, Rakousko a Litva. Nejaktivnější farníci žijí v Polsku (39%) a Izraeli (26%). Nejméně se na mše chodí v Estonsku (2%).
Avšak mladých lidí, kteří se pravidelně modlí, ale nechodí do kostela, je v Rusku více – 14%. Zbytek to nedělá, přestože se označují za věřící. Nejčastěji se modlí v Polsku, Izraeli, Irsku a Německu – 50%, 44%, 31% a 25%.
„S tím, že jsou dnes mladí lidé méně nábožní, můžeme souhlasit. Ale pojem religiozity ztrácí na jasnosti – co za ni máme považovat? Návštěvu chrámu a účast na bohoslužbách nebo složitější charakteristiky spojené s osobním světem každého jedince?“ – komentuje údaje Irina Karginová, profesorka MGIMO a socioložka náboženství.
V Evropě totiž dochází k „zdomácňování charismatu“, tedy fenoménu, kdy se stále více lidí nehlásí k žádné náboženské organizaci, i když jsou věřící. Kolik jich je, to ovšem sociologové mohou zjistit jen stěží.
Úpadek pokračuje
Pokles počtu křesťanské mládeže představuje v Evropě pro křesťanské církve vážný problém. Čím dál méně mladých lidí se chce stát kněžími, o čemž se hovoří jak v případě římskokatolické církve, tak v protestantských denominacích.
Různé církve řeší tento problém různě. Anglikánská církev se například v roce 2016 obrátila na vládu Velké Británie, aby jí pomohla. Úřady zahrnuly církev do programu s dotovaným fondem, který vznikl kvůli dani zavedené v dubnu 2017 za účelem zlepšení dovedností zaměstnanců (daň platí byznys). S těmito penězi může církev přilákat téměř šest tisíc nových kněží.
„Nahradí ty, kteří se chystají odejít na penzi“, řekl britským novinářům generální sekretář církve William Nye.
Katolická církev může kvůli záchraně udělat radikální reformu, a sice zrušit povinný celibát duchovenstva, i když toto pravidlo platí již celé tisíciletí. Zatím se o tomto kroku ovšem hovoří jen na neformální úrovni.
Kvůli nedostatku kněží a farníků jsou kostely prázdné. Anglikánská církev každoročně uzavírá asi 20 kostelů, katolická církev v Německu za posledních několik let prodala nebo pronajala asi 500 kostelů. Prázdné kostely přestavují noví majitelé na noční kluby nebo bary.
Šance pro misionáře
Ruská pravoslavná církev, která rovněž okomentovala výsledky výzkumu evropských vědců, poznamenává, že před 20 lety byl v Rusku podíl nevěřících mladých lidí mnohem větší – jedná se o dědictví boje proti náboženství v sovětských dobách. „Nyní je vše mnohem lepší“, říká Vachtang Kipšidze, náměstek synodálního oddělení Moskevského patriarchátu pro vztahy církve se společností a médii.
„Existuje ovšem i obrácená strana – dominance světské spotřební společnosti a odmítání rodinných hodnot. Mladí lidé se stávají oběťmi propagandy tohoto typu. Opakovaně jsem slyšel od mladých lidí, kteří čtou bulvární časopisy, absolutně primitivní a dokonce bezbožné hodnocení křesťanství, církve a náboženského světového názoru obecně. Vidím v tom minimálně podvědomý boj s religiozitou ve veřejném prostoru,“ stěžuje si mluvčí.
Mladí lidé jsou navíc velmi přelétaví, také pokud jde o světonázor či náboženství. Dnes se někdo označuje za nevěřícího a zítra říká opak.
„Vezmeme-li v úvahu tuto přelétavost mladých lidí ve věcech víry, musíme neustále hledat nové cesty a příležitosti svědčit o křesťanství a jeho pravdách,“ uzavírá zástupce ruské pravoslavné církve.
(překlad vlastní, upraveno)
Originál: Антон Скрипунов – Христианство в России может исчезнуть через 30 лет. Причину знают британцы“ vyšel 30. března 2018 na ria.ru.
Zdroj: ria.ru
Skripunov Anton