Na pozadí hospodářského tlaku USA na Čínu Washington také stupňuje vojenskou konfrontaci:
„Čínští lídři využívají rostoucí ekonomickou, diplomatickou a vojenskou váhu, aby vytvořili regionální nadřazenost a rozšířili mezinárodní vliv své země,“ uvádí se ve 136-stránkové zprávě Pentagonu o obranných schopnostech Číny připravené pro Kongres USA.
Žánr takových dokumentů je dobře známý – v konečném důsledku mají za cíl přesvědčit Kongres o potřebě zvýšit výdaje na vojenské účely.
Jenže potřebu rozumnosti úsudků obsažených v takových dokumentech zatím nikdo nezrušil. Jak v tomto smyslu zpráva vyznívá? Po jejím přečtení se zdá, že obsahuje mnoho nápaditých závěrů a předpovědí, které však nejsou vždy podloženy skutečnými důkazy.
Například ministerstvo obrany USA očekává zvýšení počtu čínských vojenských základen mimo území ČLR. Podle amerických odborníků je posílení čínské vojenské přítomnosti v zahraničí dáno potřebou zajistit bezpečnost jejich ekonomických iniciativ, jako je iniciativa „Pásma a Stezky“ (Belt and Road Initiative, BRI).
Čína však má dnes pouze jednu vojenskou základnu nacházející se mimo území Číny, a to v Džibuti (čínská strana ji ovšem nenazývá základnou, nýbrž logistickým centrem). Existují ještě úvahy o vytvoření čínské vojenské základny v Pákistánu. A to je všechno.
Odborníci z Pentagonu se navíc obávají čínského strategického plánování, které, jak věří, souvisí s posilováním vojensko-technického potenciálu. Jedná se zejména o strategii „Made in China-2025“, jejímž cílem je zajistit nezávislost země na rozvoji klíčových průmyslových odvětví. Výše uvedená strategie, uvedená společně s BRI podle názoru autorů zprávy „vyvolává obavy ze skutečných záměrů Číny“. Jenže i v tomto případě bychom potřebovali více podrobností.
Dokument ovšem vypadá solidně, obsahuje mnoho čísel, tabulek a grafů. Například na str. 95 ukazuje souhrnnou tabulku oficiálních výdajů na obranu Číny a dalších zemí přepočtených na americké dolary za rok 2018. Třeba loňský čínský vojenský rozpočet se odhadoval na 170,4 miliardy dolarů (ruský – 43,8 miliard dolarů).
Ve zprávě předložené Kongresu její autoři oznámili dvě nová „speciální témata“. První z nich se nazývá „Operace vlivu“. Američtí vojenští experti obviňují Peking z provádění operací, které ovlivňují média, obchodní zástupce, akademiky a politické kruhy ve Spojených státech a dalších zemích, „aby pro Čínu vytvořili příznivé prostředí, aby mohla dosáhnout svých strategických bezpečnostních cílů“. Jak se tento „vliv“ liší od obvyklých nástrojů projektování „měkké moci“, kterou USA samy aktivně praktikují, a proč by měly být vnímány ve vojensko-strategickém kontextu, není ve zprávě také vysvětleno.
Druhým zvláštním tématem je „Čína v Arktidě“. Ve zprávě se jí věnuje pouze jedna stránka a dospívá se zde k závěru, že rozšíření čínské činnosti může vést k nárůstu vojenské přítomnosti Pekingu v arktické oblasti. Motivace tohoto kroku (v jedné větě na str. 114) zní:
„Čínský civilní výzkum v Arktidě může zvýšit čínskou vojenskou přítomnost v regionu, což zase může znamenat, že čínská armáda může nasadit svou podmořskou flotilu v Arktidě jako prostředek odrazující jaderný útok.“
Tak takhle vypadá „důkazní základna“. To však nebránilo americkému ministrovi zahraničí M. Pompeovi, aby na ni neodkazoval jako na důkaz „hrozby Číny a Ruska“ ve svém projevu na ministerském zasedání Arktické rady ve Finsku.
Obecný dojem po přečtení této zprávy z Pentagonu je, že všechny prognózy jsou doprovázeny podmíněnými obraty a výhradami typu „pravděpodobně“. Jak však ukazují nedávné události, bývá někdy z „pravděpodobně“ do „velmi pravděpodobně“ jen jediný krůček…
(překlad vlastní)
Originál: Владимир Петровский - Военные приготовления Китая глазами Петагона vyšel 13. května 2019 na interaffairs.ru.
Zdroj: interaffairs.ru
Petrovskij Vladimir