Ruská invaze? Vůbec ne! Kdo ve skutečnosti skupuje Gruzii

Během gruzínských nepokojů probíhala mezi protestujícími bouřlivá diskuse o tom, že Rusové skoupili téměř veškeré nemovitosti v této zemi. Bývalý náměstek ministra obrany USA Michael Carpenter dokonce mluvil o nové formě ruské okupace. Sputnik Gruzie prověřil, jestli Rusové skutečně zaplavili Tbilisi, anebo jde o plané řeči.

Některé čtvrti v hlavním městě Adžarské autonomní republiky, kterým je Batumi, se více podobají Ankaře než Moskvě...

Kdo bydlí v gruzínských novostavbách?

„Jsou velmi čistotní, hodní… Majitel bytu z posledního patra mi ke každému svátku dává dárky… mám jich (pozn. majitelů) čtyři, všichni jsou hodní… Jenom mluví pouze turecky, ale taky jsem se skoro naučila turečtinu,“ uvedla gruzínská pomocnice v domácnosti Ciala.

Její starý dům byl kdysi zbourán a sedm rodin dostalo byty v nové mnohopatrové budově. Polovinu bytů ale koupili Turci.

Statistická data o počtu bytů, jež v Batumi v posledních letech koupili Turci, neexistují. Ale turecké rodiny bydlí prakticky ve všech novostavbách, staré město je zajímá méně. Tady si kupují nemovitosti spíše pro byznys.

Aktivní turečtí podnikatelé

Kutaiské ulici v Batumi se již dávno říká „turecká čtvrť“. Turecký jazyk je tu slyšet víc než gruzínský, v jedné z přilehlých ulic stojí i mešita.

Podle Omara Faruka, který tu pracuje jako přivolávač v restauraci svého přítele, je byznys v Batumi snadnější a levnější než v Turecku.

„Provozování byznysu je tu snadnější, protože v Gruzii nemají hodně z toho, co už dávno mají v Turecku. Tam je dnes prakticky všechno, obchody, továrny, hotely, restaurace. Kdežto v Batumi se ekonomika a infrastruktura teprve rozvíjí, proto je výhodné přestěhovat se sem a založit byznys. Máme čím návštěvníky překvapit,“ horlivě ujišťuje Faruk.

Navíc jsou v Gruzii nižší daně a levná pracovní síla.

O čem svědčí dějiny?

Do dvacátých let minulého století Adžárie jako region Gruzie prostě neexistovala. Údolí řeky Adžarisckali a také jižní a východní území se jmenovaly Muslimská Gruzie. Části muslimských území v Gruzii, Batumská oblast a Achalčikinský okres, patřily od roku 1878 Ruské říši, další byly součástí Osmanské říše. Adžárská autonomie byla zřízena v důsledku Karsské smlouvy, která od Turků vyžadovala zajištění samosprávy gruzínských muslimů.

Sovětská vláda zachovala tento systém. Všechny řeči o likvidaci autonomie byly přísně zastaveny. Za sovětských časů byla v roce 1989 otevřena hranice s Tureckem. Byl povolen volný obchod. Ze Sovětského svazu dováželi do Turecka dětské hračky, optické a fotografické přístroje, hodinky a zlato. Z Turecka zase potraviny, oblečení, zvlášť kožené bundy. Toto „okno“ z Turecka do Batumi se brzy stalo možností rychlého obohacení, když se obchod s lidmi a drogami připojil k tradiční turistické a obchodní výměně. Vznikly také nevěstince, které kontrolovali Turci.

Jak to bylo s politikou

Na jaře 1991 byl podniknut první pokus o turecký politický zásah do záležitostí Adžárie. Důvodem bylo jmenování Aslana Abašidzeho na post předsedy Nejvyšší rady Adžárie. Komunisté a muslimské duchovenstvo zorganizovali nepokoje v Batumi. Nebylo totiž žádné tajemství, že za muslimským duchovenstvem stojí turecké tajné služby.

Postupná invaze tureckého byznysu do Adžárie byla přirozená. Turečtí podnikatelé poskytovali svým obchodním partnerům v tomto regionu velké úvěry. Turci se tak aktivně zúčastnili vytvoření místní podnikatelské elity, která pak rozšířila svůj vliv na celou Gruzii.

Turci nezapomněli ani na „duši“, desítky mladých lidí získaly vzdělání v tureckých náboženských školách. V horské Adžárii posílil islám, stalo se to v mnohém díky tureckým náboženským kádrům.

Do roku 2004 v Adžárii však mnoho Turků nebylo. Vláda to záměrně omezovala, takže turecký byznys neměl podmínky pro rozvoj.

Revoluční startup

K průlomu došlo po růžové revoluci a vyhnání z Adžárie Aslana Abasgiga. Turecký byznys jako první pochopil, jaké nové možnosti existují v Gruzii, a především v Adžárii. Experti říkají, že za vlády Saakašviliho získal gruzínské občanství obrovský počet Turků.

Prvním velkým tureckým projektem byla výstavba hotelu sítě Sheraton v roce 2006. Batumské herny také byly pro turecké společnosti výhodnou investicí. V roce 2007 postavila turecká společnost TAV v Gruzii dvě letiště, v Tbilisi a v Batumi.

Turecký stavební byznys si velmi brzy podmanil batumský trh nemovitostí. Absence přísných pravidel, a možnost bodové zástavby umožnily přeměnit některé městské čtvrtě v kamennou džungli.

Turci v podstatě neinvestovali do průmyslové výroby. Můžeme připomenout pouze asi 25 konfekčních továren v různých adžarských okresech.

Jediným velkým odvětvím v Adžárii, do kterého investovali Turci v poslední době, byla energetika, a sice výstavba vodních elektráren. Podle údajů adžarského ministerstva ekonomiky činily turecké investice v roce 2016 135,6 milionu dolarů. V posledních čtyřech letech obsadilo Turecko druhé místo ve výši investic v Adžárii. O první místo se podělily Norsko a Indie, což souvisí s výstavbou vodní elektrárny v okresu Šuačevo a Čulo. Výstavba má být ukončena v roce 2019.

Problémy a varování

Před několika lety v Gruzii vyvolalo velký rozruch prohlášení prezidenta Erdogana, který uvedl spolu s městy Soluň, Aleppo a Mosul, jež Osmani mají vždy ve svých srdcích, také Batumi.

Turecký velvyslanec v Tbilisi byl nucen vysvětlit, že Gruzínci „nesprávně pochopili“ slova tureckého prezidenta.

„Turecko je jediným sousedem Gruzie, který nemá vůči ní územní nároky,“ řekl velvyslanec Levent Gümrukču. „Batumi je Gruzie a Rize Turecko, tak to bude vždy.“

Jenže bylo to jako ve staré anekdotě: lžíce se našly, ale nepříjemný pocit zůstal.

Otázka tureckého nebezpečí je vůbec dost populární v jistých kruzích gruzínské veřejnosti. Toto téma využívá parlamentní strana Aliance patriotů, aby získala více voličů, nacionalisté z Gruzínského marše a celá řada menších politických stran a hnutí.  Je pozoruhodné, že právě Aliance patriotů má v Adžárii větší podporu než v ostatní Gruzii.

Někdo může říci, že politici a experti zveličují rozsah turecké expanze v Adžárii. Jenže zveličení neznamená, že neexistuje. Turecko má všechno pro rychlé posílení svého vlivu v tomto regionu, od ekonomických agentů do agentů vlivu. Fakt, že Turecko neprojevuje z řady příčin politickou aktivnost v tomto regionu, nemá velký význam, Turecko je prostě zatím z politického hlediska neaktivní.

Zdroj: cz.sputniknews.com

-mp-