Kniha Jób v byzantských iluminovaných rukopisech 9.-14. století

Kniha Jób, iluminace, Řím, Biblioteca Apostolica Vaticana, Codex Gr. 749, fol. 16, verš 1,13 (Nastal pak den, kdy Jóbovi synové a dcery hodovali a pili víno v domě svého prvorozeného bratra)Do dnešních dnů se dochovalo celkem 14 byzantských manuskriptů starozákonní knihy Jób z 9.‒14. století a jeden z období postbyzantského. Celkový počet ilustrací v těchto 15 knihách přesahuje 1800. Pokud k tomuto množství připočteme další byzantská zobrazení na tyto motivy (ikony, fresky aj.), jedná se o jedno z nejčastěji výtvarně zpracovávaných biblických témat v Byzanci vůbec.

Umělce inspirovaly různé scény a pasáže této knihy, u ilustrací proto uvádíme i číslo verše (či veršů), ke kterému se vztahuje.

Seznam iluminovaných manuskriptů

1) Řím, Biblioteca Apostolica Vaticana, Codex Gr. 749

Datace: druhá polovina 9. století; místo vzniku: Itálie, (Řím?). Kodex obsahuje 249 pergamenových listů (27.3 x 37.7 cm) a 55 miniatur.

2) Patmos, Klášter apoštola Jana, Codex 171

Datace: 9. století (?); místo vzniku: Malá Asie (?). Kodex obsahuje 258 listů (37 x 25.5 cm) a 39 miniatur. Některé listy se ztratily. Na s. 516 se nachází přípis, že byla kniha zakoupena v roce 959 ženou jménem Eudokia od jistého Leona z Rhodosu.

3) Benátky, Biblioteca Nazionale Marciana, Codex Gr. 538

Datace: rok 905; místo vzniku: Malá Asie (?). Kodex obsahuje 246 listů (27 x 37.5 cm) a 31 miniatur.

4) Sinaj, Klášter svaté Kateřiny, Codex gr. 3

Datace: 11. století (?); místo vzniku: Konstantinopol. Kodex obsahuje 246 listů (34.9 x 24.3 cm) a 27 miniatur.

5) Jeruzalém, Knihovna řeckého pravoslavného patriarchátu, Codex Taphou 5

Datace: asi rok 1300. Kodex obsahuje 260 pergamenových listů (25.3 x 36.5 cm) a 115 miniatur. Některé listy se dnes nachází v petrohradské Národní knihovně (gr. 382).

6) Řím, Biblioteca Apostolica Vaticana, Codex Gr. 1231

Datace: první čtvrtina 12. století; místo vzniku: Kypr (?). Kodex obsahuje 457 pergamenových listů a 149 miniatur. Dva důležité přípisy v kolofonech pomáhají určit jak dobu vzniku, tak jeho majitele: Leona Nikeritese a Annu Notarovou.

7) Athos, Klášter Velká laura, Codex B. 100

Datace: 12. století. Dnes neúplný kodex začíná až čtvrtou kapitolou Jóba, a obsahuje 196 pergamenových listů (30 x 22 cm) a 33 miniatur.

8) Řím, Biblioteca Apostolica Vaticana, Codex Pal. Gr. 230

Datace: 11. ‒ 12. století. Kodex obsahuje 246 pergamenových listů a 152 miniatur.

9) Athos, Vatopedský klášter, Codex 590

Datace: 13. století. Kodex obsahuje 168 pergamenových listů (26.5 x 28.2 cm) a obsahuje 48 miniatur. Všechny jsou namalovány přímo na pergamen - bez pozadí i rámu.

10) Athény, Byzantské muzeum, Codex gr.164 (dříve 62)

Datace: konec 12. století. Kodex obsahuje 278 pergamenových listů (16.5 x 23.5 cm) a bylo v něm naplánováno 154 miniatur, která však nebyly namalovány.  

11) Oxford, Bodleian Library, MS. Barocci 201

Datace: 12. století. Kodex obsahuje 253 pergamenových listů a 234 miniatur.

12) Řím, Biblioteca Apostolica Vaticana, Codex Gr. 751

Datace: konec 12. ‒ začátek 13. století. Kodex dnes obsahuje 168 pergamenových listů a 227 miniatur.

13) Paříž, Bibliothèque Nationale, Codex Gr. 134

Datace: 13. ‒ počátek 14. století (?). Kodex obsahuje 210 pergamenových listů (22.5 x 23.5 cm) a 176 miniatur.

14) Paris, Bibliothèque Nationale, Codex Gr. 135

Datace: rok 1362. Autor: Manuel Tzykandyles. Nejstarší papírová edice sestává z 247 stran (30.5 x 39 cm) a 198 miniatur umístěných v textu bez rámu a pozadí.

15) Oxford, Bodleian Library, MS. Laud Gr. 86

Datace: 16. století. Kniha obsahuje 220 očíslovaných stran a 205 miniatur.