Mesrop z Chizanu

Mesrop z Chizanu (asi 1560 – asi 1652) byl vynikající arménský malíř a knižní ilustrátor.

Narodil se v Osmanské říši, většinu života však prožil v perském Isfahánu, kde žila početná arménská komunita. Kromě ilustrací bible, jimiž se zabýval po čtyřicet let, působil též jako pedagog, úřední, učitel, teolog a restaurátor. Manuskripty obsahující jeho kresby lze nalézt v mnoha předních světových sbírkách.

Život

Mesrop se narodil arménským rodičům přibližně kolem roku 1560. Současná věda určuje jako místo narození i jeho pobytu v dětství region Chizanu (Hizanu) poblíž jezera Van. Již od 14. století existovala v této oblasti v místních klášterech malířská škola, která později dostala název „chizanská“. Mladý Mesrop tak zřejmě získal základní výtvarné vzdělání v některém z místních klášterů.

Nová Džulfa, arménská čtvrť v Isfahánu, dnešní podoba


Když perských šách Abbás I. dobyl část Osmanské říše okolo jezera Van, přesídlil místní Armény do svého nového hlavního města (1604), Isfahánu. Zde se později zformovala vlastní arménská čtvrť zvaná Nová Džulfa. Mezi mnoha deportovanými rodinami byla i ta Mesropova. Otec umělce, Martiros, sám významný ilustrátor, rovněž učil svého syna malbě.

Mesrop maloval po celý život, jeho poslední práce je datována rokem 1651. Dochovalo se celkem na 30 manuskriptů s jeho díly.

Iluminace

Mezi prvními dochovanými knihami, které Mesrop ilustroval, je evangeliář z roku 1608. Tento první manuskript zhotovený pro kněze Chačatura mu zajistil další zakázky od dalších bohatých arménských obyvatel Isfahánu, a to jak kleriků, tak obchodníků. Další práce, evangeliář z roku 1609, se dnes nachází v Bodleianově knihovně v Oxfordu.

Kniha obsahuje mj. nářky nad ovládnutím tradičně arménských území šáchem Abbásem I.:

Pláče se rozléhají Arménií, protože šách zničil a pobořil všechny domy a majetky… lidé utekli a skryli se v pevnostech a horách. Těm, které našel, usekl hlavu, jiné vzal do zajetí a poslal je do města Šoš nebo Asfán (tj. Isfahánu)… A usadil nás jižně od řeky Zandaru… zde jsme si postavili domy a chrámy k modlitbám.   

Šáh Abbás I. a jeho dvůr

Kunsthistorici hodnotí Mesropovy práce velmi vysoko pro jejich živost a vnitřní náboj. Například na iluminaci Křest Kristův (1615) je Ježíš zobrazen, jak šlape na hlavu draka, který plave v řece. Scéna okolo křtěného Krista se odehrává jakoby na nebesích, shůry sestupuje na Kristovu hlavu holubice jako symbol Ducha svatého (srov. obrázek).

Na jiné ilustraci z téhož roku (dnes J. Paul Getty Museum) apoštol Jan dostává slova od Boha prostřednictvím paprsku světla. Apoštola obklopuje žluté světlo a má protáhlou postavu (srov. obrázek).

Literatura:

Arakelyan, Mikayel, Mesrop of Xizan: an Armenian master of the seventeenth century, London: Sam Fogg, 2012.

Nersessian, Vrej, Treasures from the Ark: 1700 years of Armenian Christian art, Los Angeles, Calif.: J. Paul Getty Museum, 2001, s. 216–217.

Taylor, Alice; Walsh, John, Book Arts of Isfahan: Diversity and Identity in Seventeenth-Century Persia, Malibu, 1995, s. 51–53.

Der Nersessian, Sirarpie; Mekhitarian, Arpag, Armenian Miniatures from Isfahan, Les Editeurs d'Art Associés, Armenian Catholicosate of Cilicia, 1986, s. 156.

K dějinám okolo jezera Van v daném období viz: 

Arménské kroniky od jezera Van. 16.-18. století. Vybrala, přeložila, předmluvou, poznámkami a slovníky doplnila Petra Košťálová, Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2011.