Narození Bohorodičky, Narození Panny Marie (řec. Γενέθλιον τῆς Ὑπεραγίας Δεσποίνης ἡμῶν Θεοτόκου, rus. Рождество Пресвятой Богородицы) patří k novějším ikonografickým syžetům, které nemají oporu v Bibli, nýbrž v apokryfní tradici.
Takto se o narození Bohorodičky hovoří v Protoevangeliu Jakubově:
Anna se velmi zarmoutila. Svlékla si smuteční šaty… oblékla si své svatební a kolem deváté hodiny se vydala na procházku do zahrady. Uviděla vavřín, usedla pod něj a modlila se k Bohu… A v tom stanul opodál Boží posel a řekl jí: „Anno, Anno! Pán vyslyšel tvou prosbu, počneš a porodíš dítě a bude se o něm mluvit po celém světě…“
(překl. P. Peňáz, Novozákonní apokryfy, sv. 1, Praha 2001, s. 258‒259)
Ačkoliv první vyobrazení pocházejí zřejmě již ze 7. století, k jeho rozšíření došlo až v 10. století. Na ikonách, freskách a mozaikách je vyobrazena ležící matka Bohorodičky, sv. Anna, někdy také otec sv. Jáchym. Někdy sv. Annu podpírají po bocích dvě služky, jindy ji ovívá okřídlený anděl. V pozadí vystupuje městská scenérie ‒ podle tradice se Bohorodička narodila ve městě Nazaretu.
Ikonomalebné zobrazení doplňuje také významný svátek církevního kalendáře.
Troparion svátku:
Česky:
Narození tvé, Bohorodičko Panno, radost
oznámilo celému vesmíru: protože z tebe,
zazářilo Slunce Pravdy ‒ Kristus, Bůh náš, a,
tím, že zničil prokletí, dal nám požehnání,
a tím, že zničil smrt, daroval nám život,
věčný.
Řecky:
Ἡ γέννησίς σου Θεοτόκε, χαρὰν ἐμήνυσε πάσῃ
τῇ οἰκουμένῃ· ἐκ σοῦ γὰρ ἀνέτειλεν ὁ ἥλιος τῆς
δικαιοσύνης, Χριστὸς ὁ Θεὸς ἡμῶν, καὶ λύσας
τὴν κατάραν, ἔδωκε τὴν εὐλογίαν· καὶ
καταργήσας τὸν θάνατον, ἐδωρήσατο ἡμῖν
ζωὴν τὴν αἰώνιον.