Příkrov přesvaté Bohorodičky (Покров Пресвятой Богородицы, lid. Покров день) představuje významný ikonopisný syžet, který se váže ke stejnojmennému svátku. V ruském pravoslaví se slaví 1./14. října, v řeckém 1. a 28. října. Celý název svátku zní: Příkrov přesvaté Vládkyně naší Bohorodičky a vždy Panny Marie, v církevní slovanštině: Покро́в Пресвяты́я Влады́чицы на́шея Богоро́дицы и Присноде́вы Мари́и, v řečtině Τῆς ἁγίας Σκέπης τῆς Ὑπεραγίας Δεσποίνης ἡµῶν Θεοτόκου.
Tento svátek vznikl na základě byzantské legendy o jurodivém Ondřeji, kdy se jemu a jeho druhovi Epifaniovi zjevila v konstantinopolském Blachernském chrámu Bohorodička (bylo zde uchováváno její roucho) obklopená anděli a držící nad modlícími se příkrov. Na základě tohoto vidění kyjevský kníže Andrej Bogoljubskij († 1174) ustavil svátek Příkrovu (Pokrovu, Záštity) Bohorodičky.
Ikonografie Příkrovu vznikla v Kyjevské Rusi, nejstarší kompozice tohoto druhu se dochovala z let 1227–1233 na jednom z klejm chrámu Narození Bohorodičky v Suzdale (viz obr.). Syžet obrazů vychází z hagiografie a vyskytuje se v několika variantách. Hlavní a nezbytnou postavu představuje stojící Bohorodička, jež drží v rukou omoforion, nebo má podobu oranty ‒ je umístěna vždy uprostřed nebo v horní části ikony. Kompozice dále sestává z postav Jana Křtitele a apoštola Jana. Ve spodní části ikony jsou zobrazováni jurodivý Ondřej a Epifanios ‒ Ondřej často ukazuje rukou na Marii. Celkovou atmosféru dále doplňují andělé a modlící se věřící.