Překlad řeckého slov αρχάγγελος zní „vedoucí andělů“ a v koncepci Dionýsia Areopagity se jedná o předposlední andělský řád.
Slovo άγγελος se nachází v Bibli mnohokrát, poprvé v knize Genesis:
Anděl, Vykupitel, jenž před vším zlým mě chránil, ať požehná těm chlapcům. Ať se v nich hlásá mé jméno a jméno mých otců Abrahama a Izáka; ať se nesmírně rozmnoží uprostřed země. (Genesis 48,16)
Andělé rovněž hrají významnou roli v Novém zákoně, viz mj.:
Když odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil. (Matouš 2,13)
Oni odpověděli: „Posílá nás setník Kornélius, muž spravedlivý, který věří v jediného Boha a má dobrou pověst u všeho židovského lidu. Zjevil se mu anděl a rozkázal mu, aby tě pozval do svého domu a vyslechl, co mu máš říci. (Skutky apoštolů 10,22)
V Písmu svatém se setkáváme s několika archanděly a anděly, jež mají jména: Jeremielem, Michaelem, Gabrielem.
V nekanonických knihách jsou jmenováni další: Rafael („Boží uzdravení“):
Byl poslán Refáel, aby oba uzdravil: Tóbita, aby zbavil jeho bílého zákalu, aby viděl svýma očima světlo Boží, a Sáru, dceru Reúelovu, aby dal za ženu Tóbitovu synu Tóbijášovi a osvobodil ji od zlého démona Asmodaje. Tóbijášovi bylo totiž určeno, že ji dostane přede všemi, kdo by si ji chtěli vzít. V té době se navrátil Tóbit z nádvoří do svého domu a Sára, dcera Reúelova, sešla z pokojíka na střeše. (Tobiáš 3,16)
Dalším je Uriel („svět“ nebo „oheň“ Boží) ve Třetí Ezdrášově knize (4,1), Salafiel („modlitba k Bohu“) ve Třetí Ezdrášově (5,16,31) a Jeremiel („výška Boží“). Dva další, Jehudiela („chvála Boží“) a Barachiela („požehnání Boží“) zná jen církevní tradice. Existují rovněž zvláští skupiny andělů: serafové a cherubové.