Jan Křtitel (též Předchůdce, hebr. יוחנן המטביל, Jochanán bar Zacharijá /syn Zacharjášův/ řec. Ιωάννης ο Βαπτιστής, Ιωάννης ο Πρόδρομος; lat. Io(h)annes Baptista; arab. يحيى, Jaḥjá, يوحنا, Júḥanna, 6‒2 před n.l. ‒ 30 n.l) byl podle evangelií nejbližším předchůdcem Ježíše Krista, jenž předpověděl Mesiášův příchod. Žil na poušti asketickým životem, kázal a činil posvátné omývání židů jako očištění od hříchu. V jednom ze svých kázání odsoudil i Héróda Antipu za zavržení manželky a sňatek se ženou vlastního bratra. Héródés ho za tuto kritiku nechal uvěznit. Jeho žena řekla své dceři Salomé, ať si přeje jeho hlavu, což se brzy poté stalo - Heródés Salomé vyhověl a Jana Křtitele nechal stít.
Za těch dnů vystoupil Jan Křtitel a kázal v judské poušti:
„Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.“
To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘
Jan měl na sobě šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel.
Tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu,
vyznávali své hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít. (Mt 3, 1-6).
Ve vodách Jordánu rovněž pokřtil Ježíše:
Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít.
Ale on mu bránil a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?“
Ježíš mu odpověděl: „Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všecko, co Bůh žádá.“ Tu mu Jan již nebránil.
Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho.
A z nebe promluvil hlas: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil. (Mt 3,13-17)
Považuje se za historickou postavu, o níž rovněž hovoří několik mimobiblických pramenů, např. Židovské starožitnosti Josefa Flavia.
Ve východní tradici je nejčastěji zobrazován jako vyhublý asketa, často oblečený pouze do hadrů. Na většině vyobrazení rovněž figuruje řeka Jordán a Ježíš Kristus, kterého Jan právě křtí. Dalším častým vyobrazením je tzv. Anděl pouště, kdy má Jan obří andělská křídla.
V ikonopisných vzorovnících se dochoval popis, jak Jana zobrazovat:
„Židovský tip, středních let (tj. kolem 32 let), tělo i tvář velmi vyzáblé, barva těla bledá a tmavší, vousy černé, o něco menší než střední délky a rozdělené na prameny, vlasy černé, husté, kučeravé, také rozdělené na praménky; oděv z hrubé velbloudí srsti, jako pytel, opásaný koženým páskem“.