Panos Terlemezian (Փանոս Թէրլէմէզեան /klasická arménština/, Փանոս Թերլեմեզյան /reformovaná/, 3. března 1865 – 30. dubna 1941) byl významný a velice nadaný arménský malíř, lidový umělec Arménské SSR (1935). V období arménské genocidy v roce 1915 se stal vůdcem arménské domobrany ve městě Van.
Terlemezian se narodil v arménské obci Ajgestan, která se nachází v blízkosti města Van v západní Arménii (tehdy se jednalo o území Osmanské říše, dnes jde o součást Turecké republiky) v roce 1865. Umělcův otec byl prostý rolník nebo snad farmář. Základní vzdělání Terlemezian získal na střední škole ve Vanu, kde studoval v letech 1881 až 1886. Jednalo se pravděpodobně o talentovaného a svědomitého studenta ‒ školu absolvoval s vyznamenáním a působil ve městě jako učitel.
Již za svých studií se seznámil s okruhem mladých arménských studentů, kteří se rozhodli bojovat proti sultánově autoritářské vládě. Během celého svého života byl pak Terlemezian často sledován policií, perzekvován a pronásledován. Jeho role v osvobozeneckém boji Arménů v oblasti západní Arménie je velmi významná.
Ve svém dalším vzdělávání Terlemezian pokračoval již s ohledem na dráhu umělce, kterou si zvolil s jakousi samozřejmostí, díky svému neoddiskutovatelnému talentu, jenž se u něj projevoval od dětství. V letech 1895 až 1897 studoval na škole Společnosti přátel umění v ruském Petrohradě. Rusko představovalo pro tehdejší křesťanské obyvatelstvo Osmanské říše jedinou zemi, která se výrazněji zasazovala o jejich práva, a naděje většiny mladých arménských studentů se k ní upínaly.
Po dokončení svých studií v Rusku Terlemezian odcestoval do centra tehdejšího moderního umění, do Paříže, kde v letech 1899 až 1904 studoval na slavné soukromé škole Académie Julian. Zde se také umělec seznámil s hlavními směry tehdejší umělecké avantgardy a osobně se stýkal s celou řadou významných malířů. Bezesporu zde také nalezl uměleckou jistotu podloženou tvrdou prací na škole, kde se stále pečlivě dbalo na zvládnutí klasických uměleckých postupů.
V roce 1909 byl Panos Terlemezian, již jako vážený a uznávaný umělec, zvolen starostou města Van. V roce 1915 byl zvolen velitelem takzvané Dočasné vojenské vlády, která se přímo účastnila obrany Vanu během genocidy Arménů Turky (Arménská genocida, arménsky: Հայոց Ցեղասպանություն Hayots Tseghaspanutyun ). Terlemezian se tak stal jedním z vůdců takzvaného Vanského odporu.
ObranaVanu také známá jako Vanský odpor (arménsky: Վանի հերոսամարտ, Vani herosamart) a Vanské povstání (v turecké interpretaci, turecky: Van İsyanı) byla vzpoura proti pokusům Osmanské říše vyvolat masakr arménského obyvatelstva ve Vanském vilájetu (okrese). Několik soudobých pozorovatelů a pozdější historici poukazují na to, že osmanská vláda záměrně vyprovokovala ozbrojený arménský odpor a pak použila toto povstání jako hlavní záminku pro odůvodnění nucené deportace Arménů z celého impéria. Deportace a vyhlazování Arménů (a dalších menšin) však probíhaly již před vojenským vystoupením ve Vanu a vše bylo dávno posvěceno z nejvyšších osmanských kruhů již před vypuknutím tohoto povstání.
Posouzení svědectví a dobových zpráv dokazuje, že arménská obrana Vanu byla obranným aktem odporu vůči probíhajícím masakrům. Vojenské operace se odehrávaly převážně ve městě Van a v nejbližším okolí. Byl to jeden z mála případů, kdy během genocidy Arménů bojovaly proti Osmanské říši regulérní ozbrojené síly.
Po skončení arménské genocidy a po mnoha děsivých zážitcích žil Terlemezian krátce ve Francii, Itálii, Španělsku a USA. V roce 1928, po ustanovení sovětské Arménie, se natrvalo přestěhoval do Jerevanu, kde žil až do své smrti v roce 1941. Jeho dílo ovlivnil především realismus a impresionismus; stal se také autorem množství děl s industriálními náměty (série z let 1929 až 1931, Národní galerie Arménie).
Přínos a význam Panose Terlemeziana v arménském výtvarném umění je nedocenitelný. Byl vysoce hodnoceným a uznávaným umělcem a jeho díla získala v Arménii, ale i jinde ve světě, četná ocenění. Akademie umění sídlící od roku 1921 v Jerevanu získala jeho jméno v roce 1941, tedy v roce umělcovy smrti.
Literatura:
Каталог юбилейной выставки народного художника Армянской ССР Ф. Терлемезяна, посвященной 100-летию со дня рождения, Jerevan, 1965.