Ivan Nikolajevič Kramskoj (rusky Иван Николаевич Крамской, 27. května 1837, Ostrogožsk – 5. dubna 1887, Petrohrad) byl vynikající ruský portrétista, pedagog a umělecký kritik, přední osobnost uměleckého hnutí peredvižniků.
Pocházel z chudé rodiny, po ukončení gymnázia se stal písařem na ostrogožském městském úřadě. Od roku 1853 se věnoval retušování fotografií, mj. také u charkovského fotografa Danilevského. V roce 1856 odejel do Petrohradu, kde v letech 1857‒1863 studoval na místní slavné Akademii umění; dále se také věnoval retušování fotografií a výuce kreslení.
Pro své nekonvenční názory byl však z Akademie v roce 1863 vyloučen, stal se však jedním z vůdčích hlasů mladých umělců své generace. V roce 1865 se na pozvání zúčastnil výmalby kupole moskevského chrámu Krista Spasitele.
V roce 1870 stál Kramskoj u zrodu ruské umělecké skupiny zvané „peredvižnici“ (rusky передвижники), neboli „Sdružení putovních výstav“ (rusky Товарищество передвижных художественных выставок), k dalším zakladatelům patřili malíři G. G. Mjasojedov, V. G. Perov a N. N. Ge.
Stal se známým portrétistou ‒ maloval řadu předních osobností své doby, kromě cara Alexandra III. a carevny Marie Fjodorovny mj. spisovatele Lva Tolstého, M. Je. Saltykov-Ščedrina, filosofa Vladimira Solovjova či galeristu Pavla Treťjakova.
Celoruského uznání se mu dostalo za dílo „Kristus na poušti“ z roku 1872 (dnes v Treťjakovské galerii). Obraz je považován za přelomovou událost v ruské malbě ‒ Kramskoj tento náboženský motiv zpracoval z hlediska humanistického a morálně-filosofického. Kristus je zobrazen jako hluboce přemýšlející a trpící člověk, psychologizace syžetu ovšem nebrání vnímat portrét jako „filosofický traktát v malbě“ (Sternin, 2007).
Proslulost si Kramskoj získal díky psychologické propracovanosti svých portrétů, jako např. na obrazech „Neznámá“, „Neutěšitelné hoře“ či sérii portrétů rolníků (viz např. „Rolník s postrojem“).
Literatura:
Собко Н., Иллюстрированный каталог картин, рисунков и гравюр покойного И. Н. Крамского (1837‒1887), Sankt-Peterburg 1887.
Давыдова А. С., Крамской, Мoskva 1962.
Яковлева Н. А., Иван Николаевич Крамской, 1837‒1887, Leningrad 1990.