Pokles průměrné reálné mzdy o 2,2 procenta oproti stejnému období minulého roku je drsnou zprávou, která by neměla zapadnout, přestože spousta lidí má dnes úplně jiné starosti. Stačí připomenout, jak ještě před týdnem vláda jásala nad překvapivě nízkým schodkem státního rozpočtu. Je zřejmé, že celá hospodářská politika Nečasova kabinetu je v troskách. Nepostřehli, co je důležitého, a teď bezradně zírají, co s tím.

Ustoupit není kam. O vývoji HDP můžeme debatovat v novinách, možná to pronikne i do hospody a porodí to nějaké to moudro, ale pokles mezd se okecat nedá. Zejména tam, kde je hlouběji do kapsy. Zvláště varovně na to upozorňuje jiná statistika, která zaznamenala prudký pokles maloobchodního prodeje potravin, dokonce o 6 procent ve srovnání s loňským rokem. Za něco může extrémně vysoká DPH, která povzbuzuje k nákupům v zahraničí, ale většině lidí nezbývá, než vynechat kvalitní potraviny a zařadit podřadné náhražky. Přibývá lidí, kteří se nenajedí dosyta.

S tablety a auty prý problémy nejsou, uslyšíte námitku. Tam maloobchodní obrat roste. Ano, mzdy ve skutečnosti neklesaly všem. Mzdové statistiky konečně umožnily nahlédnout do šálivosti průměrných mzdových přírůstků a průměrných mezd. Je to přesně podle známého příkladu - když soused sní celé kuře a na mně nezbude nic, v průměru máme každý půlku.

Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ připomíná, jak na konci roku mzdy naopak prudce rostly. V závěrečném čtvrtletí loňského roku dosáhl růst nominální průměrné mzdy dokonce 3,5 procenta. Proč jste si toho nevšimli? Průměr byl silně ovlivněn nárůstem mimořádných odměn nejlépe placených pracovníků. Čím se zasloužili? Ničím. Zaměstnavatelé jim pouze v předstihu dorovnávali „solidární daň“, ono sedmiprocentní zdanění nejvyšších příjmů, které platí od začátku letošního roku.

Solidarita se tedy nedostavila. Novelu zákona nelze vydávat ani za obnovu daňové progrese. Jde pouze o odstranění superhrubé finty, která poskytla nižší efektivní daňovou sazbu pro honoraci, než jaká byla uvalena na zaměstnance s mírně podprůměrnou a průměrnou mzdou. Dnes už všichni víme, že pouze u mnohasettisícových příjmů platilo oněch 15 procent daně z volebních plakátů ODS, protože větší část výplaty přerostla stropy pro pojištění. Zato v dolních patrech se zdanitelná hrubá mzda přifoukla o pojistné, takže ve výsledku to dalo 23 procentní daň.

Teď tedy mizí pouze degresívní zdanění nejvyšších příjmů, které ČR vyřazovalo z civilizované společnosti, a to si na to ještě museli běžní zaměstnanci připlatit mzdovým poklesem, aby šéfům neubylo.

„Aktuální propad průměrné mzdy lze jednoduše vysvětlit tak, že finanční prostředky, které byly nadstandardně vyplaceny na závěr loňského roku, na začátku tohoto roku schází,“ konstatuje Holý.

Průměrná mzda rostla, ale tak, že se vzdalovala od toho, co dostává většina zaměstnanců. Středová mzda (medián), která lépe vypovídá o nejběžnější úrovni zaměstnaneckých příjmů, už je o čtyři tisíce nižší než průměr a činí pouhých 20 051 Kč.

Nezapomínejme ani na ty, kdo nemají žádnou mzdu, protože jsou nezaměstnaní. Obecná míra nezaměstnanosti 15-64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných), očištěná od sezónních vlivů, dosáhla v dubnu 2013 7,2 % a meziročně se zvýšila o 0,3 procentního bodu. Prohloubil se pokles počtu zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu (-1,1 %), který je největším odvětvím české ekonomiky, i ve stavebnictví (-4,6 %), které je v dlouhodobém poklesu. Nelepší se ani situace v ubytování, stravování a pohostinství (-4,7 %), konstatuje ČSÚ.

Republika se tak žene i bez povodní do propasti. Téměř neuvěřitelně zní zpráva, na kterou upozornily Hospodářské noviny, že třetina nemocnic skončila loni v mínusu a jejich ztráta činí 17 miliard korun. „V 18 procentech nemocnic se prodlužuje čekací doba na výměnu kyčelního kloubu, ve 21 procentech nemocnic čekací doba na operaci kolene,“ zjistila organizace HealthCare Institute a agentura Ipsos z dotazů vedení městských, krajských i fakultních pracovišť.

Někteří ekonomové myslí, že povodně ekonomice pomohou, protože ukazatel HDP má i nemravnou složku, kdy je jakákoliv škoda zároveň nadějí na kšefty s nápravou. Každé čtvrtletí někdo s rozzářeným zrakem vysvětluje, že jsme se odrazili ode dna a teď už bude jen líp. A jak těch čtvrtletí přibývá, ona vysvětlení odrážejí i efekt tréninku, takže jsou stále dokonalejší.

Zdroj: vasevec.cz