Článek Oligarchizace české ekonomiky a politiky ozřejmil, nakolik si slova a konání pana Jiřího Paroubka vzájemně protiřečí.
Pan Paroubek se pohybuje ve vysoké politice už zhruba dvacet let a najednou se mu otevřely oči. Uvědomil si existenci silné oligarchické moci. Kde však byl tento politik, když se začínal oligopol formovat? Možná v čele politické strany ČSSD a v křesle premiéra nestál sám pan Paroubek, ale jeho dvojník, který nepochopitelným způsobem zmizel, a tak dostal šanci promluvit skutečný pan Paroubek?
Ano, řekl pravdu, ale ne tak zcela. V kapitalisticko-tržních vztazích s liberální ideologií se státní moc nevyhnutelně koncentruje v rukou velkého kapitálu. V naší zemi nejsou hlavními naši oligarchové, typu Babiše, Chrenka či Bakaly, nýbrž vlastníci světového kapitálu, kteří ovládají celý západní svět, včetně Spojených států.
Pan Paroubek buď nechápe, nebo spíše zamlčuje, že se liberální projekt vyčerpal. Jeho příčinou ztratil Západ svoji výrobu, mezinárodní konkurenceschopnost. Nemůže už ani materiálně podporovat sociální oblast, která byla chloubou evropské společnosti.
Zdůrazňuje nám i tak zřejmou skutečnost, že nás „nečeká zářivá budoucnost. Pokud sami občané si tuto situaci neuvědomí a nebudou mít aktivní zájem ji změnit“. Jakým způsobem změnit? Oligarchy odstranit? Ale na jejich místa přijdou jiní, ti, kteří podporují například pana Paroubka. Systém sám se však nezmění, systém, který nese vinu za to, že je moc zkoncentrována v rukou malé skupinky lidí.
Současná elita nám nepředkládá žádné nové ideje, proto stagnace a úpadek budou pokračovat, ať už s panem Paroubkem nebo bez něj. To už není důležité.
Čtenář/čtenářka