Komentář k projevu exprezidenta V. Klause

Exprezident Václav Klaus nedávno vystoupil se svým projevem na konferenci Conservative Renewal Conference (Konference obrody konzervatismu)  ‒ viz článek Musíme Evropskou unii radikálně změnit, nebo z ní vystoupit.

To, že je Václav Klaus zastáncem myšlenek britské Konzervativní strany, je všeobecně známo. Ve svém projevu vyjádřil lítost z toho, že „na evropském kontinentu skutečné konzervativní myšlenky a politické postoje už téměř neexistují“ a doporučuje k nim „pokorný návrat“.

V projevu rovněž uvádí příčiny oslabení konzervativních myšlenek a varuje, že se svět od konce komunismu a studené války „změnil k horšímu“. Apeluje proto k zastavení procesu, „radikální přeměně institucionálního uspořádání EU nebo – individuálně – z EU vystoupit“. Podle jeho názoru „potřebujeme nový thatcherismus..., jenž by vycházel z prosazování myšlenek, které jsme zdědili od našich předchůdců, a zejména od Vašich (britských) předchůdců...“, protože podle jeho názoru „žádná třetí cesta neexistuje“.

Domnívám se, že třetí cesta existuje, ale určitě ne ve formě návratu k thatcherismu či jiným pravicově-konzervativním formám. Konzervativní politická strana má v Británii dlouhou historii, a přitom nemohla zabránit mnoha válečným konfliktům, expanzím Britského impéria na Blízký východ, do Střední Asie či omezit počet obětí ve světových válkách (premiér W. Churchill podporoval bombardování Drážďan krátce před koncem války). Nedávný souhlas předsedy Konzervativní strany a premiéra Spojeného království Davida Camerona s vojenským zásahem v Sýrii bez mandátu OSN ukazuje rovněž na neschopnost této politické strany. Její významní členové ‒ Winston Churchill či Margaret Thacherová ‒ nebyli žádní svatouškové, nýbrž pragmatičtí politikové, nepociťující přílišnou lítost nad ztrátou lidského života. Netýká se to jen podpory válek a vojenských diktatur, nýbrž i sociální politiky, která vždy pracovala v zájmu „několika milionářů“.

Co přinesla M. Thatcherová Velké Británii? Zničila svou zemi, zlikvidovala tamní průmysl, zavřela doly a ze země vytvořila doplněk Anglické banky. Proč kout železo a orat zemi, když bankovní operace přináší více zisku? K čemu obyčejný národ, pokud nebude sloužit bohatým – to byl slogan thatcherismu. Thatcherová podporovala i imigraci, protože umožnila snížit platy tamních dělníků. Tato žena a americký prezident Ronald Reagan, představitel konzervatismu ve Spojených státech, dopomohli přivést do tohoto světa neoliberalismus – doktrínu, která se nezajímá o osobní svobodu, etiku a morálku, proto je často využívána diktátorskými režimy, jako např. Pinochetovým v Chile.

Během celých dějin se lidé dělili na dobré a špatné. Dělení na pravici – levici, červené – bílé, zelené – modré je velmi matoucí a slouží jako jakási maska, aby lidé nehledali cestu k Pravdě. Nezmění-li se společenské uspořádání, které by propagovalo výuku křesťanské morálky, nebudou-li politicko-společenské otázky řešeny právě vysoce morálními lidmi, společnost bude nadále upadat. Základem všeho je křesťanská morálka a ne levá či pravá politika! Pravolevou oscilací se z ideologického bahna nikdy nedostaneme a problémy nevyřešíme ani s pomocí pravého thatcherismu, ani levou politikou EU – obě jsou stejně amorální a vedou k zániku evropských národů. A proto nemohou být vzorem pro civilizovaný rozvoj lidstva.

A. I. Solženicyn řekl: Pokud duchovní síly národa mizí, nezachrání jej od smrti ani to nejlepší uspořádání... Strom se shnilou dutinou stát nebude. A ze všech svobod, jež jsme získali, zvítězí stejně tak jako tak svoboda bezostyšnosti.

V důsledku této duchovní ztráty, bude nadále pokračovat absurdní politické divadlo a další morální úpadek západního světa.

Čtenář/čtenářka