Ukrajina až ve čtvrtek 17. července 2014 kompletně uzavřela vzdušný prostor nad Luhanskou a Doněckou oblastí, kde probíhají boje s proruskými separatisty. Částečně omezila provoz nad Charkovskou oblastí. Kyjev tak učinil až pár hodin poté, co se v Donbasu zřítil malajsijský boeing a spekuluje se o jeho sestřelení.
V dokumentech Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), jehož členy je 195 zemí včetně Ukrajiny, je jednoznačně řečeno, že stát, ve kterém probíhají otevřené boje, má povinnost uzavřít vzdušný prostor pro civilní letadla. Ukrajina to však neudělala, což vyústilo v katastrofu. Přitom už několik měsíců probíhají nad oblastí východní Ukrajiny vzdušné boje, přesto nebyl tento letecký koridor z bezpečnostních důvodů vyloučen pro přelety civilních letadel. Ovšem Spojené státy a Evropa přerušily lety nad územím Ukrajiny hned druhý den po pouhé informaci, že představitelé Majdanu ukradli několik desítek přenosných protiletadlových raketových systémů. Nevystřelil náhodou některý z nich...? Zaručeně pravý odposlech separatistů hovoru o raketě BUK? Takových udělá běžný ajťák za den stovku; zkrátka vehnali separatisty do krvavé pasti, a až pak zavřeli letový koridor...
Habaďůra č. 1; Nicméně Ukrajina tedy odpovídá za vše, co se stane v jejím vzdušném prostoru. Riskl to Porošenko, aby dostal separatisty a Putina do pasti? Jak je to možné? Byla to evidentně past pro nadšené separatisty, kteří se cítili vítězi a naletěli zrůdné pomstě Ukrajiny, která nedbala lidských životů, jen aby mohla vyprovokovat separatisty k útoku na civilní Boeing 777 s 298 pasažéry na palubě? Žili samotní aktéři útoku v domnění, že sestřelil ukrajinské nákladní letadlo AN-26 a po bližším ohledání pak zjistili svůj omyl? V Iráku během operace „Pouštní bouře“ bylo americkou raketou sestřeleno íránské osobní letadlo Airbus A300B2-203. Zahynulo 290 lidí...
Habaďůra č. 2; a máme zde kopii podobné tragédie s jasným záměrem; zdiskreditovat Sověty, aby byla studená válka ještě studenější; Boeing-747 společnosti Korean Air 1. září 1983 přepravoval pasažéry na lince z New Yorku do jihokorejského Soulu. Let nesoucí označení KAL 007 měl naplánované mezipřistání na letišti v Anchorage na Aljašce, kde doplnil palivo pro následující cestu nad oceánem. Tu mělo letadlo absolvovat po předem stanovené trase, která vedla v bezpečné vzdálenosti od strategických vojenských základen SSSR na Dálném východě. Krátce po vzletu se však korejský stroj od svého kurzu odchýlil a z neznámého důvodu nabral kurz přímo nad sovětskou Kamčatku s vojenskou základnou. Nereagoval na snahu radisty, ani na varovné signály. Když letadlo přeletělo jižní cíp Sachalinu, dostal pilot jedné ze sovětských stíhaček Su-15 rozkaz špionážního vetřelce zastavit.
Střepiny vypálené rakety poškodily trup dopravního letadla, které po několika minutách spadlo do moře. V jeho troskách našlo smrt všech 269 osob, převážně Američanů a Korejců. Incident vyvolal napětí mezi oběma bloky, které jej interpretovaly každý po svém. Podle Američanů i Korejců šlo o barbarský akt SSSR vůči civilnímu letadlu. Naopak Sověti trvali na tom, že sestřelili letoun, který v jejich vzdušném prostoru prováděl špionážní akci. Nyní je třeba udělat zase z Ruska jen psance, co bude skomírat pod tíhnou sankcí USA a EU. Znovu třicet světových vůdců proti jednomu Putinovi. Prostě po kovbojsku - čestně jeden na jednoho, jak to ani jinak nejde v americkém snu země neomezených možností; systém krvavé volavky v podobě vrtulníků a vojenských letadel, až v konečný cíl - Boeing 777 a skoro tři sta obětí?
Habaďůra č. 3; šokem je pro každého, kromě Obamy, Merkelové či Rasmussena, že nad východní Ukrajinou se vedly každodenní letecké boje, přesto letový koridor nebyl uzavřen. Že by Porošenko čekal, až se do koridoru dostane dopravní letoun, který bude sestřelen? Účelová tragická šaráda. Vzpomeňme si na „dojemné“ záběry, kdy Kennedyho letiště v New Yorku opouští 13. září 2001 USA bin Ládinova rodina v počtu 26 osob, kdy už jsou zničena newyorská dvojčata Twin Towers a Pentagon je rozbořen. Ve svém soukromém letadle a za pozorné asistence příslušníků tajných služeb CIA odletěli všichni v pohodě, formálně vyslechnuti FBI, do Saúdské Arábie. Přestože jiné vzdušné soukromé dopravní prostředky bez výjimky měly až do odvolání zákaz jakéhokoli startu, přistání či letu nad Spojenými státy. Tehdy to šlo, na Ukrajině se jen čekalo na masakr na vrub Ruska...
Habaďůra č. 4; současná Ukrajina jako soused Ruska je stejný neuralgický bod jako v roce 2001 Spojené státy, které potřebovaly děsivý masakr na očích celého světa, aby měly důvod začít novou studenou válku v praktickém provedení – vyklidit sklady od rezavějící vojenské techniky zbrojařských firem s ročními zisky v desítkách bilionů dolarů. Proto zde byli po ruce muslimové, kteří šli za svým džihádem mečem, aniž by tušili, že vše je v tajné režii USA; zabili pro svůj čtvrtý ráj sebe a na tři tisíce lidí z Obchodního centra v New Yorku, včetně pasažérů unesených letadel. Návod k masovému vraždění jim totiž dal v roce 1995 sedmadvacetiletý čistokrevný bílý Američan Timothy James McVeigh.
S kamarádem si společně koupili nemovitost o rozloze 4,5 hektaru, kde se trénovali ve střelbě a skladovali zbraně a potraviny. Timothy svému kolegovi sdělil, že se připravuje na konec „civilizované společnosti“ a že přijal filozofii těch, kdož hodlají přežít. Podle této filozofie bylo prý právo jednotlivce používat zbraně nadřazeno veškerým ustanovením federální vlády. McVeigh zahořkl, obviňoval „systém“ i armádu USA. Rozhodl se zničit v Oklahoma City budovy, v níž sídlily nejen federální úřady, ale v druhém patře třeba i mateřská škola. Před explozí si McVeigh na cestu oblékl své oblíbené triko s poselstvím „sic semper tyrannis“ („tak všem tyranům“), které použil atentátník John Wilkes Booth před vraždou Abrahama Lincolna. Na zádech trika byl strom s krví vytékající z větví. Pod ním nápis: „Strom svobody musí být čas od času obnoven krví patriotů a tyranů“.
Devatenáctého dubna 1995 zajel s vypůjčeným nákladním vozem k budově; na korbě vezl přes 2400 kilogramů výbušniny, k jejíž výrobě použil průmyslová hnojiva, a nálož odpálil. Byl přesvědčen, že jednal na obranu Ústavy, Sílu výbuchu bylo možné přirovnat k explozi dvou tun trhaviny. Tlaková vlna budovu rozpárala, strhla několik poschodí a v troskách pohřbila stovky obětí. Záchranáři po šest dní prohledávali sutiny, aby vysvobodili uvězněné přeživší lidi. Výbuch zabil 169 osob, dalších více než 500 bylo zraněno. Zděšení z útoku bylo ještě větší, když se ukázalo, že mnohými oběťmi se staly děti ve školce na druhém patře... A pak přišlo 11. září 2001, kdy jeho scénář pomsty zrealizovali muslimové, vedeni za ruku CIA, jež měla všechny atentátníky natočeny při celních kontrolách, přesto je nikdo nezadržel.
Stejně, jako dnes CIA komanduje Ukrajinu. Tisková služba agenta USA a ukrajinského prezidenta Porošenka reagovala prohlášením, že ukrajinská armáda se sestřelením letounu nemá nic společného, byť mají ve svém vybavení i rakety země - vzduch BUK. Toto je třetí událost v posledních třech dnech po sestřelení letounů An 26 a Su 25. Nevylučujeme, že také tento letoun byl sestřelen, a zdůrazňujeme, že ozbrojené síly Ukrajiny neprováděly žádné akce za účelem zničit cíle ve vzduchu, uvedl úřad ukrajinského prezidenta. Porošenko je zkrátka přesvědčen, že letoun byl sestřelen a že nešlo o nehodu, o katastrofu, ale o teroristický čin...
Habaďůra č. 5; že by Ukrajinci chtěli separatisty namlsat; poker s falešnými kartami? První „krvavá volavka" byla poslána 2. května 2014 do Slavjansku, kde separatisté sestřelili vojenský vrtulník. Jeden pilot byl zabit, druhý zajat a další dva členové posádek uprchli. Poté 29. května 2014 začala ve východoukrajinských městech Slavjansku a Kramatorsku rozsáhlá ofenziva ukrajinské armády s nasazením dělostřelectva a letectva. Místní média informují o ostřelování palebných pozic proruských povstalců z bojových vrtulníků, armáda útočila na Slavjansk z raketových baterií Grad. Přesto povstalci sestřelili armádní vrtulník, v němž zahynulo 14 vojáků včetně ukrajinského generála.
Další „volavkou“ bylo 7. června 2014 ukrajinské vojenské letadlo An-26, jemuž separatisté zasáhli raketou pravé křídlo, posádka vyskočila na padácích. Následně se letadlo proměnilo v ohnivou kouli a zřítilo. Podle ukrajinské armády byl sestřelený letoun transportní stroj, který převážel humanitární pomoc, ozbrojenci tvrdí, že šlo o výzvědný letoun. Následovala další vějička - 15. července 2014 proruští vzbouřenci na východě Ukrajiny oznámili, že sestřelili bitevník Suchoj Su-25, jenž se zřítil při útoku na město Snižne.
Nyní e-mail z nejmenovaného zdroje: „Mně na tom nesedí to, že všichni ví, že se v této oblasti docela běžně sundávají letadla, ale civilní linky si tam létají, jako by se nechumelilo... A pak mě v souvislosti s tím překvapuje - při existenci vší té skvělé techniky - že nejskvělejší armáda na světě nebyla schopna přes 10 let dopadnout člověka údajně odpovědného za 11. září 2001, doposud se nenašla ani stopa po zmizelém Malajsijském letadle z března nebo kdy, ale teď, pár desítek minut poté, co zmizi éro nad Ukrajinou, už vystupují představitelé EU a USA s tím, že ho sestřelila raketa BUK a že to byli separatisté... Všechno to smrdí, jak bolavá noha...
Inu, doplatili přespříliš ješitní a sebevědomí separatisté východní Ukrajiny na zlotřilou past Porošenka a jeho ochlokracie; přes snadné cíle helikoptér a nákladních letadel jim vehnala do nezrušeného leteckého koridoru Boeing 777 s 259 mrtvými...? Ano, veletrhy zbraní nehledí na lidské oběti... Kdo dnes zjistí, zda šlo o BUK ukrajinský či ruský? Jasně - ruský, v osobním vlastnictví Putina.
PS: Španělský dispečer, který sledoval malajsijské letadlo, na svém twitterovém účtu oznámil, že letadlo jen pár minut před jeho zmizením z radaru doprovázely dvě ukrajinské stíhačky. „Když Boeing jednoduše zmizel z radarů, tak nám kyjevské úřady oznámily, že havaroval. Jak se to mohly dovědět tak rychle?“, píše Carlos ve svém mikrologu.
Zdroj: euportal.cz
Olšer Břetislav