Gruzii stále terorizuje vir H1N1, který je známý mezi lidmi jako „prasečí chřipka“. Užití slova „terorizuje“ je poměrně logické, protože v nejširších vrstvách obyvatelstva dochází k nárůstu pocitu, který lze určitě nazvat panikou. A obyvatele lze pochopit, protože počet úmrtí se blíží dvěma desítkám.
Stát přirozeně dělá vše, aby šíření paniky zabránil. Úředníci učinili prohlášení podložené spolehlivou statistikou. Gruzínský ministr zdravotnictví David Sergejenko uvedl, že s podezřením na virus H1N1bylo hospitalizováno přibližně 640 osob, z nichž se 39 nachází na jednotce intenzivní péče.
Nakolik může tato informace obyvatelstvo uklidnit, to je sporné – v Gruzii se totiž tradičně statistické výpočty úřadů přijímají s velkým skepticismem. V tomto případě jsou však údaje vskutku působivé. Sergejenko navíc dodal, že 39 osob na jednotce intenzivní péče představuje vážný důvod k obavám. Podařilo se mu ovšem najít i optimistický moment:
„Jedná se o indikátor vyžadující naši pozornost – navzdory skutečnosti, že míra nově infikovaných lidí klesá, je tendence stále negativní. Chci zdůraznit ještě jednu věc: u pacientů, kteří šli k lékaři a zahájili léčbu včas, to pouze 45 % udělalo během prvních dvou dnů. Je důležité, aby se tyto údaje zvýšily. To znamená, že by lidé, kteří zjistí příznaky, měli okamžitě navštívit lékaře a zajistit si tak správnou léčbu,“ uvedl ministr.
Systém zdravotní péče tím tedy jemně naznačil, že podstatná část viny spočívá na samotných obětech, které včas nepožadují lékařskou pomoc. Ministr by se také mohl zeptat, proč nejsou gruzínští občané nijak zvlášť ochotni kontaktovat lékařské instituce, a učiní tak pouze v extrémních případech? To jen tak, aby řeč nestála… (Situace s lékařskou péčí je v Gruzii – stejně jako v několika dalších postsovětských republikách – mírně řečeno zoufalá. Méně než 50 % obyvatel si platí nějaký druh zdravotního pojištění a „standardní“ péče, ať jakkoliv omezená, se stala pro běžné obyvatele „nadstandardem“, pozn. překl.)
Také další úředníci se snaží spoluobčany uklidnit, i když poněkud svérázně:
„Požadavek na uzavření mateřských a základních škol je typický pro postsovětské země. Existuje jiná zkušenost z mnoha západních zemí. Copak děti, které nebudou chodit do školy, zůstanou hermeticky uzavřené? Copak mimo mateřské a základní školy lidé neonemocní? Naše doporučení bude provedeno s ohledem na celkovou epidemiologickou situaci,“ uvedla Paata Imnadze, ředitelka Národního centra pro kontrolu nemocí a veřejného zdraví.
Jak se říká: z temné sovětské minulosti hupky dupky do jasné evropské budoucnosti. Jenže naši úředníci jsou naštěstí tak skvělí, že slova, která pronášejí – bohužel nebo sláva Bohu – ne vždy odpovídají jejich reálným činům. Takže není divu, že po těchto projevech bylo zahájení školní výuky odloženo na 21. ledna. Sovětská metoda se tak ukázala být spolehlivější a úředníci správně odhadli, že se z nějakého nejasného důvodu infekce šíří rychleji na místech hromadného shromažďování lidí…
Výzva k akceptování zkušeností ze západních zemí by však byla stejně neúspěšná, protože řádění viru H1N1 si v Gruzii značná část populace přímo spojuje s činností věhlasné „Lugarovy laboratoře“ (jedná se o součást americké státem placené vlivové organizace působící v postsovětském prostoru, jejímž cílem je umenšení role Ruska a postsovětského prostoru obecně v mezinárodní politice – vznikla v r. 2011 ve vesnici Alexejevka poblíž Tbilisi a část gruzínské populace ji obviňuje z nezákonných lékařských experimentů; svůj název laboratoř získala od dodnes činného amerického politika Richarda Lugara, pozn. překl.). Nejdůležitější úkol všech vládních úředníků tak nyní spočívá v tom skoncovat s polemikami tohoto typu a chránit americkou laboratoř od všech podobných útoků.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová se k celé věci také vyjádřila: obvinila ruskou propagandu z toho, že to ona šíří pomluvy o této „laboratoři“. Prezidentka dodala, že se lidé odvažují vyjadřovat se k této problematice, aniž by k tomu měli kompetence – a pak šíří nepravdivé informace na sociálních sítích. Pro demokrata evropského typu a bývalého diplomata se jedná o poměrně zvláštní vyjádření. Zdá se, že v demokratické zemi musí obyčejný člověk – aby mohl vyjádřit své připomínky k nějaké události – nejprve prokázat svoji „kompetenci“ a svůj nárok na to, aby se vyjádřil. Chcete-li ovšem mluvit o intrikách ruské propagandy, není k tomu zapotřebí žádného důkazu, jak to má být ve skutečně demokratické společnosti.
„Lugarova laboratoř“ má podle prezidentky Gruzie pro zdravotnictví Gruzie velký význam:
„Získáváme z ní mnoho výhod. Laboratoř je dnes gruzínská organizace, nikoliv americká, jak se to snaží někteří dokázat. Pomáhala nám dlouho a namísto toho, abychom si jí vážili a pokračovali v provozování laboratoře ve prospěch veřejného zdraví naší země, zavádíme umělé zdroje napětí. Naléhám na všechny, aby v této věci byli velmi opatrní,“ dodala Zurabišviliová.
Tak to tedy vypadá... Laboratoř je nejen užitečná, ale navíc ani není vůbec americká! Není tedy nutné pomlouvat ji a zaměňovat vlastní kůži za státní. Ovšem Salome Zurabišviliová, jak podotkl pan Saachov, byla na tento post dosazena, aby chránil národní zájmy ... Spojených států.
Jak si nevzpomenout na případ, kdy v létě v Gruzii dostali adolescenti z Petrohradu akutní střevní infekci a byli posláni domů zvláštním letadlem. Enterohemoragická E. coli byla podobná patogenu, který způsobil epidemii v Německu. V této zemi, která je nejrozvinutější a nejpokročilejší v oblasti medicíny na celém světě, onemocnělo několik stovek lidí a několik desítek lidí zemřelo.
Kmen nalezený v Gruzii se podobal tomu německému, nicméně je geneticky odlišný, modifikovaný. V Německu označili za původce v první verzi onemocnění syrovou zeleninu, nicméně přesná příčina infekce dosud nebyla prokázána. Toto téma pak poněkud rychle a podezřele utichlo, což pro Evropskou unii není příliš obvyklé (v EU je snadné vysledovat cestu jakéhokoli produktu, zejména potravin).
Do Lugarovy laboratoře dorazily vzorky v létě, okamžitě po vypuknutí infekce. Smrtelný kmen byl ihned odhalen, nicméně k zavedení antiepidemických opatření nedošlo. Jenže právě tato laboratoř hraje v Gruzii klíčovou roli při definování parametrů epidemiologické situace, určuje potřebu zavedení zvláštních režimů a zvláštních akcí. To ovšem znamená, že ani v budoucnu nebudou v případě smrtelné infekční nemoci přijata opatření pro její lokalizaci.
Takže se Gruzie dnes stala pouhou velkou platformou pro experimenty? Zajímalo by mě, jaká ohniska nemocí bychom měli očekávat v roce 2019? Možná, že Lugarova laboratoř bude laskavě souhlasit s tím, že zveřejní celý jejich seznam?
(překlad vlastní)
Originál: Ираклий Чхеидзе (Тбилиси) – «Свиной грипп» и лаборатория Лугара: Грузию могут ждать новые эксперименты vyšel 15. ledna 2019 na eadaily.com.
Zdroj: eadaily.com
Čcheidze Iraklij