Česká média tvrdí, že v sobotu 16. března udělali Slováci proevropskou volbu. Do druhého kola prezidentské volby poslali advokátku Zuzanu Čaputovou a místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. Dokáže někdo z těchto dvou kandidátů vést vyvážený rozhovor s Kremlem a bude schopen udržet nynější úroveň ekonomických, politických a kulturních styků s Ruskem?
Svůj názor v rozhovoru pro Sputnik vyjádřil renomovaný slovenský publicista Martin Krno.
Krno: Oba kandidáti, paní Čaputová i pan Šefčovič, se shodují na členství Slovenska v EU a NATO. Je tam menší detail, totiž pan Šefčovič, na rozdíl od současného prezidenta, vždy zdůrazňuje, že chce mít dobré vztahy i s Ruskou federací a s Čínou. Tak vždy hovořil o zahraničním směřování Slovenska.
Má pan Šefčovič šanci ve druhém kole vyhrát? Co by měl udělat, aby paní Čaputovou porazil?
Ona má velký náskok. Ve srovnání s ním získala dvakrát více hlasů. Je tu velká skupina, která volila ostatní kandidáty. Více než polovina lidí se ale hlasování vůbec nezúčastnila. Ještě tedy není rozhodnuto, že vyhraje. Může se stát cokoli. Ještě uvidíme, co udělají národní lídři, kteří se nacházejí na třetím a čtvrtém místě. Oni jsou výrazně proti ní. Šefčovič jim přitom je o trochu bližší. On je konzervativnější, zdůrazňuje své křesťanství, rodinu, tradice, není za partnerství lidí stejného pohlaví, a tak dále.
Je zde ještě jeden faktor – postoj ve vztahu k migrantům…
Ano, mate pravdu. Paní Čaputová je místopředsedkyní strany Progresivní Slovensko, která je poměrně dost liberální, vystupuje proimigrantsky. Čaputová sama tvrdí, že ne. Je velmi opatrná v této věci. Pan Šefčovič, a to jsme ani nevěděli, šel na jednáních Evropské komise tvrdě proti kvótám na přerozdělování migrantů, jež nám chtěl Brusel vnutit. V tomto tedy určitý rozdíl existuje.
Postoj paní Čaputové k migrantům údajně nesdílí 60 % Slováků. Je to tak?
Ona to nestaví do popředí. Ona se tomuto tématu vyhýbá. Nyní ale chce získat další hlasy, tak se rovněž posouvá, začíná hovořit o rodině, nehledě na to, že je rozvedená. Také začíná mluvit o sociálních tématech. Podobně se pan Šefčovič začíná posouvat doprava, ohledně národních otázek a podobného.
Řekl jste, že ve druhém kole by mohlo dojít k překvapení. Co jste měl tím na mysli?
To, že by prezidentem skutečně mohl být pan Šefčovič. Není to vyloučené! Nehledě na náskok Čaputové, musí ještě získat. Pokud k volbám půjde i těch 51 %, co nevolilo, nějaká jejich část může jít volit a my nevíme, jaký mají oni názor. Také může dojít k přesunům ve věci voličů, kteří volili v prvním kole neúspěšné kandidáty.
Jak může výsledek voleb prezidenta na Slovensku – ať už se jím stane paní Čaputová či pan Šefčovič – ovlivnit vzájemné vztahy s Ruskem – ekonomické, mezistátní, kulturní? Kdo z těchto dvou kandidátů, když se stane prezidentem, by spíš našel společný jazyk s Kremlem? Slovenský prezident přece do jisté míry ovlivňuje zahraniční politiku země…
Prezident má některé kompetence, jmenuje velvyslance, chodí na některá jednání. Jako hlava státu může ovlivňovat vztahy s jednotlivými zeměmi. Není třeba se tajit tím, že současný prezident Kiska, který doteď podporoval paní Čaputovou, má dost protiruská stanoviska a dostatečně proamerická. Ona se ke Kiskovi v první fázi hlásila, nyní se od něho distancovala, aby získala hlasy. Co se týče Šefčoviče, ten studoval diplomacii v Moskvě. Je to profesionální diplomat, je 12 let v Evropské komisi. On rozumí tomu, že se nestačí obracet jen na Washington, ale musí zajet i do Moskvy, do Pekingu, do Bruselu. Pokud se on stane prezidentem, tak nevidím důvod, že by se měly zhoršit vztahy s Ruskem. Právě naopak. Po prezidentu Kiskovi by to mohlo vést ke zlepšení dialogu s Moskvou, aby tento dialog zvedl na novou úroveň.
Zdroj: cz.sputniknews.com
-mp-