O rizicích možnosti přenosu koronaviru z Číny píše ve své poznámce Milan Daniel.
Koronavirus je slovo, které se během minulého týdne musel naučit každý, kdo vnímá zpravodajství byť jen palcem u nohy. Existence neviditelné hrozby děsí zejména prostřednictvím bulvárních médií i české občany a je proto důležité, dostává-li se jim podrobných a pohotových informací. Dobře tedy, že ministr zdravotnictví, hlavní hygienička, ředitel české pobočky Světové zdravotnické organizace a další odpovědné osoby ujistily na včerejší tiskové konferenci občany o tom, že jejich instituce a hlavně pracoviště jsou na možnost zachycení zdrojů infekce připraveni.
Odkud se to vzalo? Ne zcela potvrzeným zdrojem nákazy mohou být netopýři, plazi či jiná divoce žijící zvířata. Ohniskem nákazy má být trh ve Wu-chanu, kde byla těla těchto zvířat údajně skladována v ne vždy vyhovujících hygienických poměrech.
Město Wu-chan má s přilehlými oblastmi podobný počet obyvatel jako celá Česká republika, je nejlidnatější aglomerací ve stomilionové střední Číně. Pro šíření viru, který se v průměru přenáší na dvě až tři další osoby, prostředí ideální. Reakce Číňanů na tuto hrozbu byla dána novou situací, se kterou byli konfrontováni v prosinci minulého roku, kdy byli s podezřením na zápal plic hospitalizováni první obchodníci se živými zvířaty z wu-chanského trhu. Teprve minulý týden dospěly kompetentní čínské úřady k tomu, že je třeba rychle a razantně konat. Také postavit novou nemocnici, která má být – považte – dnes hotová. Po šesti dnech. Jen na okraj: nová nemocnice ve Zlíně se má stavět šest let…
Výsledkem čínské mobilizace je faktické a okamžité uzavření měst a celých oblastí, karanténa pro desítky milionů lidí, zastavení veřejné dopravy, krizové zásobování, zdravotnická péče s nasazením všech kapacit a životů, rychlé a přesné informace o situaci. Číňané příkladně spolupracují se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
Přestože se však zdá mechanismus přenosu kapénkové infekce tohoto typu virového onemocnění zřejmý, nebyl rozpoznán a poznán dokonale. Kromě šíření vzduchem, tedy kašlem nebo kýcháním, se spekuluje i o možnosti příjmu přes oční sliznici a součástí ochranných prostředků proto mají být i brýle.
Pro běžného českého občana je málo pravděpodobné, že do kontaktu s nebezpečnou nákazou přijde touto cestou. Vzhledem k poměrně velké frekvenci využívání čínských e-shopů je však namístě otázka, jak je to s možností přenosu koronaviru cestou nákupů čínského zboží, které by mohlo být nevědomě infikováno.
Odpověď na ni by měla čtenáře uklidnit: stabilita virů přenášených kapénkovou infekcí je závislá na okolní teplotě a vlhkosti. Koronavirus není po této stránce zřejmě ještě dostatečně prozkoumán. Avšak např. u chřipkového viru se udává, že na neporézním povrchu je stabilní až osm hodin. To je samozřejmě doba, která je příliš krátká na to, aby virus „přežil“ přepravu z Číny trvající několik dní i týdnů.
Štěstí ovšem přeje připraveným. V daném případě ale ještě více těm, kteří si důkladně myjí ruce.
Česká republika disponuje pro případy biologického ohrožení několika lůžky na pražské Bulovce a specializovaným armádním nemocničním zařízením v Těchoníně na Orlickoústecku, které má pro podobné případy několik desítek lůžek. Nelze tedy říci, že bychom byli v případě podobné invaze zcela bezbranní, ale doufejme, že tyto možnosti využijeme co nejméně.
Zdroj: casopisargument.cz
Daniel Milan