Dovolte, abych se dopředu přiznal: pokud moje diecéze následuje příkladu arcidiecéze Seattle a zruší veřejné sloužení mší, budu hledat kněze, který při celebrování „soukromé“ mše svaté nechá odemčeno.
Zásadní není, abych přistupoval ke svatému přijímání. Jestliže to obavy o veřejné zdraví znemožní, staň se. Potřebuji se ale pravidelně účastnit svaté Oběti; bez ní život nedává smysl. Pokud se tedy mše svatá uchýlí do „podzemí“, udělám to i já.
Můj duchovní pastýř se naštěstí rozhodl pro opačnou cestu. Stejně jako [polský] arcibiskup Gadecki se rozhodl, že koronavirová epidemie vybízí k naplánování více veřejných mší svatých, takže lavice budou méně zaplněné a pravděpodobnost přenosu se sníží. Matematická logika polského arcibiskupa je dokonalá:
„Uznávám doporučení hlavního hygienika, aby se nekonala velká shromáždění lidí, a proto vyzývám k navýšení počtu nedělních mší svatých, nakolik je to možné, tak aby na každé z nich počet věřících přítomných na liturgii odpovídal hygienickým nařízením.“
Ano, s každým veřejným shromážděním je samozřejmě spojeno určité riziko. Toto riziko však podstupuji pokaždé, když nasednu do auta. Rozumní lidé dělají tváří v tvář nebezpečí rozumná opatření a po dobu této epidemie se tato opatření budou právem stupňovat. Ale způsob, jak eliminovat veškeré riziko, neexistuje. To my se rozhodujeme; my určujeme své priority.
A obzvlášť v době nebezpečí je prioritou katolické Církve spása duší. Mám-li přece jen chytit koronavirus, chci být v té době ve stavu milosti. Jeden starý přítel, voják s mnoha bojovými zkušenostmi, mi řekl, že on a jeho druzi se před bitvou vzájemně povzbuzovali, aby „byli pořád vyzpovídaní a pořádně se modlili“. Dobrá rada.
Nechť hygienici stanovují směrnice pro potlačení šíření epidemie. Kněží by se jimi měli řídit (pokud tyto směrnice nenarušují jejich základní poslání), mají však vlastní důležitý úkol. Arcibiskup Gadecki to formuloval takto:
„Za současné situace bych vám rád připomněl, že tak jako nemocnice léčí nemoci těla, je tu Církev krom jiného k tomu, aby léčila nemoci duše. Proto je nepředstavitelné, že bychom se nemodlili v našich chrámech.“
Biskup Joseph Strickland z texaského Tyleru jde ještě o krok dále a přechází do útoku:
„Vyzývám každého katolického kněze, aby před svátkem svatého Josefa 19. března vedl jednoduché eucharistické procesí kolem svého kostela za pokání a za to, aby Kristus uzdravil koronavirus a aby všichni lidé byli zbožnými, neohroženými syny a učedníky Jeho Syna Ježíše Krista.“
Zastaví eucharistické procesí šíření koronaviru?
Nevím.
Vím ale jistě, že ho Pán zastavit může, bude-li chtít.
Podstatné je, že úlohou Církve je připomínat zmatené, panikařící populaci, že Pán má všechno v rukou – že naše setkání s Ním je nekonečně důležitější než možné setkání s virem.
(překlad Lucie Cekotová)
Zdroj: duseahvezdy.cz
-mp-