Že se má Čína omluvil celému světu za koronavirus? Proč ne, i když Británie se také neomluvila za nemoc šílených krav, konstatuje analytička Tereza Spencerová. „Zajímavější je, že Čína v Evropě pomáhá, na rozdíl od EU nebo našich spojenců za Atlantikem. Takže si myslím, že třeba v takové Itálii nebo ve Španělsku se čínský rating nejspíš citelně zvýší,“ dodává ve svém pravidelném shrnutí týdenních událostí na ParlamentníchListech.cz, kde komentuje i situaci v Rusku či Sýrii.
Tak se nám globální realita, o které jsme si vždycky četli a psali, jaksi vloupala do našich domovů. Které nyní kvůli karanténě nesmíme opustit. Jak je na tom dle vás český občan ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, pokud jde o restrikce svého života kvůli koronaviru, ale i šance, že bude žít časem normálně?
Je vcelku jasné, že ve srovnání s Itálií, Španělskem nebo Německem jsme na tom velmi dobře, a to především proto, že česká vláda začala jednat vcelku brzy. (Teď podle mého ještě navíc není čas, abychom reálně hodnotili vládní chyby a chaos. Počkejme, až bude po všem.) Úplným extrémem je Británie, kde nejdřív dlouho spoléhali na „imunitu stáda“, a teď počítají rostoucí počty mrtvých, nemají dostatek lůžek ani ventilátorů – a přešli k teorii, že „sociální distancování“ čili „nespolčování se“ s ostatními lidmi, bude povinné klidně ještě rok nebo víc, zkrátka do chvíle, než bude po ruce skutečná funkční vakcína proti koronaviru. Takže ano, myslím si, že jsme na tom ve srovnání s „vyspělým Západem“ dobře.
Nevím, co myslíte tím „opětovným normálním životem“, ale myslím si, že i když se za tři čtyři měsíce může život vrátit plus minus do normálu, všem nám zůstane ta vzpomínka někde vzadu v hlavě viset. Přemýšlela jsem zrovna tuhle při venčení psa, jak dlouho po epidemii na sebe lidi na ulici budou zase koukat jako na lidi a ne jako na přenašeče nákazy. Kdy se zase vrátí nějaká důvěra. Nějakou dobu to určitě potrvá.
Ochranné pomůcky, které tolik potřebujeme, naše vláda nakonec nakoupila v Číně. U velmoci, proti které některé kruhy vedly nelítostný boj kvůli Tibetu, čínským disidentům apod. Na druhou stranu, v Číně celý virus začal. Očekáváte tedy změnu v postoji české politiky vůči Číně? Bude čínská výrobní síla uznaná jako „poznaná nutnost“ a americké neziskovky proti Číně bojující to teď budou mít těžší?
Nemyslím si, že by ideologicky motivované neziskovky nebo politici nějak museli měnit styl nebo rétoriku, protože obvykle nepostupují podle reality, ale podle zadání. Takže si myslím, že se obecně na vztahu k Číně v určitých kruzích nic zásadně nezmění. A jak zmiňujete, virus v Číně začal.
Všímám si na sociálních sítích výzev, že by kvůli tomu měla Čína zachránit celý svět a navrch se ještě všem a snad i jmenovitě omluvit. No, proč ne. Ale nevšimla jsem si, že by se třeba Británie někdy omluvila světu za nemoc šílených krav a související lidské ztráty… Zajímavější je, že Čína v Evropě pomáhá, na rozdíl od EU nebo našich spojenců za Atlantikem. Takže si myslím, že třeba v takové Itálii nebo ve Španělsku se čínský rating nejspíš citelně zvýší.
Minule jste zmínila, že uvidíme, zda ještě na konci virové krize bude nějaká EU. Od té doby jsme se dočkali kritiky Bruselu, ale i například Francie za to, že jsme si dovolili zavřít hranice. Později všichni učinili totéž. Pokračuje znepokojení z toho, jak evropské orgány nic nevymyslely kvůli viru, vše je víceméně na národních vládách. Klesly akcie EU hodně nízko? Má pravdu Jaroslav Bašta, když tvrdí, že EU jako organismus je odsouzená k zániku?
Na svém názoru z minulého týdne nemám co měnit. Bruselští v čele s FlintechUschi prokazují svou zbytečnost čím dál aktivněji…
Burzy se propadají, letecký provoz skoro ustal. Už se skoro nemluví o zelené agendě, které dřív bylo plno. Sportovní akce se ruší. Nějaké hovory o migrantech v Řecku nebo rusko-ukrajinském konfliktu, to nikoho ani nenapadne. Řekněme, že až zlý sen s virem skončí, do jakého světa se v naznačených problémech probudíme? Poznáme ho vůbec? Počínaje naším životním stylem, přes postoj ke globalizaci až ke konkrétním politikám, jako jsou třeba sankce proti Rusku?
Fakt netuším, do jakého světa se po epidemii „probudíme“. Je vcelku jisté, že to bude svět v ekonomické krizi, a není vůbec jasné, jak dlouho může tentokrát trvat. Možná, že všechny vámi zmíněné problémy najednou ztratí na významu, ale z druhé strany je pravděpodobné, že na „rozvalinách“ starého systému se budou snáze rozvíjet nové koncepty, třebas onoho „zeleného údělu“. Argumenty, že přinese zásadní ekonomické ztráty, už nebudou moci platit, protože ekonomika už zničená bude, a bez ekologie. Zkrátka, uvidíme. Teď je nejdůležitější si tou epidemií projít s co nejmenšími ztrátami na životech.
Záměrně extra si nechávám válku v Sýrii. O té také nepadlo v českých médiích ani slovo. Pojďme tento deficit nějak vyplnit. Jak co se týče popisu dějů, tak z hlediska prognózy – co bude s konfliktem, který zajímal snad všechny velmoci, nyní zaměstnané řešením viru?
Vzhledem k tomu, že se v Sýrii, a to ani v káidistickém Idlíbu, už pár týdnů zrovna neválčí, situace se nijak nevyvíjí. Turecko dostalo znovu čas přimět džihád v Idlíbu k odchodu, ale moc se mu to, znovu, nedaří. USA slibují Turecku zbrojní pomoc proti Sýrii, ale není pravděpodobné, že by do konfliktu nějak vstupovaly, a Evropa v čele s Německem a Francií se hlavně bojí, aby se džihádisté z Idlíbu nepřelili přes Turecko k nám, takže omílají mantry o „podpoře politického procesu“ a kdesi cosi, aniž by ve skutečnosti měly páku něco ovlivnit. A k tomu se snaží nerozčilovat Erdogana, aby znovu nezatlačil migranty přes hranice.
Všiml jste si, že včera Turecko zavřelo své hranice s Řeckem a Bulharskem? Ale jen pro občany těchto zemí, migrantů se tento krok zřejmě netýká… Zkrátka, v Sýrii se zrovna nic neděje. Ale je očividné, že syrská armáda chystá další ofenzívu v Idlíbu proti teroristům, kteří se nevzdávají. I když, některým z nich vcelku rozumím. Třeba ujgurští džihádisté vlastně ve skutečnosti volí mezi cestou do čínských věznic nebo smrtí na bojišti, odkud vede aspoň rychlá cesta mučedníkova do nebe…
Česká média jsou v takovém šoku, pokud jde o virovou krizi, že ani nestíhají nadávat Putinovi za to, že si zvolna umetá cestu k dalšímu prezidentskému mandátu. Dokonce chce nechat Rusy hlasovat v ústavním referendu viru navzdory. Jak Putin a Rusko vlastně vyjdou z „virové krize“? Dolehne na Rusko celosvětový hospodářský šok, nebo bude těžit z toho, že politické karty se prostě budou rozdávat jinak?
Virová situace je tam, přinejmenším oficiálně, mnohem lepší než u nás, do včerejšího večera hlásili necelých 150 nakažených a žádného mrtvého. Takže se asi razantní „uzávěry“ všeho možného, včetně hranic, nejspíš vyplácejí. Ale celosvětový hospodářský šok na ně samozřejmě dolehne také, i když je možné, že jsme Rusku svými sankcemi pomohli jeho ekonomiku svým způsobem „odglobalizovat“, převést ji na domácí zdroje, a tak ty vnější dopady nemusejí být až tak drtivé jako na Západě.
Ale současně se aktivně účastní „ropné cenové války“, která sráží ceny, a tím pádem i ruské zisky, k tomu už rubl propadl na letošní nejhorší měnu na světě… Nemám dostatek informací, abych spekulovala, jak to celé dopadne. Počkejme si a uvidíme.
Co čekáte od příštích sedmi dní?
Vzhledem k pěti dnům inkubace koronaviru se někdy v těchto dnech začnou ukazovat reálné výsledky prvních vládních restriktivních opatření. Takže se teď někdy zjistí, jestli bude potřeba přitvrdit, nebo ne… Tak se nám globální realita, o které jsme si vždycky četli a psali, jaksi vloupala do našich domovů. Které nyní kvůli karanténě nesmíme opustit.
Zdroj: parlamentnilisty.cz
Spencerová Tereza