Západní mainstream aktivně kritizuje Rusko, které jako by nebylo dobře připraveno k boji proti pandemii covid-19. Ale jak je to ve skutečnosti?
„V Rusku je záhadně málo nemocných koronavirovou infekcí ve srovnání s jinými státy,“ píše norský Dagbladet a naráží na manipulaci se statistikou. K této kritice Ruska se připojují i česká média: „Další katastrofa na obzoru? Ruští lékaři trnou hrůzou” píše globe24.cz. „Nákaza covid-19 v Rusku nabírá na síle, některé regiony přesto uvolňují restrikce,“ uvádí eurozpravy.cz. Tak či onak faktem zůstává, že výbušné šíření epidemie však v Rusku stále není pozorován. Co to má znamenat? Svůj komentář Sputniku poskytla předsedkyně Institutu slovanských strategických studií v Praze ISSTRAS, politoložka Radmila Zemanová-Kopecká.
Zemanová-Kopecká: Už dlouhou dobu přece víme, že Západ kritizuje často a rád. Většinou podle stylu: „u jiného vidím třísku v oku, ale nevidím vlastní poleno, které mi trčí z obou uší.“ Tak nějak by se dala shrnout kritika Západu na covid-19 v Rusku. Ruská federace na rozdíl od řady západních zemí udělala zavčasu nutná opatření, včetně domácí izolace. Od počátku spolupracovala na všech úrovních s Čínou, kde byla zaznamenána první ohniska infekce, a situaci nepodceňovala už proto, že obě země bezprostředně sousedí.
Vláda premiéra Mišustina reagovala velmi operativně, a to do té míry, že byla schopná a ochotná poslat pomoc i do dalších zemí.
Při čtení čísel souvisejících s covid-19 v Rusku si lidé velmi často neuvědomují, že čísla na ruské straně vypadající na první pohled hrozivě, je třeba uvést do souladu s počtem obyvatel RF, kterých je téměř 150 milionů. Že se jedná například o 15násobek Česka. Pak to začíná vypadat docela jinak a Rusko, ostatně stejně jako Česko, si stojí dobře. Problémem Ruska při pandemii je samozřejmě i jeho rozloha, která se podstatně obtížněji kontroluje než například kompaktní Česko. Proto bych mezi další velmi včasná opatření Ruska zařadila delegování prezidentem Putinem i premiérem Mišustinem řady pravomocí na regiony, které tak mohou operativněji reagovat na okamžitý stav ve vývoji onemocnění. Podobná metoda se osvědčila i v Česku.
Pravda, některé ruské regiony zřejmě zapomněly, že premiérem už není Dmitrij Medveděv, ale Michail Mišustin. Ten nedávno velmi tvrdě kritizoval vedení některých regionů za to, že nevyužily prostředky, které jim federál na boj s nemocí poskytnul, a velmi důrazně je vyzval k větší aktivitě. Takže si myslím, že by měli činovnicí urychleně dostat rozum. Právě zvýšené pravomoci regionů umožnily v Rusku lépe kontrolovat situaci.
To je například věc, s níž přišly USA s velkým zpožděním a nyní za to platí jejich občané svými životy na nejvyšších příčkách světové úmrtnosti. Ovšem, jak je jejich zvykem, hledají USA viníka všude jinde, jen ne u sebe. Laxně k nemoci ale nepřistoupily jen USA. Některé země západní Evropy zvolily cestu takzvaného „promoření“ a jejich občané za to dnes platí. Nechci se zde rozepisovat o dalším problému západní Evropy, což jsou infikovaní migranti, jejichž řady se rozrůstají. Tato velmi špatně kontrolovatelná skupina se může stát v nedaleké budoucnosti obrovským problémem Evropy.
Rusko nejen, že přijalo včasná opatření u sebe doma, ale pomáhá i v zahraničí. I zde se ovšem našli kritici, že si prý dělá Rusko PR. Ať to ale zkusí říct například Italům, které EU nechala zcela sprostě na holičkách a vzpamatovala se teprve v okamžiku, kdy počty nakažených v Itálii začaly klesat.
Nepříliš se vyznamenala i WHO, která o pandemii začala mluvit až 11. března (11. března Světová zdravotnická organizace vyhlásila pandemii covid-19, pozn. red.), kdy se už nemoc šířila po světě závratnou rychlostí. Americký prezident Donald Trump na to ovšem prohlásil, že je WHO „fuj“ a jeho země z ní vystoupí (Trump oznámil přerušení financování WHO, pozn. red.). Zapomněl jen dodat, že je Amerika největším dlužníkem této mezinárodní organizace a většina jejího vedení je z USA (objevit kompletní seznam všech zaměstnanců WHO pochopitelně není možné, mezi jejími nejvyššími úředníky jsou však jen dva Američané, pozn. red.). Není proto jasné, kdo je tu tedy „fuj“.
Jak hodnotíte tvrdá ruská opatření, která regulují pohyb obyvatel, což samozřejmě u části společnosti vyvolává nespokojenost, přičemž tato opatření nejsou vždy prováděna přesně (viz fronty v moskevském metru při kontrole vstupů v první den)? Funguje tento systém v České republice bez problémů?
Nespokojenost občanů s tvrdými protivirovými opatřeními není jen záležitostí Ruska, ale je to problém celosvětový. Komu by se líbilo, že se musí omezovat v řadě svých činností a kontaktů? Uvážíme-li však, jaká je koncentrace obyvatel v Moskvě, kde žije 12 milionů obyvatel, kdy bychom museli celé Česko „napěchovat“ do jednoho města a ještě si pár milionů lidí „půjčit“ na Slovensku, jsou tvrdší opatření zcela na místě.
Důvodem pro zpřísnění opatření je navíc v prvé řadě neukázněnost lidí. Takže stěžovat si mohou leda na sebe. Také musíme vzít v úvahu, že se řada věcí děje poprvé, jako jsou třeba propustky do metra, či povolenky na nezbytné cesty. Probíhá to elektronicky a relativně bez problémů. Jistě, že se to neobejde na začátku bez komplikací, ale to nejsou věci, které by nebyly řešitelné. A opět. Přitvrdit bylo třeba kvůli neukázněnosti samotných lidí.
Myslím, že starosta Moskvy Sergej Sobjanin to zvládne. Vždyť jen v moskevské oblasti vidíme obří nemocniční komplex určený pro boj s covid-19, který byl postaven během jediného měsíce a v těchto dnech byl spuštěn do provozu.
A ve výstavbě jsou další nemocniční komplexy po celém Rusku. Takže až skončí epidemie, bude Rusko paradoxně bohatší o řadu dalších nemocničních zařízení. A jestli přijde druhá virová vlna na podzim, jak vyhrožují někteří odborníci, tak mám za to, že nebude země, která by na ni byla lépe připravena než právě Rusko.
Snad ale ještě větším nebezpečím než virus jsou panikáři na sítích. Strach může být horší než jakýkoli virus – takže opatření, která plánuje Rusko proti panikářům, jsou také zcela na místě. Považuji navíc za přímo odporné, že si pátá kolona v Rusku vybere zrovna tak těžkou dobu, aby vyvedla své lidi na protesty proti bezpečnostním opatřením. Stejně jako USA, ani jí zjevně nejde o lidi. Ostatně v Praze máme s morální špínou a zneužitím karantény také zkušenosti (odstranění sochy maršála Koněva).
Nyní mluvíme o prevenci humanitární katastrofy v době pandemie. Měl by se dnes režim sankcí a omezení uvalených například na Írán uvolnit?
Sankce jsou dle mého soudu naprosto nesmyslné obecně, tedy vůbec. A paradox těchto opatření dokázalo právě Rusko, když zvedlo své vlastní hospodářství na prosperující vlnu poté, co se USA a jejich nohsledi v EU rozhodli uvalovat na Rusko sankce už takřka jen proto, že existuje. USA vymýšlejí neuvěřitelné pitomosti jen, aby odůvodnily protiruské sankce, do nichž vtahují Evropu, k její nemalé hospodářské újmě.
Američané uvalují a uvalují sankce na kdekoho a neuvědomují si, nebo si uvědomují právě až příliš, že zřejmě není tak daleko doba, kdy jim zbytek světa řekne: „Vaše sankce? No a co?“ Se svým 30biliónovým dluhem (odpočítávač dluhu on-line ukazuje 24,5 bilionů, pozn. red) totiž může Amerika podle starého českého přísloví leda „mlčet a šoupat nohama“. Ale hlavně, v době světové krize jako je nyní, je dodržování zejména politických sankcí naprostá zrůdnost.
Hloupé americké sankce dnes ohrožují životy milionů lidí. Současná krizová situace ale ukázala důležitou věc, že elitám USA jsou lidské životy naprosto lhostejné. A to včetně vlastních občanů. To ale nikdy nebyl a věřím, že nikdy ani nebude, morální vzorec Ruska.
Zdroj: cz.sputniknews.com
Petrova Jana