Petr HÁJEK - Operace V odstartovala: Prezident Zeman v první linii. Všichni pěkně v řadě. I ČT ho chválí. Je třeba zabít alternativu – a pak všechny ostatní. Sci-fi kejkle. Co zaseli, to sklidí. NWO v plné polní. Kudy kdo?

Autor vysvětluje, proč zničující genetické očkování začalo právě o Vánocích, dovozuje, že disidenti nebyli „za socíku“, ale až dnes – a nechává na každém, aby se na okraji propasti rozhodl.

Prezident Zeman pronesl své „vánoční poselství“. Jako obvykle pochválil Babišovu vládu (výslovně „měsíčního ministra“ a vakcinačního byznysmena Romana Prymulu) a zaútočil na opozici a na média (výslovně zvlášť na ta Bakalova). Přesto ani ČT, pro niž jsou Bakalova média posvátnou „odvelenou bojovou jednotkou“ se tentokrát neodvážila zahrát oblíbenou hru Impérium vrací úder. 

To proto, že Miloš Zeman vyzval veřejnost, aby se masově podrobila očkování a současně „zezadu“ pálil do těch, kteří proti tomuto neslýchanému brutálnímu experimentu s lidským zdravím a životy stamiliónů protestují a varují před ním. To je pro místní globalistickou pobočku Nového světového řádu (NWO), jíž je ČT hlavním propagandistickým centrem, aktuálně to nejdůležitější. Se Zemanem si to vyřídí později. Při „Odcházení“.

Také premiér Babiš a ministr zdravotnictví Blatný usedli před kamery a injekční stříkačky. Babiš dokonce přes to, že do poslední chvíle v něm bojoval pud tělesné (duchovní ho nezajímá) sebezáchovy s pudem sebezáchovy politické. Ten druhý nakonec převážil. Pochopil, že když Brusel rozhodl o masové vakcinaci Evropanů, nemá šanci hrát si na disidenta. Vypadal sice jak na elektrickém křesle, ale už to má v sobě. Jeho věc.

To Zeman je prohnanější: Zopakoval, že se „někdy“ očkovat určitě nechá, ale určitě ne před kamerami. Je totiž skromný a „nechce předbíhat“. Nejprve prý musí dostat vakcínu (která je poprvé zkonstruována přímo na genetické bázi) starší lidé z ohrožených skupin – jako by mezi ně právě on nepatřil! A proč právě o Vánocích spustili celé toto „krvavé divadlo“, jehož děsivé důsledky spatříme v plnosti až po měsících či letech (kdy budou buď stornovány, nebo vydávány za jinou příčinu)? Hned se k tomu dostaneme.

Konečně v řadě

Nejprve si povšimněme téměř zázračného jevu (k Vánocím zázrak ostatně patří): prezident, Babišova vláda i většina opozice stojí bok po boku vakcinačním armádám NWO, v jejichž čele jsou aktuálně farmaceutické koncerny. Tihle hrdinové neprotestují dokonce ani proti dalšímu „lockdownu“, který vláda spustila rovněž právě o Vánocích. Včetně až komicky absurdního zákazu vycházení na Silvestra: Už se těším, jak budou policisté honit občany (mylně) oslavující příchod naděje v podobě Nového roku, rozhánět je vodními děly a plnit zatčenými antony. 

Ne, nic takového se nestane. Je to švejkovina, jako všechno ostatní. Jen nás to bude stát další spousty zbytečného utrpení v umělé „sociální distatnci“, další zvyšování úrovně strachu a bezvýchodnosti – tak důležité pro vyvolání „pozitivní“ vakcinační psychózy, snažící se zlomit většinu, jež intuitivně zločin vakcinace zatím odmítá. Od počátku umělého rozsevu laboratorně vyrobeného koronaviru jde přece právě o to, co dneškem začalo také u nás: Dostat do lidí cizorodé látky (včetně geneticky upravených opičích virů obalených nanočásticemi s kdo ví čím), jež v jejich organismech vykonají „špinavou práci“, na niž se dosud používala jenom válka: dramatickou redukci populace – tentokrát však včetně snížení schopnosti plodit a rodit, což se předtím nikdy po válkách nezdařilo, ba právě naopak.

Spustit „lockdown“ právě nyní je tím víc ironické, že v současnosti i ta z prstu vycucaná nesmyslná čísla pod PSA právě klesají – navzdory tomu, že předvánoční obchody si Babiš zavřít neodvážil. Ono také v obchodech či na horských vlecích k přenosu infekce dochází jen minimálně. Nejvíc se virus šíří především v průmyslových a zemědělských či potravinářských podnicích – které si ovšem nikdo zavřít neodváží. Přece jen výroba musí trochu fungovat, aby vůbec mělo smysl si na něco půjčovat stovky miliard (nic neznamenajících peněz).

Cenzura a blokace 

Odpůrci prakticky nejsou slyšet. Zbývají jen (ekonomicky stále drastičtěji likvidovaná) chudá alternativní média. Například i měsíčník MY nyní musí sáhnout ke dvouměsíční pauze. Jen se trochu vzpamatoval (i díky štědrosti sponzorů přes Nadační fond Má vlast) po jarním úderu, přišel ten podzimní. Pokud se vše podaří, navážeme v březnu inovovaným MYčkem, které se do souboje o zachování národa a státu vloží ještě mnohem razantněji než dosud. Protože teď jde opravdu o všechno.

Jednáme o vstupu nového investora a spoléháme při tom samozřejmě i na opětovnou pomoc našich čtenářů – především (ale ne jen) z řad podnikatelů. Jakkoli si uvědomujeme, že i pro ně je zastavení ekonomiky drtivou ranou, věříme, že nezůstaneme sami. Vyzývám také všechny, kteří v našem časopise mohou inzerovat, aby se nám ozvali. Protože právě blokace inzerce od velkých agentur a firem je (vedle otevřené cenzury na sociálních sítích) jedním z hlavních nástrojů, jimiž místní globalistické struktury NWO chtějí zardousit poslední zbytky svobodného projevu odporu a nesouhlasu.

Kdo seje vítr

Totéž se týká samozřejmě i Protiproudu. Je pochopitelné, že decimovaná veřejnost začíná šetřit na „zbytném“. Pokud však zeslábne finanční podpora nezávislých médií, nebude už nic, co by umožňovalo přinášet informace a názory „naší strany“ odporu. Však si také nedávno liboval soudruh senátor Smoljak (to je ten, co se soudí o prachy od zemřelého otce z dvojice Smoljak – Svěrák), jak se daří tato média ekonomicky vyhladovět. A připravuje dokonce zákon, který by to zesílil. Ve stejné době soudružka komisařka Jourová chystá miliardy z Bruselu pro korporátní média, která sice inzerci mají, ale stále méně lidí je kupuje – a povinná daň zatím proudí jen do těch „veřejnoprávních“. Tak teď i do soukromých (dotace jsou opět z našich daní). 

Je tedy na každém z nás, jak se rozhodne. Zda jim to umožní, či pomůže alternativní média zachovat. Právě v této rovině nyní probíhá jeden z rozhodujících střetů o naši budoucnost: Na jedné straně absolutní ohlušující propaganda, na straně druhé pokus o šíření pravdivých informací (označovaných proto za „dezinformace“). Je to vpravdě goebbelsovská taktika. Jak by ne, když má obdobný cíl: ovládnutí světa. Jasně: ti, kteří teď sejí vakcinační vítr, sklidí nakonec bouři, která je smete. Ale kdy k tomu dojde – a jaké oběti to bude ještě stát – to už každý z nás ovlivnit může. Buď příspěvkem pod tímto článkem, nebo ještě jednodušeji, darem pro Protiproud fondu Má vlast zde. Anebo nedělat nic, protože „ono to nějak dopadne.“ To tedy v každém případě…

Disidenti 

To slovo mi bylo „za socíku“ nesmírně podezřelé a protivné. Už proto, že se naši „disidenti“ rekrutovali především z řad bývalých komunistů odstraněných po vnitropartajních bojích na konci šedesátých let. Byly to většinou významné postavy „Pražského jara“, kterým vzali rudé knížky – registračky pro hru v první lize: v médiích, politice a tak dále. Oni přitom nechtěli nic jiného než „renovovat“ totalitu tím, že před ni postaví masku „lidské tváře“. Po převratu se pak – spolu se svým dorostem – dostali opět do první ligy při vytváření podmínek pro diktaturu, jaká tu ještě nebyla.

Teprve nyní se proto slovo disident dostává ke svému skutečnému významu. Jsou takoví – dokonce i v politice. Okamura (a v poslední době už i mladý Klaus) dávají najevo, že půjdou proti hlavnímu proudu. Proto Okamurovu SPD pravidelně sledují tajné služby, zatímco Piráty (skutečné nástupce bolševismu) hlavní mediální proud adoruje. Jen málokteří politici mimo mainstream si odváží udržet kontinuitu svých postojů a názorů. Jen pro málokteré je svoboda a zachování národa a obnova suverenity českého státu víc než koryto při hostině globalistů NWO. Patří mezi ně dnes nejvýrazněji bývalý prezident a zakladatel (kdysi pravicové) ODS Václav Klaus. Na vakcinační otázku televize Nova proto odpověděl takto: 

„Nenechal bych se očkovat kvůli žádné zbytečnosti. V životě jsem se nenechal očkovat ani proti chřipce a to, co dnes prožíváme, jedna z chřipek je. Možná trochu horší než některé její typy, i když ani ty normální chřipky nebývají pro spoustu lidí zeslabených jinými chorobami nijak jednoduché. Očkování považuji za zbytečné a obrovskou propagandu okolo očkování považuji na straně jedné za propagandu farmaceutických firem, které na tom chtějí nekonečně vydělat, a na straně druhé za propagandu politiků, kteří chtějí šířit strach mezi veřejností. Na to ale mě nenachytáte.“

Sci-fi kejkle

A proč vakcinátoři zvolili pro svůj „druhý úder“ právě vánoční svátky? Proč se „schválením vakcíny“ od americko-německé firmy Pfizzer – BioNTech čekal Brusel o pár dní déle než Američané či Britové? Určitě ne proto, že viděl kácející se postavy prvních očkovaných s anafylaktickým šokem (na internet se dostaly samozřejmě jen „drobnosti“), kvůli nimž musí „pacienti“ (všimněme si, že dnes už je pacient i každý zdravý člověk) zůstávat po aplikaci desítky minut na „pozorování“. Ani kvůli obrně lícního nervu (po vakcinaci od Pfizzeru i od Moderny) – něco jako mrtvice, po níž zůstane „huba nakřivo“.

O to totiž zdaleka tolik nejde, podstatné jsou nebezpečí středně a dlouhodobá. Boj o život bezprostředně po aplikaci spíše symbolicky ukazuje, jaké svinstvo do nás potřebují dostat. A už vůbec nebylo důvodem „zdržení“, že by někdo „zkoumal bezpečnost“ vakcíny – o tom bylo rozhodnuto nejspíš již před tím, než laboratorní novinka na lince HIV – SARS – MERS dostala jméno COVID-19 a byla rozšířena v USA, Itálii, Německu a nakonec i v Číně. Důvod je jinde:

Předvánoční a vánoční dny jsou optimálním časem pro politické kejkle. Veřejnost – zvláště po tak zdrcujícím „sci-fi“ roce, který nám bylo nedobrovolně prožíti – chce alespoň na pár dnů hodit všechno za hlavu. Využít Vánoc ke krátkému nadechnutí, než jí zase vlády a jejich „epidemiologové“ ponoří hlavy pod vodu. Nenechat si do nich po tu chvíli „injektovat“ médii nesmyslná čísla o nakažených, nemocných a zemřelých, která tu byla každoročně (o zázračném zmizení sezónní chřipky připravujeme speciální materiál), aniž si jich kdo významněji všímal. A využít křesťanskou tradici o narození Spasitele, již většina má za televizní pohádku, k předstírání, že roh hojnosti, rodina a rozzářená dětská očka jsou tu jako bývala. A pokud ne, tak nám s tím dejte aspoň teď chvíli pokoj.

Jako zázrakem… 

Poklesu pozornosti se logicky snaží zneužít politici. Jak ti zvolení (stále častěji v podvodných volbách), tak ti nikým nevolení v hlavních médiích. Ještě snadněji než jindy ukryjí významná vystoupení Donalda Trumpa či Vladimíra Putina, ale o to hlasitěji zazní vánoční pohádky od Joe Bidena či zázračně bleskově vzkříšeného Alexandra Navalného. Jako zázrakem právě přes Vánoce křižují stovky kamiónů s vakcínami evropské silnice a politici (ti i ti) využívají synergie: je to pro vás, milí spoluobčané, něco jako „dárek shůry“… 

Jako zázrakem se v Británii objeví „nová mutace koronaviru“, kvůli níž je nutno zastavit veškerý provoz mezi ostrovy a světem. A po patřičném několikadenním pouštění hrůzy (takhle ty Vánoce nestihneme!) – jako zázrakem – se podaří to, v co již nikdo nedoufal: Dohoda mezi EU a Británií je na světě! Johnsonův podvod při primitivní inscenaci vánoční pohádky. No tak jo, copak se tím bude teď někdo zabývat? Koneckonců, dobře, že to už skončilo. Jako zázrakem…

Jsou to ale paradoxy

Právě tak i náš pan prezident – jako zázrakem již „nespoutaný“ ortézou – horoval o Vánocích pro očkování. Úkol z Bruselu plní svědomitě – právě tak jako Brusel plní svědomitě úkoly od již opět vládnoucích „washingtonských bažin“, které Trump nestihl vysušit. Miloš Zeman se sice očkování přímo hystericky bojí (proto jej také nikdy při tomto aktu neuzříme, neboť neproběhne), ale svěřený úkol plní. 

Svým způsobem se tak vrací na počátek svého prvního mandátu. Tehdy (za účasti šéfa Evropské komise socialisty Barossa) vztyčil nad Pražským hradem modrý hadr se žlutými pěticípými hvězdami, který tam jeho předchůdce nikdy nedovolil. Pak se v něm však ozval (nepochybně autentický) vlastenec a od Bruselu se odtáhl – přičemž na svém eurofederalistickém přesvědčení nic nezměnil. Ukázalo se to naplno až nyní, když jde opravdu do tuhého. 

„Dejte se očkovat!“ volá český prezident v čele průvodu unijních likvidátorů českého národa a státu.

„Jsou to ale paradoxy,“ říhl by věčně přiožralý sládek z Havlovy Audience. Na případnou větu z Odcházení teprve dojde.

Je na každém, jak se rozhodne.

Zdroj: protiproud.cz

Hájek Petr