V roce 1989 vydal významný německý levicový ekonom profesor Karl Georg Zinn knihu zabývající se vznikem novověké evropské civilizace. Nazval ji „Kanóny a mor. Počátky novověku ve čtrnáctém a patnáctém století (Kanonen und Pest)“.
V ní připomenul, že celé současné lidstvo v minulosti prošlo tvrdou selekcí, kterou prováděly viry, bakterie a příbuzné mikroorganismy. My, Evropané, jsme potomky lidí, kteří přežili opakované pandemie moru (Černé smrti) ve čtrnáctém a patnáctém století.
Na základě dochovaných historických zpráv se domníval, že mor vyhubil všechny lidi soucitné, snažící se léčit a pečovat o druhé, takže tehdy skoro všichni altruisté vymřeli. Přežili jenom sobci, kteří se izolovali od ostatních, nikomu nepomohli, naopak odehnali nebo zastřelili každého, kdo by je požádal o pomoc. Většina přeživších patřila k zámožnějším vrstvám společnosti, které se vedle sobectví a bezohlednosti vyznačovaly také vysokou mírou agresivity. Shodou okolností nějakou dobu před pandemií se v Evropě objevily znalosti nových technologií – střelného prachu, střelných zbraní a výroby oceli.
Evropská křesťanská společnost v době před morem všechna technická vylepšení usnadňující zabíjení nepřátel (kromě muslimů a pohanů) odmítala. Existují papežské edikty, které zakazují např. kuši jako ďáblův vynález. Tyto zábrany u generací po epidemii padly, naopak rozeběhla se soutěž o to, kdo vyrobí dokonalejší nástroje na zabíjení bližních. Dobývání celého světa Evropany mohlo začít, a během několika dalších století se úspěšně završilo. Takto příčiny vzniku a rozmachu evropské (dnes euroatlantické) civilizace viděl pan profesor Zinn.
Vzpomněl jsem si na teze z jeho knihy, když jsem se zamýšlel nad tím, jak současná pandemie covidu změní svět.
Napadlo mě, že paní Historie jako učitelka života je osoba poněkud potměšilá. Před více než půl tisíciletím mor přetvořil tehdejší společnost, v níž nejvyšším principem byla láska k bližním, tedy altruismus, na sbor bezohledných individualistů, protože to byla jedna z hlavních podmínek přežití. Současná epidemie však daleko méně postihuje státy, v nichž je individualismus potlačen ve prospěch kolektivní kooperace či podřízení se autoritám. Stačí se podívat na mapu světa a sledovat počty mrtvých, nakažených a výši ekonomických škod. Styl života, tradice a disciplinovanost obyvatel pomohla asijským zemím projít virovou zátěží podstatně lépe než Západu.
Česká republika v tomto ohledu představuje opačný negativní model, což mě trochu děsí. Věřím totiž na to, že se historie rýmuje, takže střídá plusy a mínusy. Vlastnosti, které před více než pěti sty lety zaručovaly přežití, tedy individualismu, sobectví, bezohlednost a agresivita, se dnes naopak mohou stát hlavním důvodem úmrtí. Vývoj mutací viru momentálně směřuje k tomu, že těžký až fatální průběh onemocnění se přesouvá od nejstarších generací k těm mladším. Větší šanci přežít budou mít ti, kdo méně riskují.
První celoplanetární euroatlantickou civilizaci mohou zničit právě ony psychologické faktory, které nastartovaly její rozmach. To se v dějinách občas stane.
Zdroj: prvnizpravy.cz
Bašta Jaroslav