Autor zjišťuje, že jak se covidová mystifikace blíží k závěru, architekti „planety opic“ zesilují tlak ze všech stran – což je možná paradoxně šance, jak zůstat lidmi a uchovat si národ a stát.
Trafika pro zasloužilé povaleče Kavárny (tzv. Senát) rozhodla, že kvalitní české potraviny jsou nežádoucí zboží, protože by to mohlo nepříjemně snížit naši závislost na dovážených šuntech ze západních gubernií Čtvrté říše. Už jednou sněmovnou schválený záchranný plán Okamurovy SPD tak nejspíš nezačne platit, protože vyděšený Andrej Babiš se polekal výhrůžek Bruselu a jeho zdejších kolaborantů.
Fotbalová Slavia udělala radost všem českým fanouškům (i mně, zatvrzelému Sparťanovi), když porazila krvavé skotské řezníky, a postoupila do čtvrtfinále Evropské ligy. Jenže bude vyšetřovaná, protože jeden řezník-černoch pobil po zápase jednoho ze Slávistů, neb ten mu prý řekl, že je opice. Ani to sice nelze dokázat, ale když si na planetě opic nadřazená „nordická černá rasa“ stěžuje na urážku, bílý heterosexuální muž nemá nárok.
Jeden takový podobný netvor napsal na internet dvě věty, z nichž nevyplývalo, že odsuzuje „atentát“, ale – kdo ví – možná jej dokonce schvaluje, což je trestné jako za Heidrichiády. Může být rád, nepostavili ho ke zdi, půjde jen bručet na směšných šest let. Asi proto, že oběti atentátu u protinožců nebyli černoši, ale „jen“ vyznavači posvátného liberálního muslimského náboženství, jemuž se už klaní i papež. To se z toho vlastně ten ideo-zločinec dostal docela snadno. Pokrok holt nezastavíš. Vždyť Čtvrtá říše je vzor humanismu a demokracie. Té liberální.
Jakou mají tyto napohled rozdílné události souvislost? Zcela zásadní. Je v nich dokonce klíč k naší realitě. A můžeme k nim přidat i jednu ze zahraničí, která kruh vysvětlení donedávna zdánlivě nevysvětlitelného spojí v celek.
Záskok
Sotva totiž prezident Vladimír Putin s úměvem popřál lžiprezidentovi Joe Bidenovi - v odpovědi na jeho urážku - pevné zdraví, ten se málem natřikrát přerazil na schodech do letadla. Nemohl být lepší důkaz, že je Putin zabiják, když v přímém přenosu ovlivnil ruskými hackery svému americkému protějšku jeho jinak dokonalou duševní a fyzickou kondici. Alespoň o tom, že je zcela zdráv, vzápětí ujistila jeho mluvčí. I když také zrovna ne úplně šikovně. Tvrdila, že jí šéfa sfoukl vítr. No to aby se Rusové a Číňané třásli (smíchy), jaký že to Rambo chce proti nim rozpoutat válku. Jenže oni vědí své. Asi jako Bidenova nástupkyně Harrisová.
Hollywood už také není to, co býval. Vcelku dobře lze totiž rozlišit, kdy vidíme opravdového Bidena, a kdy za něj zaskakuje herec. Ten na schodech byl originál. Stejně jako ten, který si nepamatuje jméno svého ministra obrany („ten… ten chlápek, co to tady řídí“) nebo si v rozvinuté demenci nevybaví ani slovo Pentagon (ten… tadyta budova za mnou“). Pravý Biden už nejspíš ani netuší, že jej instalovali do Bílého domu jako prezidenta. Pokládá se zřejmě stále za Obamova „vice“ (s nímž stačil během úřadování svrhnout na svět 90.000 humanitárních bomb, takže logicky zabiják je Putin). Jinak si nelze vysvětlit, že opakovaně nazývá svou „vice Kamalu“ prezidentem („prezident Harris“). Všechno ostatní (už toho ale moc nezbývá) je hollywoodský „záskok“.
Jeden si ani nechce představovat, co by z těch tragikomických výpadků paměti a pádů udělala americká média (CNN, ČT, CNN Prima News), kdyby sebou takhle duševně i fyzicky práskal Donald Trump. Jelo by to na hlavních stanicích ve smyčce aspoň týden, ČT by o tom udělala celodenní speciál, Pehe a Klvaňa z New York university of Prague (to je, panečku, Sorosova česká vysoká škola jak víno!) by objasnili, že tento člověk není zjevně schopen výkonu své funkce.
Takže znovu a popořádku: Jak to všechno souvisí – a co z toho plyne?
Páka
Senát odmítl povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech, který ve sněmovně prosadila SPD. Tomio Okamura argumentoval, že i koronavirová krize ukázala, nezbytnost větší samostatnosti ČR v produkci potravin, které naši zemědělci dokážou vyrobit za stejných či nižších nákladů než dovozy ze zahraniční. Podpořila ho Agrární komora i spolek zemědělských a potravinářských podniků. Kvóta mířila na především řetězce, jež jsou v podstatě plně v rukou imperiálního kartelového molocha západních producentů. Neměla se proto týkat českých maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných obchodů. Co je na tom špatného?
Jenže Senát, do kterého se normální člověk neobtěžuje (ke své škodě) chodit volit, je v důsledku toho v rukou Kavárny (jejíž hluboce menšinoví voliči si alespoň v tomto případě užijí pocitu vítězství). Zatímco prezident potřebuje k vítězství v přímé volbě milióny, poslanci sněmovny statisíce, senátorovi stačí pár stovek či tisíc hlasů voličů. Při účasti nějakých deseti procent oprávněných voličů je míra „demokratické legitimity“ senátorů hotovým výsměchem. A právě tento Senát (s Tchajwancem Vystrčilem z ODS v čele) Okamurovu novelu zákona hodil pod stůl.
Problém je totiž v tom, že sněmovna už podruhé nenajde většinu, aby trafikanty přehlasovala. ANO sice minule Okamuru většinově podpořilo, jenže Andrej Babiš se polekal bruselské reakce (že nás prý budou žalovat, když jim nedovolíme vyvážet odpadky skrze jejich řetězce na náš trh). A uvědomil si, že také on má své (nejen potravinářské) zájmy v Německu – a svým poslancům to prostě zatrhl. Zbytek (Piráti, STANaři, ODS, KDU a TOP) to odmítají z principu, neboť Brusel by tak ztratil účinnou páku: Zatím zlikvidoval naše kdysi soběstačné zemědělství a potravinářství jen z poloviny, teď ho musí dorazit. A pak, když budeme zlobit, prostě přivře potravinové kohoutky…
Gulag č. 2
Slavme slavně slávu Slávů slavných: Slavia je sice čínský klub „dočasně umístěný na území Prahy“, ale formálně je to stále české mužstvo (ač pokrokově prošpikované africkými černochy). Však také jeho šéf, nesmrtelný bankrotář Jaroslav Tvrdík reagoval na aféru s údajným rasistickým výrokem obránce Kúdely prohlášením, že „Slavia je vzorně multikulturní mužstvo“. A když na Twitteru zveřejnili spravedlivě rozzuření fanoušci transparent (ihned byl smazán) konstatující fakt, že hráč Rangers „Kamara je černoch“ („nigger“ – negr – smí dnes bez existenčních následků vyslovit jen „Afroameričan“), už přímo vykřikl v pokrokové češtino-anglické novořeči: „Strašně se stydím. … Je to naprosto nechutné, ubohé a rasistické. No to racism!” Však také Hamáčkova bdělá policie okamžitě (na chvíli) zanechala zábavné brutální mlácení „antirouškařů“ – a už se tímto strašlivým ideo-zločinem zabývá.
Ono to opravdu „naprosto nechutné, ubohé a rasistické“ je – to, co se děje především v anglosaských zemích a ve většině západní Evropy. Skutečný rasismus, jenž si s tím někdejším hitlerovským německým v ničem nezadá. Jen je zrcadlově obrácený: co bylo bílé, je teď černé a naopak. Ostatně právě tak je to s celým režimem. V Rusku a v Číně je kapitalismus. Rusko trvá na (kdysi západních) civilizačních hodnotách. Amerika a západní Evropa je odmítají a revolučně se mění. V lepším případě (EU) zatím jen na socialistického molocha s upadajícím hospodářstvím, zničujícími (zelenými) iracionálními direktivami, cenzurou a likvidací občanských svobod. V horším případě (USA) už rovnou na bolševický gulag s „vedoucí úlohou“ jedné strany (případně si říká Demokratická).
Opice
Pokud slávistický fotbalista Kúdela v rozčilení nazval brutálního černého řezníka „opicí“ (pravděpodobně to řekl, i když mu to nikdo nedokáže, protože vychován již v realitě cenzury a covidu si zakryl ústa), šlo nanejvýš o lehkou urážku na úrovni sporu žáků páté obecné. Leč od té chvíle se už vůbec neřeší likvidační (v případě Koláře skoro o život) fauly Skotů, jejich dvě vyloučení atd. Ani neslýchanosti, které se po skončení utkání začaly dít – včetně dalšího brutálního útoku „opice“ – v útrobách stadiónu pod připraveně zakrytými (jinak všudypřítomnými) kamerami Velké Bratra.
To vše je OK, neb nade vším stojí modla (údajného) rasismu. Ani vyšetřování nebude potřeba, stačí, když černoch (feministka, homosexuál) někoho obviní. To jsou v kostce „hodnoty“ pro dnešní Západ příslovečné: 2+2=5, lež je pravda, nenávist je láska, mír je válka.
Starší z nás si to už jednou prožili – i když většinou v docela mírné, protože (po osmašedesátém) unavené podobě. Mladíky Kúdely to teprve čeká. S tím rozdílem, že tento tyranský režim je „čerstvý“ – jako v Rusku po roce 1917 či u nás po osmačtyřicátém - takže se v revolučním nadšení nezastaví před ničím. Tohle byla jen malá ochutnávka. První koncentráky pro „neposlušné“ už v Německu (náš vzor) otevřeli. V Americe se jmenují politicky korektně FEMA – a dokončil je už černoch Obama.
Comming soon
Tohle se psalo v upoutávkách na nové hollywoodské filmy, když ještě existovala kina. Říká se tím, že už „brzy také u nás“. Bez obav, dlouho čekat nebudeme. Ono to tu totiž už je. Třeba v podobě skandálních soudních výroků, které posílají na dlouhá léta do vězení lidi za pouhé projevení názoru na „odvetné atentáty“ proti barbarským muslimským vraždám stovek bezbranných občanů především v západní Evropě. Na vrahy pokrokové soudy naopak hledí „shovívavě“ – pokud se "zabijáci" vůbec před soud dostanou a nejsou "liberálně" označeni za psychicky choré. To je jen jiná podoba Tvrdíkových „solidárních“ výkřiků proti vlastním fanouškům – v případě soudů proti vlastním občanům. Jiný "display" téhož.
Opravdu to ale musíme akceptovat? Není jiná cesta než se sklopenýma ušima přijímat diktát absurdních totalitních nařízení, mocenských represí, cenzury či autocenzury (tzv. politická korektnost), předstírání, lhaní? Mocenského nálepkování a pronásledování oponentů za „lež a desinformace“ pokud přinášejí pravdivý popis reality? Vskutku nám nezbývá, než mlčky přihlížet likvidaci našeho průmyslu, zemědělství a potravinářství imperiálními metodami nadnárodních koncernů? Bez odporu sledovat obnovu politických procesů a otevírání koncentráků? Přihlížet, jak se plní – podle zákonů přijímaných kdesi v belgickém Bruselu a našimi poslanci povinně „autorizovaných" – lidmi stíhanými „ideopolicií“?
Přes víkend proběhly ve většině evropských zemí další tisícihlavé demonstrace proti totalitě zaštiťující se covidem. Také u nás, kde je útlak aktuálně jeden z největších, se o protesty v policií obklíčených obcích a okresech mnozí pokusili. Zase je pronásledovali za to, že při demonstraci nemají "roušky". Přitom při demonstraci zákon přímo zakazuje mít zakrytý obličej. Vládní nařízení, které to naopak nařizuje, má nižší účinnost, tedy neplatí. A přesto jsou podrobeni represi. Opravdu to musíme mlčky snášet?
Šance pro planetu lidí
Jistěže nemusíme. Ještě pořád máme možnost dát tomu vale. Odejít. Tak jako odešla Británie, které je to ovšem k ničemu, protože je snětí totality už smrtelně nakažena. Ve Skotsku jsme si jen malinko přičichli k tomu, jak hodně.
My ale máme svou vlastní historii a zkušenost, kam všechen ten "útlak pro DOBRO" vede. Oni ne. Oni si to musejí prožít – a pak se za velkých obětí pokusit vzít si svou svobodu a stát zpět. My máme šanci i proto, že jsme sem celou tu zběsilou bolševickou revoluční vlnu ještě naplno nepustili. Máme stát – i když bez suverenity (nazývá se "sdílenou" podle vzoru Brežněvovy „omezené suverenity“, jak pamatujeme z osmašedesátého). Máme národ, který ještě nestačili vyměnit za opice. A máme dokonce i politiky (samozřejmě skandalizované bruselskými kolaboranty a médii), kteří otevřeně říkají, že chtějí czexit.
Blížíme se k volbám, které nás posunou blíž buď ke statečnému samostatnému životu – nebo k otrockému přežívání pod bruselskou „pevnou rukou“. Pod všemi těmi lupiči a piráty, kteří nám občas přihodí pár odpadků do obchodů – a budou výsměšně tvrdit, že je to „podle místní úpravy“. Kteří nás připoutají nesplatitelnými dluhy k volskému žentouru „zaměstnanců“ jejich montoven. Kteří nakonec zlikvidují nejen naše hospodářství, ale stát a národ jako takový. A nakonec nás poženou do války proti slovanským bratrům.
Na planetě opic se Brežněv přestěhoval do Washingtonu a s příslovečnou stařeckou demencí haraší zbraněmi včetně jaderných.
Přesto je stále ještě šance, že po tragikomické kovidové frašce (a následcích, které genetická vakcinace pro masy proočkovaných může znamenat) se probudí dostatečně velká část veřejnosti, která chce pro sebe, své děti a vnuky budoucnost mezi lidmi.
Ostatně soudím, že czexit musí přijít.
Možná je blíž, než si v těchto temných dnech, měsích a letech mnozí ustrašení zmanipulovaní myslí.
Zdroj: protiproud.cz
Hájek Petr