Spojené státy, poražené v Sýrii, odešly do Ženevy, aby přijaly podmínky vítěze, Ruska. Očekávalo se, že summit 16. června 2021 ukončí nepřátelství pod podmínkou, že Bidenova administrativa bude držet svou armádu na uzdě. Západoevropané budou muset zaplatit účet. Čína je potvrzena ve své pozici partnera Ruska.
Třetí světová válka, která proti sobě postavila 119 států v Sýrii, skončila vítězstvím Sýrie, Íránu a Ruska a vojenskou porážkou 116 západních států a spojenců. Nadešel čas pro poražené přiznat své zločiny a zaplatit škody a náklady, které způsobili (alespoň 400 000 mrtvých a $400 miliard škody v Sýrii, $100 miliard na ruské výzbroji).
Západ však tuto válku na svém území nezažil a netrpěl boji, které většinou prováděli žoldnéři („džihádisté“). Zachovali si část své moci. Spojené státy spolu s UK a Francií zůstávají v čele impozantní atomové odstrašující síly.
Od této chvíle musí nový světový řád nejen integrovat přední světovou ekonomickou moc, Čínu (která zůstala během války neutrální), ale musí také ušetřit poražené, ne je řídit k zoufalství. To je o to obtížnější, že západní veřejné mínění si není vědomo své vojenské porážky a přetrvává v přesvědčení, že jsou vítězi.
Proto se Rusko rozhodlo vnímat válečné škody, aniž by je prezentovalo jako takové; ne vojensky uškrtit NATO; a nezveřejňovat svá rozhodnutí. Pokud jde o formu, rusko-americký summit je tedy spíše jako Jalta II (rozdělení světa mezi spojence) než nový Berlín (kapitulace Třetí říše).
Stojí za zmínku, že Spojené státy nebyly odpovědné za zničení Libye, protože ji v té době podporoval ruský prezident Dmitrij Medveděv.
Neprůhledný summit
Rusko nechtělo vyvolat dojem rozdrcení Západu. Před setkáním byla média varována, že hlavy států nedají společnou tiskovou konferenci, protože žádný příběh nebyl přijatelný pro obě veřejné mínění současně. Nikdy předtím nebyl mezivládní summit tak špatně pokryt, nejméně od roku 2014, kdy Rusko vstoupilo do války. Když prezidenti hovořili odděleně, bezpečnostní služby musely zasáhnout, aby ovládly dav. Nakonec to šlo podle plánu: novináři toho moc nepochopili a ve svých reportech hlásili jen nedůležité podrobnosti.
Americká veřejnost se domnívá, že se Rusko pokusilo zmanipulovat poslední dvě prezidentské volby ve prospěch Donalda Trumpa; že zaútočilo na oficiální americké webové stránky; že otrávilo některé své odpůrce; a že vojensky ohrožuje Ukrajinu.
Rusko popřelo všechny tyto dětinské iluze, a pak chválilo velkého amerického prezidenta Joe Bidena za jeho zkušenosti, kvalitu jeho projevu, a dokonce – beze srandy – za prozíravost tohoto viditelně senilního muže.
Rozhodnutí učiněná Moskvou předem
Na vojenské úrovni bylo důležité zajistit, aby Spojené státy již nemodernizovaly svůj atomový arzenál a nebyly schopny vyvíjet hypersonické rakety.
Prezident Biden oznámil na zahajovacím summitu, že Spojené Státy znovu otevřou jednání o redukci zbrojení, které předtím US jednostranně zastavily během Světové Války III. Nevíme, jaké kroky byly učiněny, aby se zabránilo výstavbě západní hypersonické rakety, ale vzhledem k vedoucí pozici Ruska v těchto zbraních mohou Moskva a Washington výrazně snížit zásoby svých jaderných raket, aniž by se změnila ruská dominance. Americké odzbrojení by bylo v zájmu míru.
Prezident připustil, že jeho země by měla zrušit povolení k použití vojenské síly z roku 2001, tedy Rumsfeld/Cebrowskiho doktrínu o nekonečné válce.
Ekonomicky Rusko požadovalo zajistit své příjmy. Spojené státy se proto 19. května dohodly, že průmysl Evropské unie už nebude jezdit na západní ropě, ale na ruském plynu. Washington oznámil, že ruší sankce, které uvalil na společnosti podílející se na výstavbě plynovodu Nord Stream 2. Je samozřejmé, že cena tohoto plynu nebude odpovídat tržní hodnotě tohoto produktu, ale zaplacení válečného dluhu. Přesto bude vždy možné, aby západní Evropané unikli tomuto předražení.
Německo a Francie by mohly být případně osvobozeny od placení těchto škod, neboť bývalý Kancléř Gerhard Schröder a bývalý premiér François Fillon byli vždy proti této válce. Konkrétně socialista Gerhard Schröder je ředitelem ruské státní plynárenské společnosti Rosněfť, zatímco gaullista François Fillon by měl být jmenován ředitelem ruské státní ropné společnosti Zaruběžněft. Německo a Francie by ještě musely ukončit vojenské akce, první z nich má stále vojáky v Idlíbu, druhý v Jalabádu, a hlavní aktéři tohoto masakru by museli být sraženi s ponížením, jako Volker Perthes nebo François Hollande.
Na diplomatické frontě Moskva a Washington oznámily obnovení svých vztahů a návrat svých velvyslanců. Zbývá definovat zóny vlivu.
Za prvé a především, prezident Putin stanovil linie pro Spojené Státy, které nesmí překročit:
Bylo dohodnuto, že Blízký východ může fungovat v rámci společného rusko-amerického vlivu, s výjimkou Sýrie, která je přímo pod křídlem Moskvy; že by sunnité být rozděleni do dvou skupin, aby se zabránilo oživení Osmanské říše, že v Sýrii (a nikoli v Íránu) bude vedení oblasti, včetně Libanonu, Iráku, Íránu a Ázerbájdžánu (opět, aby se zabránilo osmanskému oživení); a konečně, že Izrael opustí expanzivní projekt Vladimíra Jabotinského. V každém případě Washington již 2. června informoval všechny státy na širším Blízkém východě, že stáhne své protiraketové systémy (Patriot a Thaad).
Moskva předpokládá, že tyto dohody se setkají s překážkami zavedenými některými americkými úředníky, nikoli přímo, ale prostřednictvím použití činitelů třetích stran.
Místo Číny
Pokud jde o Dálný východ, Rusko tvrdě odmítlo návrhy na spojenectví se Západem proti Číně. S ohledem na historii se domnívá, že Čína si nebude nárokovat východní Sibiř, dokud bude držet Západ mimo cestu destrukce. Právě proto prezident Putin těsně před summitem potvrdil, že Peking nepovažuje za hrozbu.
Navíc z ruského hlediska nemohl být ekonomický vývoj Číny normálnější. Porušuje pravidla západního pojetí globalizace, je založen na legitimní nacionalistické doktríně. Závěrečné komuniké G7, které odsuzuje Čínu a tvrdí, že stanovuje standardy pro světový obchod, je iluzí staré slávy. V každém případě Peking, který se během války raději ekonomicky rozvíjel, než aby platil krvavé peníze, nemůže požadovat výsady. Moskva rozumí „předání“ Tchaj-wanu Číně, ale nesmí dojít k vojenské konfrontaci.
Moskva zamýšlí propojení ruského politického úsilí a čínského ekonomického úsilí prostřednictvím většího euroasijského partnerství, zejména pro společný rozvoj východu ruské Sibiře. Proto staví Transsibiřskou železnici a magistrálu spojující jezero Bajkal s řekou Amur, dopravní koridory Primorije-1 a Primorije-2, Severní Hedvábnou stezku, dálnici Evropa-východní Čína, severojižní dálnici a hospodářský koridor Rusko-Mongolsko. K tomuto spojení ruského prostoru s čínskými hedvábnými silnicemi by mělo být přidáno více než $700 miliard ze společných projektů v obou zemích.
Očekávání USA
Pokud jde o americké návrhy týkající se kybernetické bezpečnosti, nelze tuto otázku řešit bilaterálně. Moskva ví lépe než kdokoli jiný, že nesponzorovala útoky na americké prezidentské volby ani na webové stránky amerických veřejných agentur.
Počítačové útoky provádějí soukromí hackeři, někdy jednají jako soukromí jménem států. NKTsKI – ruské národní centrum pro počítačové incidenty (oddělení FSB vytvořené před třemi lety) – odhaduje, že na rozdíl od toho, co tvrdí západní média, čtvrtina počítačových útoků pochází ze Spojených států.
Na Valném shromáždění OSN dne 31. prosince 2020 (a/RES/75/240) Rusko zajistilo zřízení „Pracovní skupiny otevřené pro digitální bezpečnost a její použití (2021–2025)“. Jen tato skupina, a jen tato bude k tomu pověřena. Pro Moskvu se jedná o způsob, jak OSN vrátit roli demokratického světového fóra, která jí byla upřena během třetí světové války, kdy byla tato role převrácena na hlásnou troubu washingtonských jestřábů.
Originál: Biden-Putin, a Yalta II rather than a new Berlin vyšel 22. 6. 2021 na Voltairenet.org.
Zdroj: zvedavec.org
Meyssan Thierry