Jaroslav BAŠTA – Válka na východě jako řešení bezvýchodné krize?

V minulosti se každý, kdo nutně potřeboval znát temnou budoucnost, musel obracet na různá orákula, astrology, geomanty a já nevím, jaké ještě věštce.

Dnes stačí číst noviny, a v nich publikovaná vyjádření politiků, politologů, mluvčích tajných služeb či dokonce vládní návrhy zákonů. Tento týden jsem si pročítal zprávy o Ukrajině, a ejhle, všechny výše uvedené druhy informačních zdrojů na ukrajinské a ruské straně se shodují v jednom – válka bude! Přibližně stejně líčí i to, jak bude probíhat. Zásadně se samozřejmě liší v odhadech, jak ozbrojená konfrontace nakonec dopadne.

Vláda ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského poslala do ukrajinského parlamentu návrh zákona „O státní politice přechodného období“, který se týká znovuzačlenění Doněcka, Luhanska, Krymu a Sevastopolu do Ukrajiny. Návrh mlčky předpokládá anulaci Minských dohod po vítězné válce proti „státu agresorovi“ a „státu okupantovi“, tedy Ruské federaci.

Ruská strana kromě vyjádření ministra Sergeje Lavrova o neslučitelnosti tohoto návrhu s Minskými dohodami publikovala „vzpomínku“ ruské rozvědky na válku s Gruzií v roce 2008. Na to navázali někteří politologové popisem budoucí ruské vojenské operace. Ozbrojené síly Ruské federace nejprve zničí ukrajinské elitní jednotky, které zaútočí na obě povstalecké republiky, poté zbytky ukrajinské flotily, letectvo a protivzdušnou obranu. Dojdou až na administrativní hranice Doněcké a Luhanské oblasti z dob Ukrajinské sovětské socialistické republiky (jako tomu bylo v roce 2008 v Jižní Osetii) a tam se zastaví. Vytvoří tak novou linii příměří.

Tak nějak si představují ozbrojený konflikt stratégové obou stran. Obávám se, že realita bude o poznání horší a nepředvídatelnější. Události posledních dnů totiž ukázaly, že současná vláda v Kyjevě k rozpoutání občanské války ani povstalecké republiky nepotřebuje, vystačí si s vlastními zdroji. Prezident Zelenský obvinil jednoho z nejbohatších oligarchů východní Ukrajiny Rinata Achmetova z přípravy státního převratu. Ten má pochopitelně proběhnout v ruské režii už 1. prosince.

Rinat Achmetov patří mezi podnikatele, které vznik povstaleckých republik hodně poškodil, protože jeho majetek na jejich území tyto „lidové republiky“ znárodnily. Není prorusky orientován, naopak jeho obchodní a hlavně politické vazby směřují do Velké Británie. Důvodem útoku na jeho osobu asi bude to, že vlastní vlivná média, která kritizují Volodymyra Zelenského pro jeho avanturistickou vnitřní i zahraniční politiku.  Achmetov nemá z minulosti nejlepší vztahy s oligarchy, kteří podporují současnou hlavu státu.

Dlouhá léta byl totiž nejbližším spojencem bývalého prezidenta Janukovyče, protože se spolu v divokých devadesátých letech ke své hegemonii na levobřežní Ukrajině doslova prostříleli. Proto by útok na něj a jeho majetek nejspíše vyvolal vážný konflikt. To by za situace, kdy na hranicích Ukrajiny a Ruska stojí proti sobě stotisícové armády, opravdu mohlo vyvolat válku. Tu by nepochybně přivítal turecký prezident Erdogan, který doma způsobil velkou finanční krizi a čelí vážným protestům a masovým demonstracím. Nelze vyloučit, že by jejímu vzniku rád napomohl třeba pomocí hybridní migrační války. V Řecku ukázal, že tuto disciplínu zvládá lépe než běloruský prezident Lukašenko.

Řekl bych, že počet státních i nestátních entit, které by ve válce na východních hranicích Evropské unie viděly tradiční osvědčené řešení současné bezvýchodné krize, už překročil kritickou mez.

Zdroj: prvnizpravy.cz

Bašta Jaroslav