Na jedné straně bylo opět zdůrazněno, že „Ruská pravoslavná církev důsledně dodržuje zásady ochrany svobody volby člověka při používání nebo nepoužívání nových a rychle se rozvíjejících technologií, a to včetně oblasti medicíny“.Vyzývám všechny, aby obezřetně sledovali svůj zdravotní stav a naslouchali doporučením odborníků. Vím, že mnoho lidí je znepokojeno otázkou očkování proti koronavirům, a že duchovní i laici, stejně jako zbytek společnosti, jsou v této otázce rozděleni.
Někteří se domnívají, že by očkování mělo být povinné pro všechny, někteří zase naopak, že by mělo být zcela dobrovolné. Někteří je považují za zbytečné nebo dokonce nepřijatelné.
V květnu letošního roku uspořádal synodní sekretariát v Moskvě diskusi na toto téma za účasti kompetentních odborníků. Výsledkem tohoto setkání bylo poměrně vyvážené stanovisko.
Na jedné straně bylo opět zdůrazněno, že „Ruská pravoslavná církev důsledně dodržuje zásady ochrany svobody volby člověka při používání nebo nepoužívání nových a rychle se rozvíjejících technologií, a to včetně oblasti medicíny“.
Zároveň účastníci setkání připomněli, že „historická zkušenost Ruské pravoslavné církve zná příklady duchovních, kteří se aktivně podíleli na šíření očkování“, díky němuž se v minulosti podařilo zvládnout mnoho známých epidemií.
Jak jistě víte, sám jsem se nechal na základě doporučení lékařů očkovat v loňském roce. Jsem přesvědčen, že není otázkou víry, zda se nechat očkovat, nebo ne. Jde o otázku lékařskou, otázku osobní volby a odpovědnosti a zkušeností. V tomto ohledu je naprosto nepřijatelné zneužívat pastorační autoritu v této a podobných záležitostech. Očkování nesmí být považováno za projev odpadlictví. I kdyby se celý svět stal arénou imunitní segregace, církev by měla zůstat od této segregace osvobozena a přijímat všechny, kdo hledají Krista.
Hříchem lži je jak záměrná neinformovanost a dezinformace o účincích vakcín, tak šíření neověřených fám a mýtů o účincích očkování.
S tématem očkování v současné době úzce souvisí problematika vydávání elektronických potvrzení o lékařském zákroku, tzv. imunitního stavu, občanům pomocí QR kódů. Pomineme-li velmi důležitá témata lékařského tajemství a vysokého rizika úniku dat, je třeba poznamenat, že problém se zdá být mnohem širší. A vidíme, že se to týká obrovského počtu lidí.
Synod ve svém poselství z 25. srpna loňského roku se znepokojením konstatoval:
„Používání digitálních identifikátorů, automatizované rozhodování, které může vést ke zbavení práv jednotlivců i celých komunit, rozsáhlé shromažďování osobních údajů, včetně informací o zdravotním stavu a zpracování těchto údajů, to vše vyžaduje společenskou kontrolu, a to i ze strany církve jako veřejné instituce.“
Obavy vyjádřené Svatým synodem jsou aktuální i dnes. Církev opakovaně varovala před možnými riziky spojenými s digitalizací, varování obsahovala zejména rozhodnutí biskupské rady z roku 2013.
Rostoucí rozsah a objem shromažďování údajů o soukromém životě, včetně údajů o zdravotním stavu, jakož i shromažďování a zpracovávání relevantních údajů, které se týkají soukromého života, otevírají možnost dosud nevídané kontroly nad životy lidí – nad jejich cestováním, nákupy, preferencemi, dokonce i nad obsahem jejich komunikace.
Možnost kontroly však znamená také možnost omezovat lidskou činnost prakticky z jakýchkoli důvodů, a dokonce vynucovat to, co někdo neuznává za nutné nebo co považuje za nečestné či hříšné.
Vidíme, že v dnešním právu a politické praxi mnoha zemí světa se staly závaznými myšlenky a pojmy, které jsou v přímém rozporu s Boží pravdou, tj. biblickým učením o člověku, jeho důstojnosti a vztazích s ostatními lidmi. Lze snadno předvídat, že neloajalita k těmto myšlenkám může v řadě zemí brzy vyvolat odpovídající reakci neúprosného donucovacího aparátu vybaveného silou digitálních technologií.
Z Boží milosti je v současné době v Rusku na nejvyšší vládní úrovni zdůrazňován význam zachování a ochrany tradičních náboženských a morálních hodnot a my pevně doufáme, že tomu tak bude i nadále.
Mnoho lidí v naší zemi je však znepokojeno právě rizikem, že použití technologie, jednou legitimizované jako dočasné opatření a za výjimečných okolností, může být následně obnoveno, výrazně rozšířeno a později může vést k omezování základních práv a svobod a k zasahování do soukromého a osobního života lidí. Lidé jsou znepokojeni zavedením „povolovacího“ mechanismu pro udělování takových práv a nároků, které dříve nikdo nezpochybňoval a které byly veřejně dostupné. Ve skutečnosti se objevuje jednoduchý a, co je důležité, mimosoudní mechanismus, který zbavuje osobu základních práv – jako je například svoboda pohybu nebo pobytu na veřejných místech – dokud dotyčná osoba nesplní podmínky QR kódu. Jinými slovy, problémem není souvislost mezi očkováním a QR kódy, ale jak lze tento systém využívat v budoucnu.
S potěšením využívám této příležitosti a konstatuji, že minulý týden proběhlo první čtení návrhu zákona o používání QR kódů vydaných v souvislosti s očkováním proti koronavirové infekci na veřejných místech s výjimkou pro návštěvy chrámů (spolu s dalšími pro veřejnost důležitými místy). Bylo by samozřejmě naprosto nemyslitelné, aby se farník musel při vstupu do chrámu prokazovat QR kódem nebo jiným občanským povolením.
Ale jak jsem již řekl, problém je mnohem širší. O rizicích digitalizace jsem již měl možnost hovořit ve Státní dumě Ruské federace během parlamentních čtení v květnu tohoto roku.
Pevně doufáme, že státní orgány, zejména zákonodárný sbor, vyslechnou lidi, kteří se obávají změn, k nimž může dojít ve společnosti v důsledku rostoucí digitalizace. Je důležité si uvědomit, že jakákoli technologie může být užitečná pouze tehdy, když ji řídí člověk, nikoli když je lidský život závislý na neosobní technologii. Používání nástrojů, které mohou ovlivnit soukromí a svobodu každého jednotlivce, by navíc mělo vycházet ze společenského konsensu a mělo by být kontrolováno společností.
Musím říci, že mluvit v souvislosti s očkováním nebo QR-kódem o „pečeti Antikristově“ považuji za nevhodné a hříšné. Hříchem je také rozsévání paniky. Takové argumenty odvádějí lidi od pochopení, že zotročení Antikristem spočívá v odmítání věrnosti Pánu ve svých skutcích, slovech a přebývání v církvi. Nechvalně známá „pečeť“ je pouze vnějším znamením a viditelným projevem absolutního odpadnutí, jemuž se budeme snažit vyhnout pevnou láskou ke Kristu.
(překlad vlastní; z projevu předneseného 22. prosince 2021 na eparchiálním zasedání Moskevského patriarchátu)
Zdroj: internetové servery
Kirill, moskevský patriarcha