V New York Times ve včerejší internetové podobě a dnešní novinové podobě vyšel zajímavý článek, který uvádím v jen lehce zkrácené podobě pod názvem, a který autorky stručně charakterizují „V kritickém okamžiku války Rusko strategicky snižuje toky plynu, aby zvýšilo ceny a poškodilo evropské ekonomiky, které se již zmítají vysokou inflací. Protože si zároveň na několika místech všímají i České republiky, zatímco naše média tyto informace takřka úplně ignorují, stojí za to si jej celý přečíst.
Když evropští lídři navštívili Kyjev, Putin strategicky omezil dodávky plynu
Autoři: Katrin Bennhold a Melissa Eddy
BERLÍN – Když se ve čtvrtek v Kyjevě objevili lídři tří největších evropských ekonomik, aby vyslali zprávu o podpoře Ukrajině, ruský prezident Vladimir V. Putin pro ně měl svůj vlastní vzkaz: Nezapomeňte, vaše průmyslová odvětví jsou mi vydána na milost.
Vzhledem k tomu, že inflace se již blíží 40letému maximu, ceny plynu dále vzrostly, protože Rusko ve čtvrtek druhý den v řadě omezilo toky do nejdůležitějšího evropského plynovodu. Nedostatky hlásí Německo, Itálie, Rakousko a Česká republika.
Vývoz plynu poskytl Moskvě mocný diplomatický nástroj na kontinentu, kde velké části průmyslu závisí na ruské energii. Když se německý kancléř Olaf Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi v Kyjevě setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským, pan Putin jim připomněl, že má prst na plynu – a osud evropských ekonomik ve svých rukou.
„My, Německo a další země věříme, že to jsou lži,“ řekl Draghi novinářům na čtvrteční tiskové konferenci v Kyjevě, když byl dotázán na pokles toků plynu a plánované opravy Gazpromu. Přirovnal to k ruské blokádě jiného ukrajinského exportu: „Ve skutečnosti existuje politické využití plynu, jako je politické využití obilí.“
Není to poprvé, co Putin od začátku války strategicky přerušil dodávky plynu do Evropy. Minulý měsíc Rusko pozastavilo vývoz elektřiny a plynu do Finska poté, co země opustila svou dlouhodobou neutralitu a formálně požádala o členství v NATO.
V dubnu Moskva zastavila dodávky zemního plynu do Polska a Bulharska, dvou zemí NATO, které byly ve válce obzvláště hlasité ve svém odporu vůči Rusku.
Vývoz plynu je pro ruskou ekonomiku životně důležitý, ale škrty v dodávkách, které ani zdaleka nepoškodily Moskvu, zvýšily ceny natolik, že se zaplatily víc, než se očekávalo…. Někteří ruští představitelé a manažeři plynu jen stěží skrývali svou radost.
„Ano, máme pokles dodávek plynu do Evropy o několik desítek procent,“ řekl ve čtvrtek na každoročním Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru Alexej Miller, výkonný ředitel Gazpromu. „Až na to, že ceny nerostly o desítky procent, ale několikanásobně. Takže nebudu ohýbat pravdu, když vám řeknu, že nechováme žádnou zášť.“
Ruský vicepremiér Alexander Novak na stejné konferenci řekl, že Evropané platí zhruba o 400 miliard eur více než před škrty, a naznačil další snížení, která přijdou. „Podle našeho názoru to není limit,“ řekl pan Novak. „Všechno může být mnohem kritičtější.“
Vzhledem k tomu, že většina Evropanů v létě nevytápí své domovy a klimatizace je na celém kontinentu poměrně vzácná, je situace prozatím tolerovatelná. Úředníci ve všech čtyřech zemích trvali na tom, že pokles nepředstavuje bezprostřední hrozbu.
Závislost Evropy na ruském plynu, která se vytvářela po celá desetiletí, se však ukazuje jako těžké rychle vrátit zpět. Trvalo to jen týdny
Evropská unie se dohodla na ruském embargu na uhlí a minulý měsíc se země odvykaly od ruské ropy natolik, že ji přidaly na sankční seznam.
Plyn je jiný příběh.
V Německu, největší evropské ekonomice a nejvýznamnějším ruském plynárenském zákazníkovi na kontinentu, je každý druhý dům vytápěn plynem a plyn pohání velkou část vychvalovaného exportního průmyslu země. Silná německá průmyslová lobby, Federace německého průmyslu, uvedla, že společnosti již přecházejí na uhlí a poskytují více zemního plynu pro doplňování skladovacích nádrží na zimu, ale že přechod bude nějakou dobu trvat.
Vláda podniká kroky k tomu, aby se Německo do konce léta osamostatnilo od ruského uhlí a do konce roku od ruské ropy. Už teď klesl podíl dovozu ropy z Ruska na 20 procent a dovoz ruského uhlí se snížil na polovinu.
Ukázalo se, že je mnohem těžší oddělit plyn od ekonomiky jako most ke svému cíli uhlíkově neutrální ekonomiky do roku 2045.
Robert Habeck, německý ministr hospodářství a vicekancléř, řekl, že nezávislost na ruské energetice bude trvat nejméně dva roky. Tento týden ale vyzval Němce, aby pomohli tento proces urychlit úsporou energie.
„Nastal čas to udělat,“ řekl pan Habeck ve středu ve výzvě zveřejněné na Instagramu. „V této situaci pomáhá každá kilowatthodina.“
I když se politici snažili Evropany uklidnit, šéf německé federální agentury pro monitorování plynárenských a energetických sítí varoval, že pokud bude Gazprom pokračovat v omezování toků, může se situace s klesajícími teplotami stát nebezpečnější.
Tyto obavy jsou sdíleny jinde v Evropě, kde několik zemí závisí na ruském plynu přicházejícím přes Německo.
„Pokud by Putin dlouhodoběji omezil dodávky plynu do Německa, je prakticky jisté, že inflace v České republice dosáhne do konce léta 20 procent,“ uvedl na Twitteru hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pokud to úplně vypne, mohlo by to být hodně nad tím.“
Hlavní český poskytovatel plynu ČEZ oznámil, že jeho dodávky od Gazpromu byly sníženy na zhruba 40 procent obvyklého objemu, uvedl ve čtvrtek mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Podle českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Sikely by zásoby mohly vydržet do konce října.
Rakouská energetická společnost OMV uvedla, že ji Gazprom informoval o škrtech, ale odmítl poskytnout další podrobnosti. Česká republika i Rakousko patří k nejzranitelnějším zemím Evropy, pokud jde o ruský plyn, a téměř všechny dodávky zemního plynu se spoléhají na Moskvu.
Itálie, která dováží 95 procent svého plynu, nakupuje 40 procent z toho od Ruska. Dodávky Gazpromu do Itálie ve středu klesly o 15 procent a zůstaly tam i ve čtvrtek, uvedla italská energetická společnost Eni. Snížení souviselo také se sníženými průtoky ropovodem Nord Stream 1.
Zdroj: vasevec.cz
-mp-