Zesnutí přesvaté Bohorodičky (řecky Κοίμησις Θεοτόκου, rusky Успeние Пресвятой Богорoдицы).
Jeden z Dvanáctera hlavních svátků pravoslavné církve, první svědectví o jeho slavení existují z konce 6. století za doby vlády byzantského císaře Maurikia (592–602).
Ikonografická podoba svátku se definitivně zformovala v 9. století, po skončení ikonoklastických sporů. Většinový syžet zobrazuje Bohorodičku na smrtelném loži ve středu zobrazení, za ní stojí Spasitel a drží v rukou její duši v podobě zavinutého dítěte; okolo jsou zobrazováni vybraní světci a andělé.
Více k ikonografii Zesnutí a další galerii viz zde.