Simone Martini (asi 1284, Siena – 1344, Avignon) byl italský gotický malíř fresek a deskových obrazů. O jeho životě bohužel nemáme téměř žádné informace.
Simone Martini zemřel na papežském dvoře v Avignonu po úspěšném a hmotně zajištěném životě, který strávil ve službách vlivných mecenášů. Nemoc ho přiměla napsat závěť, ve které prokázal svou štědrost a lásku k rozvětvené rodině. Na oplátku byl i on velmi milován, zejména svou manželkou Giovannou, která až do konce života zůstala truchlící vdovou.
Protože ve 14. století nebylo běžné zveřejňovat soukromé záležitosti, nelze o jeho životě do roku 1315, kdy namaloval v Sieně svou Maestu, říci nic určitého. Vzhledem k důležitosti zakázky je však možné soudit, že již tehdy byl uznávaným malířem, který se bohatostí tvorby a talentem vyrovnal Ducciovi a Ambrogiu Lorenzettimu.
Předpokládá se, že Martiniho učitelem byl právě Duccio. Martini rozvinul jeho způsob práce s prostorem a objemem a gotický styl zvládl tak dokonale, že postupně získal renomé v celé Evropě. Chyběl mu však Ducciův instinkt pro dramatické vyprávění. Byl schopný kolorista, zobrazující s mimořádnou elegancí bohatě oděné postavy na velkých plochách. Představoval typ dokonalého dvorního malíře. V Sieně rovněž vedl malířskou dílnu, která se věnovala ornamentu, zlacení a heraldice. Dokázal dokonale pracovat s detailem, a to jak v nástěnných malbách realistických pohledů na město, tak v iluminacích rukopisů svého přítele Petrarcy.
Martini se narodil pravděpodobně v roce 1284 v Sieně jako syn štukatéra.
V roce 1314 navštěvuje Avignon a o rok později s jistotou maluje obraz Maesta v Palazzo Publico v Sieně. V roce 1317 navštěvuje Neapol a dále v roce 1319 maluje oltářní deskový obraz o mnoha křídlech pro kostel v Pise.
V letech 1321 až 1332 se umělci patrně velmi dobře daří, získává četné významné církevní i světské zakázky v severní Itálii, z nichž se do dnešní doby bohužel zachovala jen některá díla. V této době, přesněji v roce 1324 také umělec uzavírá sňatek s Giovannou di Filippucciovou.
V roce 1333 spolu s umělcem Lippo Memmim maluje své snad nejvýznamnější dílo, a sice Zvěstování pro katedrálu v Sieně.
Usazuje se natrvalo v Avignonu nejpozději v roce 1339 a stává se v této době také přítelem Petrarcovým.
Umírá v Avignonu během roku 1344.
Dílo
Maesta, trůnící Madona mezi světci (1315).
Freska ve velkém sále radnice v Pise o rozměrech 970 x 763 cm
Cyklus fresek ze života sv. Martina (1322–1326) ve spodním kostele basiliky sv. Františka v Assisi. Na jedné z nich je patrně vyobrazena i sv. Anežka Česká
G. da Folignano na koni (1329), veliká nástěnná malba na radnici v Sieně
Křídlový oltář s výjevy z Utrpení Páně (1342)
Portrét Ludvíka z Toulouse a řada dalších portrétů pro Roberta z Anjou
Deskové obrazy pro papežský dvůr
Fresky v Avignonu, které se nezachovaly.