Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Vychází kniha, která se věnuje životům 21 křesťanských mužů, kteří byli v roce 2015 popraveni na libyjské pláži a jejichž smrt z rukou příslušníků Islámského státu jen posílila víru křesťanů v jejich domovské vesnici. Svět byl zděšen, když tato brutální teroristická organizace zveřejnila záběry, jak bylo 21 mužů – všichni až na jednoho migranti z Egypta – oděných v oranžových kombinézách vedeno na libyjskou pláž poblíž Sirte.

Toto video se objevilo v době, kdy vrcholila hrůzovláda Islámského státu, který napáchal spoušť v Iráku, Sýrii, Afghánistánu, Egyptě a Libyi a předváděl, jak brutální a krutý může být džihádistický kult smrti.

Věhlasné fotografie a záběry z propagandistického videa Islámského státu šířící se po internetu zobrazovaly 21 mužů klečících zády ke Středozemnímu moři. Za každým z nich stál bojovník Islámského státu s nožem, kterým odřezávali hlavy, aby tím vyslali poselství světu.

O čtyři roky později není mučednictví těchto 21 mužů v Horním Egyptě zapomenuto, jelikož všichni byli koptskou církví kanonizováni jako svatí mučedníci.

„V Horním Egyptě vůbec nemáte pocit, že jste v islámské zemi. Je to křesťanská země,“ řekl populární německý spisovatel Martin Mosebach v nedávném telefonickém interview pro list The Christian Post. „Společnost je tam smíšena s muslimy, ale křesťané v Horním Egyptě tvoří většinu.“

Fotografie, kterou Mosebach spatřil na obálce německého katolického časopisu, jej inspirovala k tomu, aby vyprávěl příběh 21 koptských mučedníků.

Na obrázku v časopise byla hlava jednoho z Koptů zabitých na libyjské pláži, Kiryollose Boushra Fawzyho, jenž se narodil roku 1991 v hornoegyptské vesnici El-Aour.

„Ta fotografie mě v roce 2016 zaujala,“ řekl Mosebach. „Tvář dělníka, který emigroval z Egypta a byl na libyjské pláži sťat bojovníky ISIS.“

Poté, co napsal 11 románů, se tento německý spisovatel snažil dělat něco jiného, než začne pracovat na svém dvanáctém románu. Rozhodl se proto navštívit El-Aour, vesnici, z níž pocházelo 13 z 21 koptských mučedníků. Hovořil s rodinami zabitých mužů a naslouchal vyprávěním o moderních zázracích připisovaných těmto mučedníkům.

Nová kniha nazvaná 21 – Cesta do země koptských mučedníků je popisem Mosebachova putování do El-Aour.

„Je to velmi špinavá vesnice, nesmírně chudá a primitivní,“ vysvětloval Mosebach, ale dodal, že koptští vesničané jsou velice silní ve víře.

Ačkoli křesťané v Horním Egyptě žili vždy s hrozbou pronásledování, jelikož Egypt je již 1400 let pod muslimskou nadvládou, víra koptské církve, kterou založil sv. Marek, zůstává dodnes neochvějná a silná, vyprávěl Mosebach.

„Tyto komunity jsou velice vzdělané ve víře,“ podotkl. „V jejich spiritualitě hrají zázraky významnou roli.“

V El-Aour, dodal Mosebach, „všichni mluví o zázracích“.

Podle Mosebacha vznikl v El-Aour kolem 21 mučedníků bezpočet příběhů o zázracích. Některé přičítají mučedníkům záchranu dětí, jež vypadly z okna, uzdravení nemocných lidí a dokonce vyléčení ženy z neplodnosti.

„Zázraky nezachránily oněch 21 mužů před popravou, ale prokázaly, že jejich oběť je připodobnila Kristu, a proto jsou tak přijímáni,“ napsal Mosebach.

Jeden zázrak se týká syna jednoho z mučedníků. Chlapec údajně vypadl z okna ve třetím patře na ulici a na několika místech měl zlomenou ruku. Když znovu nabyl vědomí, tvrdil, že ho chytil jeho mrtvý otec. O několik dní později se na rentgenovém snímku neukázaly žádné zlomeniny.

Podle Mosebacha se v koptské komunitě termín „zázrak“ používá jako „nejbližší vysvětlení jakéhokoli jevu, který spatří“.

„Všechno, co se děje, je podle Boží vůle,“ řekl Mosebach listu The Christian Post. „Zázraky jsou tedy nyní spojovány s mučedníky, kdy tito mučedníci uzdravují lidi.“

Ačkoli koptská komunita během dějin čelila mnoha pronásledováním, jež pokračují až do dnešních dní, Mosebach vysvětlil, že Koptové se nepovažují za oběti a neusilují o odplatu. Dodal, že vesničané v El-Aour jsou hrdí na to, že jejich mučedníci zůstali neochvějní a zemřeli pro svou víru.

Matky, jejichž synové zemřeli rukama bojovníků Islámského státu, vědí, že jejich synové jsou nyní „korunovanými králi v nebesích“, řekl Mosebach.

„Můžete navštívit kteroukoli rodinu v této oblasti. Všude vám řeknou to samé,“ vysvětlil Mosebach. „Tedy že jsou připraveni na mučednickou smrt, že čekají na mučednictví a že jsou na své mučedníky hrdí. ,Naše církev je církví mučedníků,’ říkají. „Mučedníci jsou semena křesťanství. Dokud budou lidé zabíjeni pro svou křesťanskou víru, církev nezemře.“

Po popravě 21 Koptů egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí nařídil vystavět v jejich rodné vesnici kostel Mučedníků pro víru a vlast. Kostel se stal poutním místem, jelikož jsou v něm uložena jejich těla. Podle Mosebacha někteří křesťané cestují i přes 500 kilometrů, aby mohli kostel navštívit.

„Nyní je to skutečně poutní vesnice s hotelem a obchody, kde lze zakoupit obrázky a předměty připomínající mučedníky,“ řekl Mosebach o Al-Aour.

Ačkoli se v Egyptě i nadále objevuje pronásledování a tato země se řadí na 16. místo, pokud jde o perzekuci křesťanů, Mosebach řekl, že křesťané se za Sísího politického vedení, jež začalo v roce 2014, obecně cítí v bezpečí. Diktatury jsou pro křesťany na Blízkém východě ovšem obecně příznivější než demokracie.

„To je velice důležitá věc, kterou se křesťané ze západního světa musí dozvědět. Demokracie není pro křesťany v Iráku, Sýrii či v Egyptě příznivá,“ řekl Mosebach. „Diktátoři je chrání. Je to tvrdá lekce. Křesťané mají ze svého pohledu větší bezpečí, větší ochranu, když stát vede silný diktátor… Tak tomu bylo se Saddámem Husajnem v Iráku. A stále to tak je s Asadem v Sýrii. A je tomu tak i s as-Sísim v Egyptě,“ dodal. „Je to velmi prosté. Menšiny nikdy nemohou být v demokracii silné.“

Mosebachova kniha původně vyšla loni v němčině. Nyní vychází její anglický překlad.

Zdroj: rcmonitor.cz