Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

V písemném prohlášení, které odeslali v pondělí 30. dubna do Bílého domu, vyzývají nigerijští biskupové prezidenta Muhammada Buhariho k demisi, píše server La Croix. V Nigérii nabírá zhoršující se vztah mezi zemědělci a rolníky už i náboženskou nótu. 

V nigerijské historii se jedná o premiéru – katoličtí biskupové žádají prezidenta, aby opustil svůj post. V pátek 27. dubna formulovala biskupská konference této země, jež je druhou nejnásilnější na africkém kontinentu, svůj požadavek v mimořádně nekompromisním prohlášení.

Impulsem jim byl masakr z úterý 24. dubna, při němž zemřeli v kostele v Mbalom, který se nachází ve státě Benue, dva kněží a 16 věřících. Z útoku byli obviněni zemědělci, převážně muslimové. Nazítří lynčoval a nakonec zabil rozzuřený dav na znamení msty 11 muslimů v Makurdi, hlavním městě Benue, jen několik kilometrů od Mbalomu.

„Pokud prezident nemůže chránit naši zemi, automaticky ztrácí důvěru občanů,“ píší biskupové, „nemůže dále spravovat válečná jatka a obrovský hřbitov, jímž se naše země stala.“ Dále pokračují: „Ať už pochybil z neschopnosti jednat nebo kvůli nedostatku politické vůle, nadešel čas odchodu a podání demise, aby zachránil zemi před úplným zhroucením.“

385 mrtvých za 18 měsíců

Prezident Muhammadu Buhari, 75letý sunnitský muslim, který stojí v čele země od roku 2015, je od minulého roku v centru živých diskusí. V roce 2017 postihl totiž Nigérii ekonomický propad posílený pádem kurzu ropy, a to všechno navíc na pozadí konfliktu s džihádistickou skupinou Boko Haram.

Nicméně katolickými biskupy je prezident kritizován zejména kvůli způsobu, jakým se postavil ke sporu mezi usedlými zemědělci (většinově křesťany) a nomádskými rolníky (většinově muslimy). Během 18 měsíců si jen ve státě Benue tato napětí, jež jsou spojená s pastevectvím, vyžádala smrt 385 lidí.

Žijeme ve strachu

Nigerijští katoličtí biskupové akcentují „úplné odhalení a křehkost“, jimž jsou křesťané vystaveni, když poukazují na tweety jednoho ze zavražděných kněží P. Josepha Gora, který 3. ledna 2017 psal: „Žijeme ve strachu. Fula jsou pořád zde, v Mbalomu. Odmítají odejít. Nechávají tu pást svůj dobytek. Nemůžeme se bránit žádnými prostředky.“

Biskupové tvrdí, že „víc než dva roky“ žádají „vytrvale“ prezidenta, aby přehodnotil bezpečnostní strategii země. „Spolu s milionem Nigerijců jsme vyjádřili nedostatek důvěry v bezpečnostní složky, jež prezident svévolně svěřil do rukou vyznavačů jediného náboženství.“

Odhaduje se, že v Nigérii je v současnosti okolo 75 milionů křesťanů, přičemž země má 186 milionů obyvatel (křesťané tedy tvoří 40% populace). Sever je převážně muslimský a jih spíše křesťanský, a právě zde mají katoličtí biskupové největší vliv. Bude mít však jejich apel politické důsledky?

První africký vůdce u Donalda Trumpa

Výtky vůči nigerijskému prezidentovi však zaznívají i z mimocírkevních kruhů. Druhý den po masakru, 25. dubna, vyzval nigerijský parlament Muhammada Buhariho, aby vysvětlil své jednání. Někteří poslanci si přejí především „personální výměnu velitelů a bezpečnostních poradců“ v armádě.

Ať už bude výsledek jakýkoliv, prezident Buhari teď nepočítá s tím, že by opustil své místo. Již oznámil, že hodlá kandidovat v roce 2019 v příštích volbách a  v pondělí 30. dubna, se setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Stal se tak prvním africkým vůdcem, jenž byl během Trumpova spravování USA přijat v Bílém domě.

Z francouzského originálu přeložila Kristýna Boháčová

Zdroj: christnet.eu