Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Autor vysvětluje, proč naši chrabří válečníci zpoza oken pražské kavárny jsou tak zoufalí z rusko-amerického summitu – a upozorňuje, že ačkoli již nic nemáme ve svých rukou, zdaleka to není konec.

Slyšíte to hrobové ticho korporátních médií? Tedy řev je samozřejmě pořád: očkování, Babiš, Zeman, Klaus, to jede jako na kolovrátku. A samozřejmě nejde o nic „nenávistného“ či dokonce „dezinformace“, které podléhají okamžité cenzuře. Poznají se podle toho, že je tak označí levičácké guerilly, které si pěstují vůdci „pokroku“. V Bruselu soudružka komisařka Jourová (ustavená do funkce za Babišovo ANO), u nás piráti různého druhu (a s velkým i malým P). To hrobové ticho patří kupodivu „diplomatické události roku“ (tak pravila zprvu ČT, takže to jistě dezinformace nebude), setkání Biden – Putin.

Vzhledem k tomu, že na bezmála čtyřhodinovém jednání americký lži-prezident neusnul (jak v předstihu předpokládal podvodem odstraněný prezident Trump), nutně napadne otázka: Byl to skutečně on, nebo jeho dvojník, kterého vídáme na poněkud upravených fotografiích doprovázejících údajné výroky „ospalého Joea“? Toho pravého bezpečně poznáte podle dementních „přebreptů“ (pokud vše sledujete v přímém přenosu – ale kdo by měl na to nervy, že? – protože do korporátních médií se zaručeně nedostanou). 

Protože se opět několika dopustil, lze předpokládat, že k Putinovi pustili toho pravého. Museli. Vladimír Vladimírovič ho totiž dostatečně zná z doby, kdy Joe ještě dělal podržtašku Obamovi – a přitom skrze syna Huntera na dobytých územích (popřevratová Ukrajina) či na těch, o jejichž dobytí psychopaticky Západ sní (Rusko, Čína) „dělal obchody“. Tím jsou míněny stamilióny dolarů, které buď vydrancoval jako odměnu od pučistů, nebo bral na úplatcích od pučistů potenciálních v zemích ještě suverénních. To je jistě dezinformace a pomluva, přestože pro to jsou důkazy přímo v Hunterově počítači. A proto se o tom nesmělo mluvit ani před volbami – a po volebním podvodu už vůbec ne. 

Skřípění bezzubých zubů 

To zmíněné ticho nastalo po několika explozích a následném skřípění zubů. Jejich provozovateli (těch výbuchů) tentokrát výjimečně nebyli Pat a Mat, ale nejváženější „komentátoři“ pozvaní po summitu do ČT (a poté jejich žvásty rozválcované v Bakalových tištěných médiích, jejichž zvláštností je, že je sice skoro nikdo už nečte, ale právě proto jsou pak zpětně zase citována ČT a ČRo). Z toho lze dovodit překvapivý závěr, že Bakala tajně obnovil vydávání Rudého práva, neboť platí axiom z našich časů převratových: „Česká televize lže, jako když Rudé právo tiskne. 

Soudruzi vybuchli (Klvaňa, Joch, Votápek, rozhlasový Dvořák a další kovaní rusobijci – jiní pochopitelně do studia nesměli, protože by šířili dezinformace). Vybuchli jako jeden muž, protože stranická disciplína je i pro současné bolševiky posvátná. Bouřili, že prý je skandální, že Biden (kterého do té doby milovali) vůbec o setkání s Putinem požádal – a navíc se ho ještě zúčastnil. Lkali, že přece musel vědět, že to nelze tváří v tvář „zabijákovi“ z Kremlu vyhrát. O Bidenově demenci sice přímo nemluvili (to je zakázáno asi tak, jako bylo kdysi v případě Brežněva), ale z podtextu výbuchů a bezzubého skřípění zubů to jako krása nechtěného prosvítalo jako přes pauzák.

Aby ne, když jako jedinou faktickou věc, jíž prý summit dosáhl, bylo opětovné povolání velvyslanců (a jejich diplomatického personálu) do Moskvy a Washingtonu. A to právě ve chvíli, kdy Babiš tolik žadonil, aby nám soudruzi z NATO a EU podali důkaz „solidarity“ po vypovězení ruských diplomatů z Prahy (a odvetou z Moskvy) – a také aspoň někoho vypověděli. A hle, oni naopak je zase zvou zpět. Velmi to připomíná Havlovu „operaci“ proti našemu zbrojnímu průmyslu (hlavně na Slovensku, jeden z inspirujících momentů rozpadu federace), po němž naše trhy okamžitě obsadily Spojené státy, Německo, Izrael a další naši „noví spojenci“.

Kompas na špičce nosu

Ten řev a následné ticho (jako by se summit vůbec nekonal) má však daleko závažnější důvod. A právě ten soudruzi revolucionáři a válečníci nedokázali skousnout. Biden se chtěl s Putinem setkat především proto, že nedlouho předtím Washington na poslední chvíli cuknul s vyvoláním fatálního konfliktu s Ruskem. Podvod s prezidentskými volbami, které odstranily Trumpa a kódy k jaderném kufříku posuly k Bidenovi, měl přece primárně právě tento účel. Trump odmítl vyvolat otevřenou válku s Putinem, naopak stahoval vojáky z desítek konfliktů vyvolaných a udržovaných USA. 

Biden (respektive jeho „vice“ Kamala Harrisová, respektive v pozadí stojící „krvavá Hillary“ a celý klan Clintonovců) měl za úkol válku okamžitě vyvolat – či na jejím okraji alespoň co nejdéle balancovat. Důvodů je přehršel, ale ten hlavní je zcela jasný: Covidová operace se nepovedla. Dokonce ani Trumpa neodstranila, k tomu musel být dodatečně spuštěn státní převrat zfalšovaných voleb. Dopadla však nejvíce na jejího organizátora – na USA a Západ obecně. Způsobené hospodářské škody se opět týkají především Západu.  

Nepodařilo se totiž zatím rozjet „Velký reset“ plánovaný „Davosany“ (zase ten „Klaus“ – i když tentokrát jakýsi Schwab, ale kdo by zkoumal takové detailní prkotiny, že?). Bez souhlasu Ruska, a především Číny (Čína by třeba nakonec souhlasila, ale Putin řekl jasné NE), to prostě nejde. To je pouze poslední hřebík do rakve při sebevraždě Západu. Dolar se tak ještě dramatičtěji pohybuje na hraně zhroucení, EU k tomu přizvukuje svým „Zeleným údělem“, po němž reálné peníze fakticky přestanou existovat – ale zbývající svět je dál mít bude: juany, zlatem podložený rubl atd. Takovou situaci dosud nic než válka neumělo vyřešit.

Válka na dotek

Biden však své protektory a „dosaditele“ zatím dramaticky zklamal. Dokonce tak, že ti, kteří volební podvod zorganizovali – a tím současně dosáhli i své nepatrné převahy v Kongresu, respektive v Senátu (jeho souhlas je pro válku nezbytný) – náhle obrátili. A pokusili se mu „jaderný kufřík“ sebrat. Ještě otevřeněji než, ti naši výše zmínění troubové „komentátoři“, dali najevo, že Biden je dementní, takže kódy k jaderné válce by měl dostat do rukou „jejich“ Kongres. A to co nejrychleji. Není totiž jasné, zda se podaří za rok volební podvod zopakovat (zákon, který jej měl legitimizovat patrně neprojde) – a zákonodárný sbor se může radikálně proměnit. Stát se doslova Trumpův.  

K válce ale tentokrát scházelo již opravdu málo. Na hranicích Ruska od severu až po jižní moře „cvičily“ desítky tisíc vojáků NATO. Jeho „americký“ šéf Stoltenberg (stejně jako Nick Carter, velitel britského generálního štábu) již otevřeně „varovali“, že válka s Ruskem může vypuknout kdykoli. Téměř sto tisíc ukrajinských vojáků stálo na hranici Donbasu. A z druhé strany Rusko přisunulo na sto dvacet tisíc bojovníků a veškerou techniku. Současně provedlo „revizi“ svého jaderného potenciálu. A do Černého moře mířily přes Turecko americké válečné lodi. 

V té chvíli Biden „cukl“: Zavolal Putinovi, nabídl schůzku – a vzápětí se válečné lodi obrátily na cestu zpět. A Rusko po krátké době rovněž odsunulo své divize od obrany svých hranic. A NATO už jen formálně „docvičilo“ v největším nahromadění válečné síly od pádu sovětského bloku. A Stoltenberg začal mluvit o nutnosti „dialogu“ s Moskvou. A Biden v Evropě konstatoval, že přijetí Ukrajiny do NATO vůbec nepřichází v úvahu a plynovod Nord stream 2 bude bez sankcí. A Merkelová rovněž servilně kvokla, že s Ruskem musíme jednat (a Macron ji k tomu přizvukoval). Proč? 

Kubánská krize č. 2? 

Protože svět překonal svou další „karibskou jadernou krizi“. Ta první z počátku šedesátých let vznikla proto, že Sovětský svaz přesunul k hranicím USA na Kubu své jaderné rakety (jako odpověď na rozmístění těch amerických v Turecku). Tentokrát se gard obrátil: Západ obklíčil Rusko. Putin však dal jasně najevo, že neustoupí – a současně demonstroval svou aktuální převahu v raketové technologii, o dalších (například mikrovlnných) zbraních ani nemluvě. Být na Bidenově postu například Hillary, nepochybně by k válce přesto došlo. Jenže její alter ego Harrisová zatím Bidena z prezidentského křesla nevytlačila – a on ji poněkud výsměšně místo toho poslal do zemí latinské Ameriky „jednat“ o zastavení migrační vlny do USA.

V šedesátých letech se ujala legenda, že jaderné válce zabránil Kennedy s Chruščovem: oba prý couvli. Sověti demontovali a odvezli z Kuby své rakety, Američané udělali totéž z těmi v Turecku. Role obou lídrů je však absurdně přeceněna. Skutečný důvod byl ten, že v pozadí stojící „temné síly“ (nikoli jen Rockefelleři) usoudili, že vojensky došlo k příliš těsné „paritě“, takže vítězství by to bylo v lepším případě jen Pyrrhovo. A stejně již rozjížděli „operaci konvergence“ (dle Brzezinského), která měla přes Pražské jaro, politiku „détende“ a Gorbačovovu zradu zlikvidovat sovětský blok zevnitř. To se sice povedlo, ale vsadili na špatného koně. Jelcin se propil ke smrti – ale úplně předat Rusko Západu nestačil. No a Putin to zastavil. Takže jsme se v kruhu dostali ke „kubánské krizi č. 2“ – která ale opět nevyšla.

Tea party s Reaganem

Svět byl znovu jen „pár centimetrů“ od jaderné apokalypsy. Samozřejmě – planetu by to nezničilo, ale „bohatý sever“ (v tomto případě nemá smyslu už ani hovořit o Východ – Západ) by to zlikvidovalo poměrně dokonale. A proto – právě tak jako v prvním případě – není na místě přeceňovat roli aktuálních prezidentů USA a Ruska. Rozdíl je jenom v tom, že Vladimír Putin byl dostatečně včas informován o pokusu napadnout Rusko – a nevsadil na Trumpovu snahu o návrat Spojených států domů – ale dál intenzivně pracoval na obranném potenciálu své obrovité země. Podařilo se mu opět dosáhnout paritu – respektive dokonce v řadě oblastí převahu nad Spojenými státy. 

Ony „síly v pozadí“ (stojí stejně tak za Covidem jako za Velkým resetem) došly k závěru, že ještě není vhodná chvíle. Vyšponovali situaci na samou hranu – a pak nechali „starou školu“ Bidena, aby to „vzal na sebe“, a na poslední chvíli „cukl“. Summit byl již jen nezbytnou dohrou této fáze „studené války č. 2“. Byl nutný, aby se (za zavřenými dveřmi, bez informací pro média a bez telefonních linek) dohodla další pravidla hry. Šlo o jedno z nevýznamnějších jednání mezi prezidenty Spojených států a Ruska, proti němuž jsou „slavná“ setkání Gorbačov – Reagan jen odpolední čajíček. 

Jistě, Reagan chtěl před Gorbačovem (na podzim roku 1983) rovněž zaútočit na SSSR (a celý sovětský blok) jaderným úderem. Ale to byl spíše „kovbojský“ reflex, který by měl šanci pouze v případě, že by tehdejší vůdce Andropov ztratil nervy. Což se nestalo, jak víme z toho, že stále ještě žijeme – a můžeme například psát a číst i tento článek.

Co s tím? 

Z toho ti naši válečničtí rozumbradové ztratili řeč. Proto je o summitu Biden – Putin v korporátních médiích takové ticho. Proto nemohou soudruzi rusofobové náhle přijít Bidenovi na jméno – a zoufale čekají, kdy jej v Bílém domě vystřídá Harrisová. Opravdu – takhle hloupí jsou. 

A tak jsme si jen zlikvidovali vlastní „špionážní centrálu“ (tzv. ambasádu) v Moskvě. Nikoli náhodou ji jeden čas vedl agent CIA Petr Kolář, který nyní „radí“ Tchajwanci Vystrčilovi v Senátu a připravuje generála (nejprve sovětského, nyní NATO) Pavla na prezidentskou kampaň. 

A ještě jsme k tomu nyní přidali zákon (už aby tady byl jiný parlament, který jej zruší), že se dostavby našich jaderných elektráren nesmějí účastnit ruské firmy (žádné jiné je stavět nemohou, protože neumějí). Snaha učinit nás také energeticky bezmocné a závislé na Bruselu a Washingtonu však nemůže vyjít. Až konečně větší část veřejnosti pochopí, o co se tu s námi hraje, dá to důrazně najevo. A ten převrat už nebude organizován CIA.

Bezpodmínečný první krok k tomu je opustit EU a vzít si zpět plnou kontrolu a suverenitu nad svou zemí. A první krok k tomu je volit na podzim v co největší míře ty, kdo to mají v programu. Jednoznačně. Ne jako „možná“. Taková strana tu k dispozici je. 

Ostatně soudím, že EU musí být zničena. 

Zdroj: protiproud.cz