Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

„Ukrajina by měla decentralizovat svou státní moc“, řekl český prezident Miloš Zeman. To vyžaduje změny v ústavě země, dodal český lídr. Podle něj bylo rozumné řešení vojensko-politické krize na Ukrajině stanoveno v minských dohodách, které „naneštěstí nikdo nedodržuje“.

Ukrajinské orgány musí – aby překonaly krizi – decentralizovat svoji moc. Toto stanovisko vyjádřil podle ČTK český prezident Miloš Zeman.

„Je třeba změnit ukrajinskou ústavu. Konkrétně v části decentralizace Ukrajiny, aby se všechny její regiony staly samostatnějšími,“ uvedl český prezident.

V prosinci Zeman řekl, že by Ukrajina neměla oslavovat válečné zločince. Český prezident veřejně vyzval Prahu, aby formálně protestovala proti jejich oslavování.

Dodal také, že české ministerstvo zahraničí „ostudně skrylo hlavu do písku“ a jeho hlava Tomáš Petříček „ani nezmínil české oběti banderovských vrahů“.

Miloš Zeman je známý svým přátelským postojem vůči Rusku a názory nepopulárními pro západní politiky. První v referendu zvolený prezident České republiky přijal tuto funkci v roce 2013. Předtím volil české prezidenty parlament. V roce 2018 Zeman opět vyhrál prezidentské volby.

Druhé funkční období prezidenta bude poslední v jeho politické kariéře – již během setkání se svými stoupenci a členy volebního týmu uvedl, že nezmění ústavu České republiky a nebude po třetí kandidovat. „Toto je moje poslední politické vítězství, za ním nebude žádná politická porážka“, dodal.

Minský protokol, o němž Zeman hovořil ve smyslu jeho aktivizace, podepsali zástupci Ukrajiny, Ruska, OBSE a samozvaných republik Doněcka a Luhanska (DPR a LPR) v září 2014.

Po asi šesti měsících, v únoru 2015, strany uzavřely minské dohody, v souladu s nimiž se zavázaly, že budou přispívat k postupnému snižování konfliktu v Donbasu a ke vzniku příměří.

Kromě toho strany konfliktu, tj. Kyjev a samozvané republiky, garantovaly stažení těžkých zbraní, tedy tanků a těžkého dělostřelectva. Čtyři roky po podpisu dohod však většina jejich ustanovení zůstává nesplněna. Konflikt stále pokračuje a strany se opakovaně obviňují ze vzájemného ostřelování. S pomocí těchto dohod se však podařilo ukončit akutní fázi konfliktu.

Kyjevské úřady Rusko označují za „stát-agresora“ a pravidelně vznášejí obvinění ze zasahování do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Moskva všechna obvinění popírá a označuje je za nevhodná. Rusko opakovaně uvedlo, že není jednou ze stran konfliktu na Ukrajině, ani aktérem minských dohod.

Boje na východě Ukrajiny započaly v dubnu 2014, kdy se Doněcká a Luhanská oblast Ukrajiny po převratu v Kyjevě prohlásily za nezávislé republiky. V reakci na to nová ukrajinská moc zahájila „protiteroristickou operaci“ a v Donbasu začala občanská válka v plném rozsahu – za pět let během ní zemřelo zhruba 13 tisíc lidí. Z Donbasu od té doby uteklo na Ukrajinu, do Ruska a Evropy na 1,5 milionu obyvatel.

Problém Donbasu představuje jedno z klíčových témat ve volební kampani kandidátů na prezidenta Ukrajiny. Současný prezident Petro Porošenko například ve svém volebním programu zmiňuje tři témata: „armáda – víra – jazyk“. Tento program předpokládá konsolidaci kurzu Ukrajiny směrem k členství v NATO, které by podle prezidenta mělo být v budoucnu zárukou bezpečnosti. Konflikt v Donbasu však zůstává ve „zmrazeném“ stavu, což ovšem koliduje s podmínkami vstupu do Severoatlantické aliance.

Originál: Článek Иван Апулеев - Лидер Чехии Милош Земан выступил за децентрализацию власти на Украине vyšel 20. března 2019 na gazeta.ru.

Zdroj: gazeta.ru