Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

V neděli 18. listopadu se v Paříži u Vítězného oblouku (Arc de Triomphe) shromáždili státníci u příležitosti 100. výročí konce první světové války. Absurdním způsobem byl oblouk z doby Napoleona příhodným místem konání – protože ceremonie a prázdné řeči prezidenta Emmanuela Macrona byly „triumfem“ lží a otřepaných frází.

Mezi mezinárodními představiteli, jichž bylo odhadem 70, byli americký prezident Trump a jeho ruský protějšek Vladimír Putin. Jeden z nich seděl po boku Macrona, druhý vedle Macronovy manželky. Německé kancléřce Angele Merkelové se také dostalo pocty sedět vedle francouzského prezidenta.

Macronův proslov k vysokým představitelům měl být výzvou k mezinárodnímu multilateralismu. Nabádal k „bratrství“ z důvodu světového míru. Také ostře kritizoval „nacionalismus“, neboť představuje nebezpečí pro mír – tato poznámka byla zřejmě namířena na Donalda Trumpa, který se nedávno vychloubal svou politikou a použil při tom právě toto slovo.

Avšak ironicky vše, co souviselo s ceremoniálem a Macronovým projevem, rezonovalo s jingoistickým francouzským nacionalismem, nikoliv multinacionalismem, k němuž se hlásí. Během doby, kdy politici seděli u Vítězného oblouku, Macron kráčel po kruhové promenádě a vzdal hold shromážděným francouzským vojenským jednotkám, vyzbrojeným puškami a bajonety. Francouzská hymna - Marseillaisa - zazněla dvakrát, jednou ji zahrála vojenská dechová hudba, podruhé ji zazpíval vojenský pěvecký sbor. Součástí ceremoniálu byl také přelet formace letadel, zobrazujících modrou, červenou a bílou francouzskou trikolóru.

Ve svém projevu Macron mluvil o vojácích, kteří přicházeli z celého světa, aby „zemřeli za Francii“ během první světové války 1914-18. Dokonce v jednu chvíli řekl, že válka byla bojována za „vizi Francie“ a její „univerzální hodnoty“.

Byly to jen žvásty ve francouzském stylu. Není divu, že se ruský prezident Putin v té chvíli očividně nudil, když Macron začal básnit.

Řečnění a připomínky byly zcela odtrženy od současné reality, plné konfliktů a mezinárodního napětí.

Uprostřed „bratrstva“, na které se Macron odvolával, byl izraelský premiér Benjamin Netanjahu, jehož vojenské síly stále bombardují a zabíjejí palestinské civilisty na nelegálně okupovaném území. Také byl přítomen ukrajinský prezident Petro Porošenko, jehož ozbrojené milice stále terorizují lid na východní Ukrajině s očividným cílem vyprovokovat válku mezi aliancí NATO, kterou řídí USA, a Ruskem.

Při poslechu Macrona by si člověk pomyslel, že 1. světová válka vypukla záhadně bez konkrétních příčin, a že přibližně 10 milionů vojáků padlo v hrdinných bojích za ušlechtilé principy.

Samozřejmě, že se Macron nezmínil o imperialistickém podněcování k válce, ani barbarském obětování lidí jako otroků ve službách národních kapitalistických mocenských zájmů.

Je to groteskní. Když světoví vůdci nasadili vážnou tvář, a nehlasně vyslovovali prázdné fráze o míru, celá událost byla triumfem nad pohřbením reality a přetrváváním příčin válek, a také zakrýváním viny skutečných viníků, odpovědných za války. Mezi válečnými zločinci, kteří měli na sobě smuteční černý oblek, byl bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který v roce 2011 zahájil bleskovou válku aliance NATO proti Libyi.

Zatímco zaznívaly prázdné, libé fráze, člověk se nedokázal ubránit tomu, aby si nevzpomněl na některé z nejzřetelnějších rozporů z poslední doby, které byly blokovány s orwellovskou efektivitou.

Právě tento týden se objevily zprávy o strašlivém počtu obětí z řad civilistů, což má na svědomí americké letectvo, když bombardovalo město Rakká v Sýrii. Letecké údery ze strany letectva USA, provedené v loňském roce, srovnaly toto město se zemí – údajně se snažily porazit teroristickou organizaci ISIS. Přibližně 8 000 těl civilistů, zejména žen a dětí, nyní objevily syrské vládní jednotky. A to pouze odklidily sutiny z velmi malé části města.

To, co Američané napáchali ve městě Rakká, je obrovský válečný zločin - o to více, neboť americké vojenské jednotky a jejich partneři z NATO, Británie a Francie, jsou přítomni v Sýrii nelegálně, a napadají suverénní území této země.

Zatímco Macron říkal světovým vůdcům o „vizi Francie“, zuřily v Jemenu těžké boje o přístavní město Hudajdá, jejichž cílem je zničení celé populace. Genocidní válku proti této zemi, kdy až 16 milionů lidí je na pokraji hladomoru, zcela podporují Francie, USA a Británie, které dodávají bojové letouny a bomby agresivním silám Saúdské Arábie a Emirátů.

Mohli bychom zmínit ještě další konkrétní konflikty, kdy jsou viníci zcela jasně identifikováni. Například podpora v řádu milionů dolarů ze strany Washingtonu pro prapor Azov a další neonacistické milice na Ukrajině, které otevřeně následují příklad genocidního chování Hitlerovy Třetí říše, aby vyhladily etnické Rusy.

Mohli bychom také zmínit, jak se síly NATO, vedené USA, nadále rozšiřují směrem k ruským hranicím a nehorázně provokují. Vojenské cvičení NATO, které se uskutečnilo na začátku tohoto měsíce v oblasti Arktidy, přiléhající k severní hranici Ruska, bylo vůbec nejrozsáhlejší od dob studené války a představovalo nestoudnou hrozbu v souvislosti s nacvičováním invaze. Oznámení ohledně odstoupení od další smlouvy o kontrole jaderných zbraní ze strany Washingtonu je bezohledným podkopáváním globální bezpečnosti.

Washington vyhrožuje Číně námořními silami v blízkosti námořního teritoria Pekingu v Jihočínském moři. Washington blokuje Írán nezákonným hospodářským bojem a otevřeně agituje pro změnu režimu. Washington prohlásil Venezuelu, Nikaraguu a Kubu za „trojku tyranie“ a vyhrazuje si právo kdykoli ohrozit každou z těchto zemí vojenskou invazí.

Mezitím tento víkend Rusko uspořádalo v Moskvě mírové rozhovory mezi bojujícími stranami v Afghánistánu. Mělo jít o velký průlom ve snaze přinést mír Střední Asii, kde 17 let zuří násilí – od té doby, kdy americké vojenské síly zahájily přetrvávající vojenskou okupaci, údajně s cílem porazit terorismus.

Na jiném místě se Rusko spojilo s Tureckem, Německem a Francií s cílem svolat summit o mírové obnově Sýrie. Poslední summit, který se konal v Ankaře na konci minulého měsíce, navázal na několik předchozích setkání v Astaně a Soči, k nimž došlo zejména na základě podnětu ruského lídra Vladimira Putina, s cílem podpořit politické urovnání v Sýrii, kde téměř osm let zuří válka – kterou tajně rozdmýchal Washington a jeho spojenci kvůli změně režimu.

Francouzský prezident Macron hovořil o „multilateralismu“ v souvislosti se světovým mírem, nicméně ty země, které pravděpodobně podporují a uplatňují multilateralismus v praxi, jsou Rusko a Čína, a to v rámci výzev a politiky globálního partnerství a ekonomického rozvoje.

A přesto to jsou právě tyto země, Rusko a Čína, které jsou nejvíce zatíženy americkými a evropskými sankcemi, a proti nimž jsou namířeny americké vojenské provokace.

Jednostranný, nezákonný imperialismus, který vyvolal 1. světovou válku a o 20 let později 2. světovou válku, je stále živý a nebezpečně silný. Musíme se jen rozhlédnout po současném světě, abychom si to uvědomili. Když si však viníci libují v triumfu hovadin a nesmyslů, potom také zároveň víme, že svět je opět ve velmi vážném nebezpečí.

Originál: World War I Homage – A Triumph of Lies and Platitudes vyšel na Strategic Culture Foundation 12. listopadu 2018.

Zdroj: zvedavec.org