Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

V první únorový den se v českém prostoru objevila zpráva o tom, že afghánská vláda drží už jen 53,8 procenta ze 407 okresů. Zbytek Afghánistánu je buď pod kontrolou Tálibánu, nebo se o něj bojuje.

Zpráva bez optimismu

V nové zprávě informace publikoval 30. ledna 2019 úřad amerického zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu (Special Inspector General for Afghanistan Reconstruction, SIGAR). Zpráva má 296 stran.

Je to fešácká graficky načančaná zpráva. Každý, kdo si ji otevře, hned hledá údaje o úrovni bezpečnosti, o válečné situaci. V téměř tří set stránkové publikaci každého zajímá 5 nejdůležitějších grafů a zhruba 10 stran textu s válečnickými statistikami. O neúprosných číslech ze zprávy SIGAR vyšla po celém světě, tedy i v ČR, ne příliš rozsáhlá zpráva.

Někdo si může zprávu SIGAR vykládat i jako předběžné alibi k tomu, proč chce Trump z afghánské hornaté bažiny odsunout své vojáky a vojačky.

Proto se také ze zprávy dozvíte, že jste loni měli největší šanci stát se mrtvolou v provinciích Kábul a Nangarhár. V provincii Kábul podle zprávy je evidováno 5 452 652 osob a bylo zde spácháno 1 703 útoků. V provincii Nangarhár žilo 1 864 582 osob a byly vystavené 1 517 útokům. Celkem v zemi žije přes 33 329 000 osob a v roce 2018 na území státu došlo k 8 260 útokům.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní koncem ledna 2019 sdělil, že od září 2014, kdy se ujal funkce, bylo zabito 45 000 příslušníků bezpečnostních složek. Proto se nelze divit, že ve zprávě SIGAR je uveden povzdech, že afghánské bezpečnostní složky mají v současné době 308 693 členů, což znamená, že zaplněno je pouze 87,7 procenta pozic (nejméně od ledna 2015). Verbování nových vojáků představuje v Afghánistánu značný problém, protože nepřítel (Tálibán) stojí před branami – je jenom otázkou času, kdy vstoupí do Afghánistánu jako vítěz politického dohadování s Američany.

Celá publikace se ale snaží alespoň o mírně optimistické ladění.

Informování veřejnosti nad zlato

V každé válce již od starověku probíhá to, co méně inteligentní živočichové nazývají hybridní válkou. Prostě každý klame každého a zneužívá proti každému cokoliv. Proto zprávy z bojišť jsou zásadně zkreslené, pravda je zakázána, protože ji nepřítel ihned zneužije.

Přesto moderní a technologiemi stále více nadívaná společnost, uvolňuje stále více informací o situaci v oblasti bojů. Není jiného zbytí, protože když vojáci oficiálně neřeknou, co se nepovede, do druhého dne se to stejně dostane ven. Digitální společnost nás nutí k jisté otevřenosti, ale odtajní se jenom viditelné kulisy, samotné tragédie násilí jsou ve stínu nevyřčených souvislostí.

Víme také kolik aut, děl a vrtulníků kdo do Afghánistánu dodal. Jsou to totiž informace spíše nepodstatné. Jenom rámují situaci.

Z oficiálních informací však lze poznat, jak zvyšují Američané snahu podpořit afghánské bezpečnostní síly, které ztrácejí stále více lidí, a pomalu, po drobných procentech, nezadržitelně uďobává Táliban z území, kde je pánem oficiální afghánská vláda.

Informační otevřenost (v míře nutného) proto působí v současnosti zároveň jako alibi – jako důkaz toho, proč musí aliance z Afghánistánu zmizet.

Informace a číslíčka, procentíčka, to všechno navozuje dojem, že jde o jistý „systémový“ problém, o postupné řešení. Prostě jednoho dne se zjeví analýza, že je třeba hodit flintu do žita. Ale má to díky grafům a procentům a číselným řadám nádech „řešení“ problémů.

Čili paradoxně, čím více bude uveřejněno informací, tím více v záplavě jejich vyhodnocování alias analýz, bude průšvih připadat jako řešení problému. Čili maximálně otevřená společnost zajistí pro porážku adekvátní psychoterapii vypadající jako cesta do relativně pozitivního působení při řešení problému…

Paradox

Proto utajování informací ani jejich zveřejňování nemá žádný mimořádný účinek. Obojí končí v bažině relativismu. Jediní, kteří z toho mají příjemný užitek, jsou tajné služby islámských států – analyzují veškeré informace a přicházejí na to, jak se státy NATO (tedy politici a vedení aliance) rozkládají, a jak jim v tomto rozkladu ještě pomoci, aby z nich zůstala jenom hromada vlhkého písku…

Afghánské působení NATO vnímají tajné služby islámských států jako selhání západní aliance. Jde pro ně o velmi zajímavý studijní materiál o rozkladu nadřazenosti liberálních psů ze Západu.

Zdroj: prvnizpravy.cz