Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Autorkonstatuje ostudné používání dvojího metru „liberálních elit“ vůči islámu, jenž má na Západě nahradit křesťanskou civilizaci – bez ohledu na to, zda tak činí ze strachu, nebo jako vědomá Pátá kolona.

Největší světový nákupní portál Amazon, prodává mnoho halloweenských kostýmů. Jednou z novinek v roce 2016 byla „sexy burka“, typický tmářský plášť, který Taliban a Islámský stát nutí nosit ženy. Ale prodej sexy burky, kterou Amazon ve Velké Británii prodával za 18,99 britských liber, netrval dlouho.

Komerční kolos Jeffa Bezose odstranil tuto položku z webové stránky poté, co byl Amazon zaplaven obviněními z „rasismu“, „islamofobie“, propagace islámského oděvu bělošskou modelkou a použití „náboženského oděvu pro komerční účely“. „Jste odporní, moje kultura není váš kostým“, napsalo mnoho islámských věřících. Jiní použili méně okouzlující tón: „Ať jste kdokoliv, měli byste se bát Alláha. To není vtip.“

Mluvčí Amazonu reagoval pohotově: „Všichni prodejci musí dodržovat naše prodejní pokyny a ti, kteří je nedodržují, ponesou důsledky, včetně možného odstranění jejich účtu. Výrobek, na který se ptáte, již není k dispozici.“

Urážet dovoleno?

Halloweenská parodie na globální symbol ženského útlaku tedy byla cenzurována. Protože islámské závoje naprosto odporují západním hodnotám svobody, rovnosti a lidské důstojnosti, tak tato relativistická progresivní mentalita hájí tyto islámské závoje, tak jak hájí burkiny - s loajalitou.

To je ovšem dvojí metr. A co halloweenský kostým „sexy jeptiška“, který zesměšňuje katolickou církev? I přes protesty mnoha katolických zákazníků je „sexy jeptiška“ na Amazonu stále v prodeji. Není to forma „křesťanofobie“? Také jeptiška je náboženská postava, zatímco burka je pouhé oblečení.

Například The Guardian, nejrenomovanější britské liberálně-levicové noviny. Když hudební skupina Pussy Riot provedla své urážlivé tříminutové vystoupení v katedrále Krista Spasitele v Moskvě, za které šly dvě ze tří účinkujících raději do vězení, než aby se zřekly textu (třetí se omluvila, aby se vyhnula vězení), noviny ji bránily jako „čistou protestní poezii“. Když politická skupina PEGIDA svolala protest proti islamizaci Německa, stejné médium ji označilo jako „upíra, kterého musíme zabít“. Stejný dvojí metr se rovněž objevil během bitvy o vybudování mešity poblíž Ground Zero, kdy liberální média podporovala muslimskou komunitu.

Autocenzura

V lednu 2006 oznámil nejznámější norský karikaturista Finn Graff, že cenzuroval sám sebe ve věci Mohameda. Graff nikdy neměl problém s děláním si legrace z křesťanů, které vždy kreslil oblečené v hnědé košili se svastikou. Graff nakreslil i několik kontroverzních protiizraelských kreseb, z nichž jedna zobrazovala izraelského premiéra Menachema Begina jako velitele nacistického koncentračního tábora.

Totéž se stalo německo-americkému filmaři Rolandu Emmerichovi, režisérovi mnoha katastrofických filmů. Opustil plán zničit na velkém plátně nejsvatější místo islámu ze strachu z vyvolání fatwy (náboženský názor) vyzývající k jeho smrti. Emmerich chtěl pro svůj film „2012“ strhnout Kaabu, kultovní strukturu ve tvaru kostky ve Velké mešitě v Mekce. Emmerich řekl: „Křesťanské symboly můžete ve skutečnosti nechat rozpadnout, ale pokud byste to chtěli udělat s [nějakým] arabským symbolem, dočkali byste se... fatwy.“ Alespoň byl upřímný.

Charlie Hebdo

Po masakru většiny zaměstnanců francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo, všechny hlavní západní liberální noviny, televizní sítě a fotografické agentury, počínaje „velkou trojkou“ (MSNBC, CNN a AP) soutěžili ve zdůvodňování svého ostudného rozhodnutí cenzurovat obálku Charlie Hebdo, na které islámský prorok Mohamed říká „vše je odpuštěno“. CNN řekla, že by to mohlo urazit „city muslimských diváků“. O rok později, když Charlie Hebdo publikoval novou obálku zobrazující židovsko-křesťanského „boha zabijáka“, CNN ho ukázala raději než islámského proroka.

V roce 2015 BBC popsala obálku Charlie Hebdo, ale neukázala ji, o rok později, když Charlie Hebdo vydal novou antikřesťanskou obálku, se britská síť stejně nezachovala. Stejný dvojí metr použily i britské konzervativní noviny The Daily Telegraph, které nezveřejnily obálku s karikaturou Mohameda, ale zveřejnily jednu s Abrahámovským bohem.

Associated Press zcenzuroval v roce 2015 islámské karikatury Charlie Hebdo také. Důvod? „Úmyslně provokativní.“ V roce 2016 však agentura neměla potíže s ukázáním nové obálky zobrazující ne Mohameda ale židovsko-křesťanského boha.

Ostudný dvojí metr

Tento dvojí metr liberální elity vyšel najevo také v New York Times, které z „úcty“ k muslimské víře cenzurovaly Mohamedovy karikatury Charlie Hebdo – a přitom se rozhodly, v naprosté neúctě, že Gray Lady (poznámka překladatele: Šedá dáma, přezdívka New York Times) mohla a měla by publikovat dílo Nikki Johnson „Vejce Benedikt“ vystavené v Milwaukee Art Museum, ve kterém tvoří kondomy různých barev tvář papeže Benedikta XVI.

„Chalífa“ Islámského státu, Abú Bakr al-Baghdadí, zesměšněný Charlie Hebdo, spustil kvůli „nenávistným projevům“ autocenzuru, zatímco dílo Chrise Ofiliho „Svatá Panna Marie“, ve kterém je Ježíšova matka pokryta výkaly a obrazy pohlavních orgánů, bylo novinami New York Times bráněno jako „svoboda projevu“. Znamená to snad, že některá náboženství jsou si rovnější než ostatní?

Pokud proti něčemu násilně protestuje nějaký imám, liberální elita vždy podporuje falešné obvinění z „islamofóbie“. Je-li pokojný protest veden katolickým biskupem, stejná elita jej vždy odmítá ve jménu „svobody projevu“.

Zapomeňte na „sexy burku“. Na Halloween je k dispozici jen „sexy jeptiška“, zatímco „chalífa“ Baghdadí může své jezídské a křesťanské sexuální otrokyně znásilňovat beztrestně.

Zdroj: cs.gatestoneinstitute.org