Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být hůř říkají optimisté v Americe, kdykoli přijde řeč na úpadek odvahy většiny jejich politiků kritizovat černé spoluobčany, když jde o problémy, které si způsobují sami, jak už je vlastní každé odrůdě homo sapiens bez rozdílu barvy kůže.

Tato zbabělost, skrývaná závoji ctností a motivovaná nutností podkuřovat černým voličům, je jednou z předních příčin nástupu černého rasismu ve Spojených státech. Jev byl zdokumentován v řadě knih, z nichž patrně nejlepší je dílo Colina Flahertyho „White Girls Bleed A Lot“: The Return of Racial Violance to America And How the Media Ignore It. Fakt sám o sobě je burcující, ale mnohem víc znepokojující je, že každý, kdo se odváží byť jen naznačit, že američtí černoši jsou částečně zodpovědní za svoji nepříznivou pověst, je okamžitě označen za rasistu, postaven před tribunál a vezměte na to jed, odsouzen.

Když bílý Američan zahyne následkem policejního násilí, nejsou žádné protesty a rabovačky, které se rozšíří po celé zemi. Vzpomínám si velmi dobře na video z Dallasu před pár roky, kdy při policejním zákroku byl ležící muž přitlačen k zemi, ne kolenem, ten chvat američtí policajti pochytili od izraelských kolegů později, tak tvrdě, že zemřel. Místní deník Dallas Morning News napsal, že oběť, jistý Tony Timpa, křičel a prosil o pomoc nejméně třicetkrát policisty, kteří na něm leželi a „připíchli“ jeho krk, ramena a kolena k silnici. „Zabijete mě!,“ opětovně křičel. Když ztratil vědomí, spoutali ho aniž se někdo obtěžoval přezkoušet jeho dech a puls. Než přijela ambulance byl Tony Timpa mrtev. Žádné celostátní demonstrace a bouře se po této smutné události nekonaly.

Každé neúměrné policejní násilí na občanech je odsouzeníhodné a trestné. Rozdíl je v tom, že černoši jej dokáží mnohem lépe politicky využít, protože jejich kampaně podporují elity Demokratické strany a nátlakové skupiny jako jsou Antifa a Black Lives Matter. Jak řekl známý černošský ekonom Walter Williams: „Vždy jsou jiní, kdo těží z rasových potyček a sporů. Tyto incidenty jsou zneužity politiky a aktivisty, kteří se snaží šířit víru mezi liberály, že diskriminace a útisk jsou jedinými hnacími silami žalostného údělu černých spoluobčanů.“

Existenci policejního rasismu, který vede k většímu počtu mrtvých černochů, statistika nedokazuje. Heather Mac Donald z Manhattanského výzkumného institutu zjistila na základě údajů New Yorské policie, že její příslušníci zastřelili v minulém roce devět neozbrojených černochů a devatenáct neozbrojených bělochů. Podle ní počet policií zastřelených, neozbrojených černochů představuje 0.1 procent všech Afroameričanů, kteří v roce 2019 zahynuli násilnou smrtí. Akademie věd ve Filadelfii potvrdila, že „ celostátně nezjistila žádný významný rasový rozdíl mezi počtem obětí smrtelných zásahů policistů.“

Převládající mínění, nazvěme je liberální, hlásá že Amerika je infikovaná „systematickým rasismem,“ který je údajně všudypřítomný. Často se schovává za fasádou falešné bílé dobrotivosti. Jindy se projevuje otevřeně, aby menšiny ponížil a černochy udržoval v pocitu druhořadosti a podrobení. Útlakem a rasismem trpí především nevinní černí chlapci, zatýkaní, věznění a zabíjení sadistickými policisty, kteří jsou nad zákonem. Kampaně o systematickém rasismu a násilí páchaném na mladých černých Američanech jsou zdrojem rostoucího přesvědčení, že bělochům je třeba ukázat jejich místo a že je čas, aby odčinili hříchy svých předků a svoji vlastní bigotnost. Televize ABC11 v městě Cary v Severní Karolině vysílala 8. června záběr z veřejného pokání, při němž tři bílí policisté a další místní obyvatelé umyli nohy černé kněžce Legacy Church a jejímu muži. Co nové zlé krve tento biblický počin vyvolá!

Základní článek kodexu černého rasismu stanoví, že předpoklad neviny je blbost. Každý běloch je rasistou od narození, i když mlčí jako ryba. Čtěte plakáty vylepené na domech anebo standarty demonstrantů, kde vás poučí, že WHITE SILENCE IS WHITE VIOLENCE. Svým mlčením pácháte násilí. A basta!

Jinou ukázku černého rasismu jsme viděli nedávno na Fox News v dokumentárním pořadu Tuckera Carlsona. Mladou bílou ženu zastaví na ulici během protestů muž, který je běloch, a představí se jako aktivista pracující pro Black Lives Matter.

„Můj šéf mi nařídil, abych vás přiměl pokleknout,“ řekne, „protože máte bílé privilegium. Oni chtějí, aby každá bílá osoba poklekla a tím osvědčila svoji solidaritu.“

Dívka pomalu beze slova poklekne na chodník.

„A mohla byste se prosím omluvit,“ žádá muž,“ víte zač, za to své privilegium.“ Když dívka se tváří, že nerozumí, co po ní chce, dodá: „Jen řekněte omlouvám se.“

„Ano,“ šeptne dívka.“ Hledám slova, jak bych vám poděkovala.“

Mnozí členové vládnoucí elity budou sledovat ze záznamu tuto scénu s dojetím a považovat ji za inspirující—mladá žena klečící a kající se---ale za co konkrétně? Jistě za nic, co sama udělala. Ne, byla vyzvána k tomuto ponížení a pokorně je přijala jako daň ze svého bílého dědictví. Jaký zářný příklad rasového soužití!

Ale spousta Američanů tomu bude rozumět zcela jinak. Budou v tom vidět rasistický útok a obrovské uchvácení moci. Obviňování ze „systematického rasismu“ představuje pohrůžku celému bílému obyvatelstvu. Všichni Američané ví, že rasismus je největší tabu ve Spojených státech. I nevinné přeřeknutí nebo sebemenší poznámka může vyvolat ostrý nesouhlas, společenské a profesionální sankce, ostrakismus. Dává těm, kdo se rasismem ohánějí, jak velký vliv, tak prostředek zastrašování. V tom spočívá vážná hrozba pro miliony Američanů.

Podle průzkumu časopisu Rolling Stone sedmdesát pět procent bílých Američanů prohlašuje, že mají strach z „reverse racism“ nebo „anti-white racism“, jak zní politicky správný eufemismus černého rasismu, který se smí v Americe používat. Jed je jed, ale podávaný na zlaté lžičce snáze ošálí.

Zavádějící název Antifa je podobným klenotem z Orwellova „doublespeaku.“ Navrch huj, vespod fuj.

Znám profesory na jedné kalifornské univerzitě, kteří si rozhovory s černými studenty ve své pracovně nahrávají, aby se pojistili proti nepravdivým obviněním a následnému rasovému vyhrožování a vydírání.

Co se dnes děje v Americe není jen pokus destabilizovat občankou společnost, je to především organizovaný, násilný odpor proti autoritě státu. Žádná poslední bitva nevzplála, z toho se Spojené státy dostanou, a někdo, nejspíše Donald Trump, si polepší. Ale nástup černého rasismu je také předzvěst toho, nač tam mají zaděláno, a co může časem vykvasit v revoluci nebo občanskou válku. Nezapomínejme, že v téhle zemi má kolt každé nemluvně.

Kdo byl George Floyd

Smrt George Floyda vyvolala nepokoje v Americe podobající se občanské válce, které nabývají podoby celosvětového hnutí proti rasismu a policejní brutalitě.

Sdělovací prostředky učinily z Floyda poloboha, ačkoli byl jen člověk a jako každý z nás měl svoje dobré i špatné stránky, cnosti i slabosti.

O mrtvých jenom to dobré. Ale když čteme policejní zápisy, vyšetřovací protokoly a soudní výnosy týkajícími se George Floyda nemůžeme se ubránit pocitu, že u něho,

navzdory chvalozpěvům převažoval charakter neladný k idolu, jímž se stal.

Floyd doplňoval svoje chatrné školní vzdělání častými pobyty ve vězení, které se stalo školou jeho života. Na začátku své kriminální kariéry dostal postupně dvakrát deset a jednou osm měsíců za krádež, obchod a držení kokainu. Podle soudních spisů, které uveřejnil britský Daily Mail, Floyd přišel do Minneapolis rovnou z texaského vězení, kde si odseděl pět let za loupežné přepadení. Když ho policisté zatýkali pro použití falešné dvacetidolarové bankovky, byl pod vlivem silných chemických drog.

Bylo v nejlepších mužných letech, když zemřel. Měl před sebou skvělou budoucnost kriminálníka, ale osud rozhodl, že bude polobohem.

Zdroj: zvedavec.org