Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Na tento novozákonní příměr jsem si musel tento týden vzpomenout vícekrát. Nejprve v debatě v rozhlase o Evropské armádě, potom při diskuzích o sankcích – nesankcích proti České republice, Polsku a Maďarsku za neplnění kvót pro přijímání migrantů.

Došlo přitom i na iracionální výroky nového francouzského prezidenta o nutnosti přijímání současné vlny migrantů z Afriky se současným odmítáním volného pohybu pracovních sil (zvláště pak těch z Východu) v rámci Evropské unie.

Když k tomu připočtu neskrývanou tendenci k oslabování euroatlantické vazby, bez které se až do loňského překvapivého vítězství Donalda Trumpa neobešla žádná koncepce evropské bezpečnosti, zjišťuji, že vlastně žijeme v úplně jiné Unii a Evropě než před rokem. Zůstalo jen velmi málo starých principů a jistot, naopak jevy, které jsme ještě vloni považovali za negativní a nebezpečné, nabyly takové důležitosti, že Evropská komise riskuje další roztržku, která může skončit podobně jako Brexit.

Prosazování nefungujících a nesmyslných imigračních kvót v kombinaci s požadavky na administrativně-ekonomické omezování volného pohybu pracovních sil z východních členských zemí na západ EU jde přímo proti principům evropské integrace. Současná podoba přílivu běženců z oblastí Afriky nezasažených válkou nenechává nikoho na pochybách, že jde o specifickou ekonomickou migraci zájemců o evropské sociální dávky. Když to zjednoduším a personifikuji, v západní Evropě v tomto pomyslném souboji vyhrává nigerijský drogový dealer nad polským instalatérem.

Zásluhu na tom mají především mainstreamová média, která pracují s emocemi. A politici dnešní doby nikdy nejdou proti proudu. Není divu, že se kolem tohoto iracionálního přístupu k migraci vyrojilo tolik konspiračních teorií, protože takové jevy rozumem nikdy nelze vysvětlit. Pokusím se tedy také přijít se svým objasněním, které platí především pro současnou vlnu migrace ze západní Afriky, kterou se zatím nikdo nepokusil zastavit.

Není nejmenších pochyb o tom, že obchod s lidmi a chudobou představuje momentálně nejvýnosnější odvětví podnikání organizovaného zločinu, ve kterém vydělává více peněz než v drogovém průmyslu. Vyžaduje však sofistikovanou mezinárodní spolupráci, do které se vědomě (občas možná i nevědomě) zapojují  různorodé entity. Vedle evropského organizovaného zločinu (což třeba v Itálii neudiví) klíčovou roli sehrávají nestátní neziskové organizace (NNO), zejména pak některé, jak vyplývá z informací italské prokuratury. Takže jádro pudla možná tkví v tom, že Afričané za svou cestu do Itálie a dále do EU platí, zatímco Východoevropané ne, a proto jsou terčem zdánlivě iracionální nenávisti. Na jejich příchodu nemůže vydělat ani mafie, ani neziskovky.

Jako v mnoha podobných případech je problém v tom, že v pod pojmem nestátní neziskové organizace se občas schovávají i subjekty, které nejsou neziskové. A nejen to, některé dokonce nejsou nestátní, či spíše nevládní, jak se můžeme přesvědčit i u nás. Netýká se to jen jejich financování ze státního rozpočtu, ale také předmětů činnosti. Z některých z nich se totiž staly dosti účinné nástroje represe, které mohou dělat to, co státní instituce nesmí.

Třeba vytvářet seznamy médií a osob obviňovaných bez důkazů ze lži a spolupráce s cizí mocí. Naopak NNO mohou spoluvytvářet státní bezpečnostní politiku, obdržet bezpečnostní prověrku, zakládat hybridní útvary pro boj s „desinformacemi“ při ministerstvu vnitra. Možná se dočkáme doby, kdy vybudují hybridní stát, v němž při každém silovém ministerstvu, policii a zpravodajské službě vznikne tzv. neziskovka typu Evropské hodnoty, která bude odvádět špinavou práci v médiích a postupně dosáhne kýžené mety – vzniku ideopolicie dle G. Orwella. Zatím se kromě sepisování seznamů vnitřních nepřátel spokojují s vnucováním svého hudebního vkusu jiným v symbolických uličkách hanby.

Paradoxní je, že počet tzv. politických neziskovek, které vyvolávají i mezinárodní problémy (třeba v Maďarsku), je zanedbatelný – u nás asi 20 z oněch 3600, které skutečně reprezentující občanskou společnost. Jsou to tedy oni pověstní vlci v rouše beránčím. Nicméně musíme se držet další poučky o tom, že po ovoci jejich je poznáme, nikoli dle právní formy a deklarovaných cílů. Dle mého názoru taková Al-Kaida je asi nejúspěšnější a nejznámější politická neziskovka kombinovaná s grantovou agenturou, která názorně ukazuje kam až tento trend může vést.

Zdroj: prvnizpravy.cz