Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Je tragické žít v realitě, když člověk přináleží k multinacionálnímu politickému uskupení, a to ho postupně stále zklamává. Poslední roky dělala EU jednu fatální hloupost za druhou. Šířila nenávist, světové napětí, prosazovala metody diktátu. Pro ty, kteří při vstupu do EU vcelku důvodně viděli i pozitiva, to bylo hořké zklamání, a pro ty, kteří od počátku byli proti EU, vzrostly touhy po vystoupení.

Katastrofou byly zřejmě roky 2015–2016: v podstatě spojené především s Angelou Merkelovou, která byla pokládána za vůdkyni EU a hlavně se tak chovala. Její neoddiskutovatelná odpovědnost za miliónovou vlnu migrantů a následnou politiku diktátu vůči zemím, které si je nechtěli přerozdělit, představovala vážnou krizi EU.

Stejně tak podpora svržení do té doby uznávaného prezidenta Janukovyče a následné občanské válce na Ukrajině v roce 2014. Cílem bylo srazit Rusko na kolena, což představovalo dosud nejvýznamnější geopolitický konflikt v Evropě, a jeho důsledky stále nejsou zcela zacelené.

Asi mnozí z nás vstupovali do Evropy, která byla dříve kromě záporů i nositelem pokroku, osvícenectví, racionality, humanity, ba dokonce i celkem věrohodné demokracie.

Dnes tato rozumná a pozitivní politika byla zredukována na primitivní ukazatele množství Co2 ve vzduchu, kterých má být dosaženo tehdy a tehdy a účelového zneužívání pojmu právní stát ve vztahu k Maďarsku a Polsku, kdy oba státy mají v čele vlády, které se prostě Bruselu nelíbí.

V zahraniční politice, jakkoliv jsem se o tom již zmínil, ovšem EU dělala blbiny znovu a znovu. Ještě se k tomu dále vrátím: uznání Juana Guaidóa za úřadujícího prezidenta Venezuely a podporování barevného prozápadního modelu pokusem o svržení legitimně zvoleného prezidenta Madura, bylo odsouzeno od počátku k neúspěchu. Přes veškeré úsilí prezident Maduro naopak posílil, zejména po posledních parlamentních volbách, takže s podporou armády, ale i nuzného obyvatelstva, nemá v zemi konkurenci.

Když EU chtěla zopakovat tento svůj „úspěch“ a masivně podporovala barevnou revoluci v Bělorusku s cílem vyhovět jestřábím hlasům pobaltských zemí, Polska a bohužel i Andreje Babiše, naivně si myslela, že může donutit k odstoupení prezidenta Lukašenka, zase jenom ukázala svou nemohoucnost. Dokdy bude Lukašenko vládnout záleží fakt jenom na Putinovi.

Když Putin odolal jejímu tlaku a tlaku Macrona, aby pomohl Lukašenka odstranit, rozhodla se Merkelová ukázat sílu a odstartovat vlnu celosvětového odporu vůči Putinovi, podobně jako se to kdysi podařilo premiérce Mayové, podle které celý západní svět na protest odvolával ruské diplomaty kvůli údajné otravě agenta Skripala a jeho dcery. A proto pod vylhanou záminkou, že Putin chtěl otrávit Navalného požadovala ty nejtvrdší sankce. Nakonec jich bylo jenom pár. A k dovršení všeho po pár měsících Rusko přijalo shodné reciproční sankce. Prostě na hrubý pytel hrubá záplata.

A tím se pomalu blížím k tomu, kdy podle zásady spravedlnosti budu muset začít EU pochválit.

A budu muset začít právě s onou Angelkou.

Nepřizná sice, že udělala chybu, ale následně se ji snaží oklikou napravovat. Známá je cesta uplácení Turecka, aby si za pár miliard ponechalo na své území tuším už 3,5 milióny migrantů. Proč ne? Rozhodně to z velké části zejména balkánskou cestu uzavřelo.

Ale změny nastaly nejen v chování Merkelové, ale i například „ministra zahraničních věcí EU“ Borrella v jiných otázkách. Především Angela je sice ráda, že odešel Trump, protože často a rád ji doslova mučil i před kamerami, ale to neznamená, že se jako ovce podrobí Bidenovi.

Když zjistila, že nálady ve prospěch Nord Streamu II jsou mezi politiky i veřejností Německa stále kladné, naprosto ignorovala sankce USA proti tomuto projektu a dostavba byla potvrzena.

Bod pro ni!

A dál… Když Navalnyj odletěl do Ruska a podle předpokladu byl ihned zatčen, tak jako by samozřejmě byl zatčen i v České republice, kdyby nedodržoval podmínky podmíněného odsouzení. Což je zcela běžné i u nás. Projevila se bidenovská nová vlna zřejmě řízením demonstrací na území Ruska, zjevně též řízená sorosovci. Dnes už střízlivější komentátoři konstatují, že se kromě menšiny Navalného stoupenců nabalili zřejmě především nacionalisté Žirinovského a i stoupenci komunistů. To známe z Prahy. Kolik šílenců dovedli dostat na Letnou Chvilky pro milióny.

Fanatické pobaltské země – a samozřejmě ještě fanatičtější Polsko – chtěly další idiotské sankce, ale Angela řekla ne. Německo chce s Ruskem jednat. A proto Němci, Francouzi, Lucemburčané aj. jednání ministrů zahraničních věcí k této otázce zablokovali. Padlo rozhodnutí, že Borrell vyrazí do Moskvy. Těch důvodů na straně Německa, že šlo proti fanatickému protiruskému proudu, bude vícero.

Na rozdíl od našeho Petříčka, který absolutně nic ve světě neznamená a podle mého názoru by hned po volbách měl přestoupit k fanatické TOP 09. Německo, Francie, ale i ten Borrell prostě chápou, že funguje jenom v tomto našem prostředí. Rusko a Putin má zásadní vliv na to, co se děje na Zakavkazsku, v Bělorusku, v Libyi, Sýrii. Vždyť jenom v tomto roce vyřešil běloruskou barevku bez ztráty kytičky a i příměří v Náhorním Karabachu. Západ, USA i EU si ani neškrtli. Bez Ruska nelze prostě vyřešit většinu geopolitických problémů EU.

Druhým důvodem je i fakt, že Angela už ví, že ve věci Navalného má samozřejmě pravdu Putin a že Navalný je nebezpečný lhář a hochštapler. Jestliže se poprvé nechala trochu nedobrovolně vmanévrovat do bojů proti Putinovi, už to po druhé nechce opakovat.

Protiruský Biden je možná ideologicky přijatelnější a v obecné rovině rozhodně bližší jejímu vidění, ale pro Evropu a konkrétně Německo je fakticky Putin důležitější. Tak jako hasila požár s migrantskou vlnou prostřednictvím Erdogana, teď na prvém místě musí hasit požár, že jednostranně zakázala jaderné elektrárny a uhlí, a že se minimálně deset, dvacet let bez ruského plynu Německo neobejde.

Další bod pro Angelu, ale i nově pro Borrella.

Už jsem se zmínil o Venezuele a bude to další bod. Přes masivní odpor fanatického europarlamentu, kde k největším válečnickým štváčům v této otázce patří místopředsedkyně EP a europoslankyně za ANO Charanzová, který silnou většinou europoslanců přijal, jinak ovšem zcela nezávazné stanovisko, že europarlament trvá na uznání Guaidóa jako prezidenta Venezuely. Komické. A to má jako vládnout z kanálu? No jinam ho nepustí…

A konečně Angela takticky a možná i strategicky neprosazovala v rámci německého předsednictví agendu kvót. Především platí, že pro ni a celou Evropu je prioritou řešení koronaviru. Dále platí, že v důsledku koronaviru uzavírané či polozavírané hranice migrační tlak výrazně snížily. Ale hlavně další rozkol si EU v této době nemůže dovolit.

Takže ano, zavál závan pragmatického a realistického vidění v části EU.

Bohužel Česko se díky fanatickému Petříčkovi zařadilo k prorusky xenofobním zemím Pobaltí a Polska. Teprve teď jsme se ocitli na chvostu.

A nebojte se. Když bude zapotřebí, znovu proti unii přitvrdím. Stále nevím, zda jde o náhlý poryv či o něco hlubšího.

Zdroj: vasevec.cz