Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Maďarsku prostě jejich premiéra musíme závidět. Ještě tak před půl rokem na něho sluníčkáři a eurohujeři nasazovali a viděli v něm hlavního viníka odporu západní Evropy proti V4.

Ale ty časy jsou dávno pryč. 19. srpna německá kancléřka Angela Merkelová spolkla všechny výhrady a zajela poprvé od roku 1914 do Maďarska, aby si v Šoproni na západě Maďarska společně připomněla s premiérem Orbánem 30. výročí od takzvaného Panevropského pikniku, který předznamenal pád Berlínské zdi a železné opony. Kdepak nepřátelství… Jen samé úsměvy.

Snad největším nepřítelem Sorose byl francouzský prezident Emanuel Macron. Ale to už je také minulostí. Odpor Evropského parlamentu při schvalování francouzské nominantky a maďarského nominanta na eurokomisaře z nich udělal spojence.

Ale nejen v tom. Tam kde náš Babiš vůbec neví, co si může dovolit, Emanuel Macron i Viktor Orbán jednoznačně propagují spojenectví svých zemí s ruským prezidentem Vladimírem Putinem a před několika týdny Viktor Orbán přivítal v Budapešti vzácného ruského hosta.

Bohužel náš premiér opět zpanikařil, když dobrý nápad, tj. vytvoření nárazníkového pásma mezi Tureckem a Sýrií, kdy by mohly být přemístěny až dva milióny Syřanů zpět do své vlasti, hlasitě podpořil z tribuny Valného shromáždění, okamžitě odvolal, když naše hysterická opozice na něj zadupala. Tím samozřejmě vyzmizíkoval své předchozí návštěvy v Ankaře a až se v Sýrii bude rozhodovat, kdo a jak se bude podílet na rekonstrukci této země, opět vypadneme z pořadí.

Dnes Orbán přijímá Erdogana v Budapešti a za týden míří Erdogan za Trumpem, aby společně vyhodnotili, jak se vyvíjí vybudování bezpečnostního pásma, kdy Orbán masivně vybízí EU, aby napomáhala přemístění migrantů a finančně vypomohla.

No a my budeme zase jako kůl v plotě. A přitom jsme mohli hrát podobnou roli jako Maďarsko.

Na zahraniční politice Orbána se ukazuje, že vůbec nezáleží na velikosti státu ani počtu obyvatel. Stát, který je členem EU a zároveň členem NATO, nemusí mít obavu přijímat netradiční řešení.

Ale to zřejmě neumíme.

Když si to shrneme, při trvalém oslabování Angely Merkelové, která se záměrně stahuje ze světla kamer, aby umožnila zazářit své nástupkyni, která ovšem je slaboučká a zmatená, jak ukázala svým návrhem, aby NATO samo vybudovalo bezpečnostní pásmo. A to při nepochopitelném mnohaměsíčním mlčení Sebastiana Kurze, který v Rakousku triumfálně zvítězil, ale není schopen se rozhoupat, s kým půjde do koalice. Dnes jsou v Evropě jen dvě politické špičky – Orbán a Macron.

Alespoň, že Orbán patří k V4.

Zdroj: vasevec.cz