Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

V roce 2018 zažilo Švédsko rekordní počet 306 případů střelby s následkem smrti. Bylo při nich zavražděno čtyřicet pět lidí a dalších 135 lidí bylo zraněno. K většině úmrtí došlo v regionu Jižní Švédsko, kde se nachází Malmö.

Národní forenzní centrum odhadlo, že od roku 2012 vzrostl počet případů střelby o téměř 100 %. Centrum také zjistilo, že při střelbách je nejčastěji používána útočná puška kalašnikov: „Je to jedna z nejvíce vyráběných zbraní na světě a byla použita v mnoha válkách,“ řekl manažer Centra Mikael Högfors: „Když už je nepotřebují, propašují je do Švédska.“

V prvních šesti měsících roku 2018 se podle policie téměř každý druhý případ střelby odehrál v „citlivých oblastech“, známých také jako no-go zóny. Policejní zpráva „Utsatta omraden 2017“ („Citlivé oblasti 2017“) odhalila, že jich ve Švédsku existuje 61. V těchto oblastech působí 200 zločineckých sítí, do nichž je zapojeno přibližně 5000 zločinců. Většinu obyvatel těchto oblastí tvoří imigranti s neevropskými kořeny a jejich potomci.

Malmö válečnou zónou

Policie ve zprávě z roku 2017 uvedla, že se do „citlivých oblastí“ promítají globální etnické konflikty.

„... [švédské] soudnictví a [švédská] společnost těmto konfliktům nerozumějí a nevědí, jak je řešit. Policie proto musí mít lepší vhled a lépe chápat dané události, aby správně interpretovala to, co se v daných oblastech děje. Přítomnost navrátilců, sympatizantů teroristických skupin jako je Islámský stát, Al-Káida a Aš-Šabáb, a představitelů salafistických mešit přispívá k napětí mezi těmito skupinami a ostatními obyvateli v citlivých oblastech. Od léta 2014, kdy byl v Sýrii a Iráku vyhlášen chalífát, narostl počet sektářských sporů zejména mezi sunnity, šíity, levantskými křesťany a nacionalisty kurdského původu.“ (str. 13)

3. června 2019 policie vydala nový seznam obsahující informaci, že v současné době existuje 60 takových oblastí místo původních 61. To však neznamená, že by se toho mnoho zlepšilo. Právě naopak.

V roce 2019 střelby pokračují s nezměněnou intenzitou. V Malmö – městě s více než 300000 obyvateli, z nichž se podle městských statistik jedna třetina „narodila v zahraničí“ – byl 10. června před úřadem sociálních služeb zastřelen pětadvacetiletý muž, ve stejný den policie na hlavním vlakovém nádraží v Malmö postřelila muže, který řekl, že má v tašce bombu a údajně se choval výhružně. Večer byli ve čtvrti Lorensborg v Malmö zastřeleni dva muži. Později v noci městem otřásly dva výbuchy.

Vzhledem k rostoucímu počtu případů střelby je dnes pro zaměstnance města práce ve městě zjevně natolik nepříjemná, že magistrát města Malmö vydal pokyny, jak se mají komunální pracovníci – zejména ti, kteří pracují v oblastech zdravotní péče, rehabilitace a krátkodobých pronájmů – ve městě chovat, aby byly při výkonu své práce v bezpečí.

Bejrút

V pokynech nazvaných „Osobní bezpečnost – tipy a rady, jak se vyhnout nežádoucím situacím“ doporučuje magistrát svým zaměstnancům toto: 

„Naplánujte si cestu – poznejte danou oblast... minimalizujte čas mezi zaparkováním svého kola / auta a vstupem do objektu... před odchodem z budovy nejprve obhlédněte okolí, abyste se nedostali do nežádoucí situace... držte se dál od lidí, kteří jsou považováni za potenciální ohrožení nebo jsou nebezpeční a pokud v okolí nejsou žádní další lidé, vzdalte se od nich ještě víc.“

Jeden zaměstnanec města, který tyto pokyny obdržel, obvinil obec z pokrytectví: 

„Médiím magistrát tvrdí, že je všechno v pořádku, i když to tak není. A pak pošlou svým zaměstnancům něco takového.“

Pokyny magistrátu týkající se bezpečnosti vypadají přiměřeně spíše pro oblast zasaženou občanskou válkou, jako býval Bejrút, než pro kdysi klidné město Malmö.

Bejrút také člověku vytane na mysli v případě švédského města Linköpingu, kde začátkem června výbuch zdemoloval obytnou budovu tak, že vypadala jako by prošla válkou. Při výbuchu nebyl jako zázrakem nikdo zabit, ale 20 lidí bylo zraněno. Policie má podezření, že incident souvisel s vyřizováním účtů mezi gangy. O několik týdnů později byli ve čtvrti Skäggetorp v Linköpingu zastřeleni dva muži. Tato čtvrť je na policejním seznamu „citlivých oblastí“ neboli „no-go zón“.

Válečný stav

30. června se v rámci dalšího vyřizování účtů mezi gangy odehrály tři přestřelky ve třech různých stockholmských předměstích. Dva lidé, z nichž jeden byl střelen do hlavy, zemřeli. Jeden ze zavražděných mužů, raper jménem Rozh Shamal, byl v minulosti odsouzen mimo jiné za napadení, loupež a drogové delikty. Letos bylo jen ve Stockholmu zastřeleno již jedenáct lidí – tolik jako za celý rok 2018. V celém Švédsku bylo tento rok již zastřeleno více než dvacet lidí.

„Takový vývoj je nepřijatelný,“ prohlásil Mats Löfving, šéf policejního Národního operačního oddělení (Noa): „V mnoha případech byly použity vojenské automatické zbraně. Počet osob zraněných střelnou zbraní se snižuje, ale počet zabitých se nesnižuje.“

Šéf policie Anders Thornberg 1. července řekl, že situace je „mimořádně vážná“. Tvrdil však, že policie neztratila kontrolu nad gangy a že hlavním úkolem je zastavit růst počtu mladých zločinců. Řekl, že „každého mladého muže, který je postřelen, je připraveno nahradit 10 až 15 dalších.“ Jen o několik dní později však dodal, že Švédové si budou muset v blízké budoucnosti na střílení zvyknout:

„Myslíme si, že to [střelby a extrémní násilí] by mohlo v těchto zvláště citlivých oblastech pokračovat pět až deset let,“ řekl Thornberg. „Ale souvisí to také s prodejem drog. Drogy se ve společnosti etablovaly a kupují je obyčejní lidé. Existuje tak trh, o který budou gangy dále bojovat.“

Vůdce opoziční strany Moderaterna (Umírnění) Ulf Kristersson tuto situaci nazval „extrémní vzhledem k tomu, že se země nenachází ve válečném stavu.“

Hořící automobily

Nejsou to jen pumové útoky na budovy a střelba, co Švédsko trápí. Kromě toho jsou pravidelně zapalovány automobily. Častým podpalováním aut nedávno trpělo například malé malebné univerzitní městečko Lund blízko Malmö. Policie podezřelé dosud neidentifikovala. „Aktuálně roste počet požárů automobilů, je to znepokojující,“ řekl policejní důstojník z Lundu Patrik Isacsson. Poznamenal, že počty podpálených automobilů se obvykle zvyšují v letních měsících, ale rostou také meziročně: 

„Zatím nevíme, kdo jsou pachatelé, takže mohu jen spekulovat, ale tento typ žhářství provádějí mladí lidé. To, že se to děje v létě, může být způsobeno tím, že mladí lidé jsou nezaměstnaní a spoustu času tráví venku.“

„Rozhodně si myslím, že se jedná o mladé lidi, kteří nenalezli své místo ve společnosti a kteří vědí, že je společnost nepřijala,“ komentovala to socioložka práva na univerzitě v Malmö Ingela Kolfjord. „Vidí, že společnost se zatvrdila a že jsou neustále vnímání jako 'ti druzí'. Zapalování aut není jen způsobem, jak ukázat svou nelibost, ale také způsobem, jak ukázat, že jsou frustrovaní, zoufalí a rozzlobení.“

Švédský spisovatel Björn Ranelid s tím nesouhlasí: „Švédsko je ve válce a zodpovědní jsou za to politici.“ napsal ve večerníku Expressen:

„Pět nocí byla v univerzitním městě Lundu zapalována auta. Takové šílené činy se ve Švédsku za posledních patnáct let staly při různých příležitostech na stovkách míst. Od roku 1955 do roku 1985 nebylo v Malmö, Göteborgu, Stockholmu a v Lundu zapáleno jediné auto.... Když socioložka univerzity v Malmö vysvětluje zločiny [coby důsledek] toho, že mladí lidé jsou frustrovaní... mluví nesmysly... Opakuje to, co by mohl říct i papoušek. Žádný z těchto zločinců nehladoví ani netrpí nedostatkem čisté vody. Mají střechu nad hlavou a bylo jim nabídnuto bezplatné vzdělání.... Nežijí ve zchátralých domech. Všichni... mají ve svých domovech vyšší životní standard, než mělo několik tisíc dětí a mladých lidí, kteří vyrůstali ve čtvrti Ellstorp v Malmö, kde jsem žil s rodiči a dvěma sourozenci na 47 metrech čtverečních ve dvou malých místnostech a v kuchyni od roku 1949 do roku 1966.“

Björn Ranelid to uzavřel takto:

„Říká se tomu výchova a je to přesně to, co dnes ve Švédsku chybí tisícům dívek a chlapců. Nejde o peníze nebo o to, ve které části světa jste se narodili. Nemá to nic společného s politikou nebo ideologií. Je to o etice, morálce a soužití mezi lidmi.“

Zapalování automobilů, časté a rozšířené, je jen jedním z nových aspektů života v dříve idylickém městě Lundu. V lednu se takzvaný nezletilý bez doprovodu z Afghánistánu, Sadeq Nadir, pokusil zavraždit několik lidí ve městě tím, že do nich najel kradeným autem. Přestože tvrdil, že konvertoval ke křesťanství, dokumenty nalezené v jeho bytě prokázaly, že chce vést džihád a stát se mučedníkem. Řekl policii, že měl v úmyslu zabíjet. Jeho čin byl původně klasifikován jako pokus o terorismus, ale pak se obvinění změnilo na desetinásobný pokus o vraždu. Ačkoli Sadeq přiznal, že jeho záměrem bylo vraždit, okresní soud má za to, že státní zástupce neprokázal ani terorismus a ani pokus o vraždu. Soud argumentoval tím, že nejel „dostatečně rychle“, aby mohl skutečně někoho usmrtit. A ačkoliv bylo zjištěno, že Sadeq psal texty o džihádu a mučednictví a tvrdil, že jedná z Alláhovy vůle, se dle soudu nepodařilo dokázat, že mělo jeho jednání náboženské pohnutky. Nakonec byl odsouzen pouze za to, že ohrozil ostatní a že jim vyhrožoval.

Vláda nekonečně pozadu

Jak hodnotí násilnou a nestabilní situaci švédská vláda? Švédský premiér Stefan Löfven odsoudil nedávné případy střelby takto:

„Výrazně jsme zpřísnili několik trestů, včetně trestu za nezákonné držení zbraní a výbušnin jako jsou ruční granáty. Také jsme dali policii větší pravomoci pro... kamerový dohled a shromažďování informací.“

2. července 2019 vláda představila návrhy pro boj proti násilí páchanému s použitím střelné zbraně včetně přísnějších trestů za nepovolené držení výbušnin a nových pravomocí pro celníky, aby mohli zadržet balíčky při podezření na přítomnost zbraně nebo výbušniny. Podle opozice přišly návrhy příliš pozdě. „Mohlo se to udělat už před rokem. Ve Švédsku nikdy nebylo tolik případů střelby. Myslím, že je většině lidí zřejmé, že to, co vláda udělala, nestačí,“ řekl Johan Forssell z opoziční strany Moderaterna (Umírnění).

Až 6. června, na Národní den Švédska, premiér Stefan Löfven uznal, že má Švédsko „stále vážné společenské problémy.“ Ale současně poznamenal, že „velmi málo věcí bylo ve Švédsku dříve lepších“:

„Ale i když si představujeme staré časy jako idylu s červenými domky a zelenými loukami, velmi málo věcí bylo dříve ve Švédsku lepších. Při oslavě Národního dne si myslím, že bychom měli oslavovat právě to, kolik jsme toho jako země dosáhli. Vybudovali jsme silnou zemi, ve které se staráme jeden o druhého. Zemi, ve které společnost přebírá odpovědnost a nikdo není ponechán svému osudu.“

Je smutné, že mnoho Švédů se v zemi, která se stále více podobá válečné zóně, cítí bezpochyby hrozně opuštěně.

Zdroj: gatestoneinstitute.com