Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Jak zfanatizované děti, které ve středověku posílali do křížových výprav. Nebo jak rumunští kapsáři, co před sebe vystrkují děti. Taková přirovnání použila analytička Tereza Spencerová při spílání „loutkovodičům“ Grety Thunbergové. Ve svém pravidelném shrnutí týdenních událostí na ParlamentníchListech.cz též podrobně rozebírá nový pokus o sesazení Donalda Trumpa, rozebírá možný posun na Ukrajině a varuje před válkou, která by zničila světové dodávky ropy.

Tak se nám jaksi rozvinul případ syna Obamova viceprezidenta Joea Bidena, pravděpodobného Trumpova volebního soupeře. Případ se rozvinul tak, že s ním má starosti Trump: jakýsi oznamovatel z „bezpečnostní komunity“ tvrdí, že Trump tlačil na ukrajinského prezidenta, aby nařídil vyšetřit onu známou věc z roku 2016, kdy měl starý Biden na Ukrajině tahat z bryndy mladého. A demokraté chtějí Trumpa odvolávat. Na což nemají hlasy. Jaký dojem to na vás celé dělá?

Ve středu odpoledne našeho času se do médií dostal přepis zmíněného telefonátu. A musím se přiznat, že Trumpova formulace „cokoli můžete udělat, je velmi důležité, abyste udělal, pokud je to možné,“ jejímž prostřednictvím žádal prošetření Bidenových aktivit na Ukrajině z roku 2016, mi jako nějaký „nátlak“ nepřipadá. Není to prostě žádné „udělej to, nebo…!“. 

Nicméně kostky už jsou vrženy, a tak Nancy Pelosiová, šéfka Sněmovny reprezentantů, která kroky k impeachmentu pár hodin předtím zahájila, hraje svou roli slepě dál a tvrdí, že z přepisu jasně plyne, že se prezident „zabýval činností, která podrývá integritu našich voleb, důstojnost úřadu, který zastává, a naši národní bezpečnost!“. Páni! 

Mimochodem, když jsme u té „vážnosti úřadu“, tak ta samá Pelosiová si v roce 1998 stěžovala, že všichni jdou po chlípném Clintonovi v jeho impeachmentovém skandálu s Lewinskou „neférově, s pomstychtivostí“. Chudák Clinton, zloduch Trump. Hledání špíny na Trumpa na Ukrajině před volbami 2016 bylo OK, hledání špíny na Ukrajině na Bidena před volbami 2020 je „podrýváním integrity“ amerických voleb a „ohrožením národní bezpečnosti“ USA. A podobně pokrytecky vystupují i další lídři Demokratické strany.

Takovou frašku netřeba komentovat. Druhá věc je, jestli s tím svým impeachmentem Demokratická strana opravdu uspěje. V současných USA totiž nelze vyloučit vůbec nic, i kdyby to bylo stokrát na hlavu postavené. Ale pokud ne, tak jak silná rána bumerangem se jim z toho vrátí. Uvidíme.

Přitom ale z přepisu toho „strašného“ rozhovoru třeba vyplývá i to, že se Zelenskyj „sám těšil“ na brzké setkání s Trumpovým právníkem Giulianim, takže Trump v Bidenově kauze ani sám nijak tlačit nemusel. Nebo že si Zelenskyj stěžoval na dnes už odvolanou americkou ambasadorku v Kyjevě, která prý byla „špatnou velvyslankyní“, protože se nechávala „nadchnout“ Porošenkem. Bez zajímavosti není ani to, že si Zelenskyj Trumpovi stěžoval i na „Angelu“ a „Macrona“, že prý Ukrajině nepomáhají tak, jak by měli.

Na jedné straně by feministky měly zpozornět, neboť nový ukrajinský prezident nazývá německou kancléřku familiérně křestním jménem, což je fuj, zatímco francouzského prezidenta decentně příjmením, což samozřejmě nemůže být samo sebou. Nějaké to „metoo“ by se rozhodně šiklo. A na straně druhé je důležité připomenout, že Trump aktuálně potvrdil, že zmrazil vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 30 milionů dolarů do doby, než svou pomoc navýší také Francie a Německo, z čehož plyne, že stěžovat si Trumpovi nemusí být zrovna ten nejlepší nápad. Ale nešť. Ministerstvo spravedlnosti celý rozhovor shledalo „legálním“, ale demokraté řeknou, že je to „Trumpovo ministerstvo“, takže to celé poběží dál…  

Ptáte se, jaký dojem to celé na mě dělá. Připadá mi to už fakt nedůstojné velmoci. 

Ve svém projevu v OSN Trump ani jednou nenadával Rusku, což je u něj rutinní. Můžou ho demokraté a establishmentoví republikáni, kteří by rádi ruskou kartu mastili od rána do večera, tímto krokem donutit, aby se k nim přidal a byl na Rusko „zlý“, i když se mu nechce?

Máte pravdu, že ruskou kartu mastili dlouho, ale se splasknutím aféry kolem ruského (ne)vměšování se do amerických voleb už celá ta hysterie přece jen opadá a všichni, republikáni i demokraté, obracejí svá mířidla k novému „hlavnímu nepříteli“, a tím je Čína. A všimněte si, že i u nás už mnozí pochopili, jakým směrem vane ten „správný vítr“, pokud chcete zůstat korouhvičkově „in“. Jen za včerejšek se ukázalo, že senátor Fischer „mapuje vliv Číny v Česku“, přičemž z podnikatelů a dalších, a to včetně Zemanova tlumočníka, tahá, s kým se v Číně kdy setkali a o čem že jednali. A šéf BIS Koudelka mu sekundoval varováním před „útoky“ čínských tajných služeb… holt někteří už vědí, jaký je aktuálně trend. 

Že nám to ukrajinské téma jinak zatím umírá na úbytě, řeklo by se. Jaké tempo má vlastně válka v Donbasu? Navázaly nějaké „pozitivní kroky“ na nedávnou výměnu zajatců? 

Pokud mi nic neuniklo, tak si myslím, že na výměnu zajatců zatím nikdo ničím zásadně konkrétním a hlavně pozitivním nenavázal. I když nový ukrajinský ministr zahraničí avizuje, že by se na příštím jednání „normandského formátu“ mohla už za pár neděl uzavřít „velká dohoda“. Bůh ví, co tím vlastně myslí. Nicméně i kdyby, tak jsou tu samozřejmě výhrady, protože není jasné, proč uzavírat nové dohody, když se neplní ani ty staré, že? 

Na druhou stranu je ale vcelku logické, že pokrok bude trvat, i kdyby si obě – nebo lépe, všechny, v rámci geopolitického střetu zúčastněné – strany opravdu věřily. Něco rozbít je snadné a hlavně rychlé, slepovat to pak dohromady je vždy mnohem těžší a zdlouhavější…   

Dění minulého týdne samozřejmě totálně ovládl vzruch kolem Grety Thunbergové. Jak se vám líbil její projev, kde nadávala světovým státníkům, občas i vyhrožovala a naříkala, že jí zničili dětství? Viděl jsem, že příliš pochopení u vás nenašla...

Nemám auto, v baráku netopíme uhlím, kudy chodím, tak vypínám zbytečně svítící žárovky, recykluji odpad, finančně už hafo let přispívám dvěma zdejším velkým ekologickým organizacím, z útulku si beru zvířátka… chci říct, že po sobě hezky dlouho už fakt nenechávám žádnou velkou „uhlíkovou stopu“, snažím se „nezatěžovat“ planetu a navrch i trochu pomáhat. Připadá mi to normální. Ale když jsem viděla Gretino vystoupení v OSN, běhal mi mráz po zádech. Takhle nějak si představuji zfanatizované děti, které kdysi hnali do křížových výprav. Vlastně mi jí bylo líto, při sledování projevu jsem měla silný dojem, že sleduji zneužívané dítě v totálně nepřirozené a možná i nepochopené roli. 

Upřímně, takovouhle „vůdkyni“ já osobně k ničemu nepotřebuji. Jsem pro seriózní debatu o tom, co můžeme všichni udělat, abychom něco vylepšili, jak tlačit na nadnárodní koncerny… ale nechat se zastrašovat jednou podivnou holkou mi připadá taky podivné. Znám i výstižnější slovo, ale nechám si ho pro sebe. Nebo pro příště, bude-li třeba…   

Co říkáte na nařčení jejích zastánců, že ti, kteří jí nadávají, jsou strejcové a zaprdění páprdové? Že ona toho dosáhla ve svých 16 tolik, že si zaslouží obdiv? Že až ona dokázala rozproudit debatu? V zásadě padají slova typu „malá holka porazila systém“...

Už před časem jsem tu říkala, že považuji Gretu jen za píárovou akci, a nemám důvod na tomto názoru nic měnit. Fakt, že někdo vybral do čela jakéhosi záškoláckého hnutí zrovna nemocnou dívenku, a vytvořil tak podmínky k tomu, že každý, kdo ji bude kritizovat, okamžitě skončí jako naprostá „lidská hyena“, která si „politicky nekorektně“ dovoluje na bezbrannou nemocnou dívenku, je sám o sobě geniální. Protože obecně neprůstřelný. Vystrčte před sebe dítě a nikdo si na vás netroufne. To ovšem vědí třeba i rumunští kapsáři. 

Ale přitom, ruku na srdce, pokud mi někdo předkládá lídra, který má vést naši civilizaci k záchraně na této planetě – nezní vám to nějak podezřele mesiášsky??? – tak snad mám právo zeptat se, co s tím lídrem není v pořádku, ne? Nebo se po nás snad chce, abychom šli za lídrem naprosto slepě a bez reptání?

Je přitom ale zvláštní nejen to, že zdejší Gretini kritici jsou vykreslováni jako „nenávistní a zaprdění“ Češi, za které se Gretini čeští stoupenci „stydí“, ale všimla jsem si, že její „strana“ na každou kritiku reaguje i jako by „předtištěným“ sloganem, který hlásá něco jako „Proč se někdo bojí malé holky?“ On se jí ale přece nikdo nebojí, proboha! To jen její stoupenci zkoušejí odvádět pozornost od reálných výtek, protože na ně nemají argumenty… 

Ale k tomu nejpodivnějšímu. Nejenže „malá holka ani v nejmenším neporazila systém“, proboha, vždyť kdyby „systém“ nechtěl, tak ji nepovolá „mezi sebe“ do Davosu nebo do New Yorku nebo kamkoli jinam… není snad náhoda, že ona v podstatě zatím dokázala jen to, že spousta školáků v pátek nechodí do školy, takže do budoucna přibude hloupějších, snadno manipulovatelných lidí? Shodou okolností jsem byla minulý pátek ráno v centru Prahy a nedobrovolně naslouchala partičce „mladých klimatických aktivistů“ s plechovkami piva a řečmi o pohlavních orgánech jejich spolužaček. O klimatu nepadlo během toho ani slovo. Jen nadšení z volnosti. 

Možná není divu, protože tihle mladí, kteří se nyní nemusejí jeden den v týdnu učit, ale zcela jistě i s tímto vědomostním hendikepem jednou budou řídit naši budoucí společnost, od Grety zatím z hlediska ochrany klimatu neslyšeli nic. Jen samé pohrůžky a nesmyslné výčitky vůči starší generaci, typu „kvůli vám nechodím do školy“. Jako kdyby si šéfové její kampaně ještě pořád netroufli odhalit karty a prozradit skutečný program. A dokud neprozradí program, tak Greta v podstatě jen „jede“ ve vytváření propasti mezi mladými a starými čili fakticky jen pokračuje v mantinelech odzkoušené kampaně „Přemluv bábu“… 

Mimochodem, krátce po projevu v New Yorku Greta podala k OSN stížnost proti Německu, Francii, Brazílii, Argentině a Turecku za to, že neochranou klimatu nedodržují své povinnosti vyplývající z třicet let staré konvence o právech dítěte. Lze snad něco o strůjcích kampaně vyčíst z toho, že mezi „obviněnými“ nejsou největší znečišťovatelé typu Číny nebo USA? Nebo je to jen náhoda? Ale zato tu stížnost spolu s Gretou podepsalo patnáct dětí, které byly za tímto účelem jaksi „dodány“ z celkem 12 zemí světa, a nejmladšímu petentovi z nich je osm. Osm! Fakt to někdo může brát vážně? Není té infantilizace světové politiky už nějak moc? Mé vnučce budou za chvíli dva roky. Můžu ji tedy taky už postrčit někam, třeba směrem k Bilderbergu, ať jim tam „žekne“ to svoje? 

Ne, vážně, je třeba mít pořád na paměti, že se celá tahle podivnost – jako spousta jiných, v poslední době – týká beztak hlavně Západu, který ale stále rychleji předává své vedoucí postavení Asii v čele s Čínou… takže je to možná v posledku všechno i jedno.   

Pokud jde o Trumpa, ve svém projevu k OSN dštil síru na Írán. Že by se místo vedení krvavých válek v Sýrii a Jemenu měl starat o vlastní obyvatelstvo. Jako jasný fakt uvedl, že Írán zaútočil na saúdská ropná zařízení. Mimochodem, jak dopadlo vyšetřování? Co říci k formulacím amerického prezidenta?

To je jedna z ironií současnosti: zatímco je Trump všeobecně v médiích a určitých politických kruzích vydáván za nebezpečného šílence až magora, zdá se, že je posledním, kdo drží americké jestřáby před útokem proti Íránu. A tedy před válkou, která by postihla Perský záliv a celý Blízký východ včetně Izraele, a s tím vším by ochromila i ropné dodávky ve světě.

Výsledkem by byla globální energetická krize s důsledky, které si nejspíš nikdo neumí představit, neboť „válečné hry“ v Pentagonu jsou jedna věc a realita je něco úplně jiného. A když jsme u toho, je fakt hodně podivné, že k útoku na Írán volají jen političtí „šílenci“, ale americká generalita mlčí. Vlastně to hodně připomíná situaci před zničením Libye, kdy právě američtí generálové vcelku úspěšně domlouvali s Kaddáfím „poklidné“ předání moci a uchování státních struktur, ale tehdejší ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová prosadila svou vůli a nechala Libyi zničit do mrtě. A touhle „demokratizací“ otevřela migrační trasu do Evropy… ale to je jiný příběh. I když všichni, kdo dnes třeba tady u nás v Evropě brojí proti Trumpovi, vyzdvihují Obamu i Clintonovou. Jako by migrace byla součástí „plánu“. Je to na hlavu, že?

Trump nenechává na Íránu slovně nit suchou, ale na válku se nechystá. Není to až takový mírotvůrce. Prostě ví, že nepředvídatelný konflikt, který by měl nutně dopad i na USA, mu druhé zvolení fakt nezajistí. A už jenom tím je jeho počínání vlastně pozitivní.

Tím spíš, že celé to házení viny na Írán za nedávný jemenský útok na saúdské rafinerie stojí na vodě, protože v časech superpřesných satelitů nikdo nechce předložit žádný důkaz. Ale i tak, Trump plamenně řeční a karavana táhne dál, jaksi po nevyslovené dohodě. Pro nás tedy „zatím dobrý“. Takže zatím můžu pobíhat po bytě a zhasínat zbytečně svítící světla, protože ještě svítí…     

Co bychom v příštích dnech měli sledovat?

Mám dojem, že se blíží volby v Rakousku, v nichž nejspíš znovu zvítězí Sebastian Kurz a v Bruselu mohou znovu zaplakat… 

Zdroj: parlamentnilisty.cz