Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Symbolem zvěrstev americké armády ve vietnamské válce se stala tato černobílá fotografie nahé vyděšené holčičky Phan Thi Kim Phuc prchající z napalmem zasažené vesnice.

Jedná se o jeden z nejslavnějších snímků zachycující zděšené děti při útěku před bombami s napalmem, které americká letadla shazovala 8. června 1972. Vystrašená dívka na snímku ze sebe při útěku strhla hořící šaty. 

Válka ve Vietnamu

Výsledkem první indočínské války byl v roce 1954 odchod Francouzů z regionu a také rozdělení Vietnamu na dva státy, které proti sobě bojovaly. Francouze už za první indočínské války podporovaly Spojené státy, a to i přesto, že se obecně stavěly proti kolonialismu.

Válka ve Vietnamu byl ozbrojený konflikt, který mezi lety 1955–1975 probíhal na území Vietnamu a v přilehlých sousedních oblastech Kambodže a Laosu a byl jednou z nejdůležitějších událostí období studené války

První americké pozemní jednotky oficiálně vstoupily do Jižního Vietnamu na jaře 1965. Už předtím ale v regionu působily tisíce amerických vojenských poradců.

Celkem se ve vietnamské válce podle amerického Kongresu mezi srpnem 1964 a květnem 1975 vystřídalo na 9 087 000 členů vojenského personálu USA.

Velkou vlnu kritiky amerického působení ve válce zapříčinilo zveřejnění tzv. Pentagon Papers, studie k Vietnamu, kterou nechal vypracovat americký ministr obrany Robert McNamara. Na světlo ji v deníku The New York Times vynesl analytik americké armády Daniel Ellsberg.

Studie ukázala, že Washington schválně eskaloval konflikt a rozšířil ho do okolních států. Také prokázala, že všechny administrativy prezidentů USA, kteří se během války vystřídali v úřadu, podávaly o válce ve Vietnamu zkreslené informace. Zvláště rok 1968 byl bohatý na vojenské masakry. Světový ohlas vyzval incident ve vesnici My Lai, kde vojáci americké armády zavraždili několik set civilistů, mezi nimiž bylo více než 150 dětí, včetně novorozenců. Ještě před smrtí je znásilňovali, bili, mučili a těla zohavovali. Odsouzen byl nakonec jediný voják, teprve 24letý důstojník William Laws Calley Junior z Floridy. Jeho „trest“ představovalo pouze tříroční domácí vězení. Všichni ostatní byli americkým soudem ospravedlnění.

Ve válce zemřelo okolo jednoho a půl milionu Vietnamců. Přes čtyři miliony Vietnamců zasáhl herbicid Agent Orange – chemická směs, kterou Američané využívali pro decimování tropických lesů, aby odkryli nepřítele. Mnozí Vietnamci trpí zdravotními problémy dodnes, stejně jako jejich děti. Kromě zmíněné směsi herbicidů je dodnes jedním z největších symbolů americké účasti ve Vietnamu také vysoce hořlavý napalm, který shazovaly americké bombardéry B-52.

Vietnamci konflikt dodnes označují za válku proti nadvládě amerických imperialistů.

Komentář:

Hirošima a Nagasaki, zvěrstva americké soldatesky v době války ve Vietnamu, v Srbsku, Afghánistánu, Iráku, Sýrii, a to není vše. Obvinění amerických ochránců lidských práv z „porušování lidských práv“ jinými státy vypadají v této souvislosti směšně. Pokrytecky vypadají i naši evropští ochránci, kteří vidí porušování lidských práv všude okolo, jen ne tam, kde se dějí vinou USA a jejich satelitů.